Znalci u soudu s Věrou M.: Pacientka, o kterou se starala, byla zavražděna!

Jako první u pátečního soudu s Věrou M. svědčila Ing. Eva Herkommerová, Ph.D., soudní znalkyně v oboru zdravotnictví, toxikologie. 

V laboratoři v Mostě dělali rozbor dvou vaků, stříkaček a krve zemřelé pacientky Jany K. Potvrdilo se, že ve vaku, jehož obsah Věra M. podala pacientce (72), kalium nebylo. V druhém, plném vaku, kalium bylo, a to v běžné koncentraci, v jaké bývá obvykle podáváno.

V krvi zemřelé bylo ve vysokém množství, a to 10,6, běžné je 3,8–5,4.

Další mluvil Jiří Závodskyý, znalec oboru zdravotnictví, dělal pitvu pacientky Jany K. (+72) spolu se znalce Radkem Matlachem, který bude svědčit později.

Uvedl, že pitva není pro tento případ tak důležitá, zásadní bylo to, co udělal Vondráček, odebral vaky a krev zemřelé.

Měla vysokou koncentraci draslíku v krvi, 10,6 milimol na litr, to je zásadní, pitva pak ukázala otok mozku a otok plic, tzv. multiorgánové selhání. Pravděpodobně by zemřela tak jako tak, uvedl.

„Ten draslík, tak jak měl být v kapačce, dávkován pomalu, měl posílit její srdeční činnost, když to dostala nekoncentrované, posílilo ji to až moc, malá dávka léčí, velká dávka zabíjí, podobně je to s adrenalinem nebo inzulinem,“ řekl.

Resuscitace může hladinu kalia měnit, ale ne tak masivně, jak to bylo v tomto případě. Kalium by bylo vyšší, ale ne tak vysoké.

Soudce ho žádá, aby se vyjádřil k posudku znalce obhajoby Zdeňka Šňupárka, který uvádí, že po smrti dochází k rozpadu buněk, což může vést ke zvýšení kalia až na 40. Závodský uvedl: „Kdo ví, zda se tomu dá věřit vždyť je to znalec obhajoby.“

Na dotaz soudce uvedl: „Pokud bychom nevěděli o podezření doktora Vondráčka, kalium bychom nezjišťovali, považovali bychom to za smrt následkem chorobného stavu, tedy přirozenou.“

Případ sestry z Rumburka se zamotává: Někdo manipuloval s dokumentací

Na dotaz státního zástupce Františka Stibora řekl: „Vysokou dávku kalia lze vysvětlit jen tak, že bylo podáno v jedné dávce, představuji si to tak, že místo aby bylo kalium naředěno v infuzi, bylo podáno přímo do žíly, naráz. Má to za následek selhání srdce. To se pak projevuje otokem mozku a plic.“

Znalec Zdeněk Matlach, který dělal pitvu se znalcem Závodským, uvedl: "Srdce pacientky Jany K. byl jeden z mála orgánů, který ještě fungoval... Bylo v pořádku, mělo pravidelný rytmus... Nemohlo by dojít k tak prudké změně srdeční činnosti jinak, než otravou draslíkem, jinak si to vysvětlit neumím."

"První arytmie obvykle nevede k smrti, možná někde doma, kde je pacient bez pomoci, ale ne v nemocnici. Srdce by mělo reagovat na resuscitaci. Selhání srdce muselo ošetřující personál v jejím případě překvapit. Závěr pitvy je, že příčinou smrti je vysoká dávka draslíku, s poškozením jater, které měla, mohla ještě nějaký čas žít," dodal znalec.

K zemřelé pacientce Janě K. uvedl, že takto vysoká hladina draslíku je přirozenými pochody nevysvětlitelná, obvyklá je 2 – 5 milimoly na litr. Dodal, že resuscitace může mít vliv na zvýšení hladiny draslíku, ale ne v takové míře. "To by nikoho nešlo resuscitovat," řekl

Na pokyn policie pak posuzoval ve dvou etapách dokumentaci asi 300 dalších zemřelých pacientů na JIP rumburské nemocnice, z těch vybrali podobné případy se shodnou nebo podobnou diagnozou, tedy pacienty, kteří byli stabilizovaní a pak náhle umírají po neuspěšné resuscitaci, vždy v tu dobu měla Věra M. noční službu. Podobný modus operandi, tedy nečekané srdeční selhání, zjistili u dalších pěti pacientů. EKG křivky svým tvarem odpovídaly vysoké dávce draslíku. Změna křivky je charakteristická, jiné vysvětlení pro takovou změnu nezná.