Český voják vězněný na Ukrajině: Útěk jsem zavrhl!

Kromě předchozích slov o zajetí prozradil dále, jak vypadalo jejich vězení. Studený sklep jen s několik stupni nad nulou, dlouhé sezení se svázanými rukami a nejistota, která všechny obklopovala. O útěku moc nepřemýšleli, jelikož obyvatelstvo Slovjansku je na straně samozvaného starosty Ponomarjova.

Neustálá stráž se samopaly a pistolemi, chození na záchod v doprovodu a se svázanými rukami, hliněná podlaha sklepa bez možnosti se kdekoli usadit. "Na stropě byly tři žárovky, v místnosti se nic nenacházelo, až pak nám tam donesli židle, na kterých jsme mohli sedět," řekl Přerovský. Jedině, co bylo na zemi, byly dva balíky papíru. "Nesměli jsme se pohybovat, posadili jsme se na dva balíky papíru, které byly v té sklepní místnosti." Záhadou je také, jak se mohli dozvědět o koloně pozorovatelů separatisté, kteří je zajali. Na tuto odpověď prozatím všichni čekají.

Překvapením pro Přerovského však byla ještě jiná věc. Když je vydali separatisté na milost a chtěli doručit Ukrajinské armádě, nikdo z vojáků Ukrajinské armády na tyto výzvy nereagovala a nenechala je projet dále. "Projeli jsme Slovjanskem, pak jsme se vydali směrem Doněck. Projeli jsme Slavjanskem, pak jsme pokračovali na Kramatorsk, kde nás zastavila linie Ukrajinců, ale ti nás už nenechali projet a začali na nás střílet" Podle Přerovského je nakonec velké štěstí, že celou cestu ze zajetí v pořádku přežili. V některých chvílích nebyli daleko od toho, aby je kdokoli postřílel.

Na propuštění zajatců mělo největší vliv zřejmě Německo, které se dohodlo bez bližších podrobností na propuštění pozorovatelů. Josef Přerovský je nyní zpět v ČR a chce i nadále vykonávat svou práci, i když zajetí se už navždy bude obávat. Jako hosté se zrovna necítili, ačkoli starosta je tak nazýval.

 Video z tiskové konference:

 Pokračování: