14°C
Alois Neuman vystudoval Integrovanou střední školu poštovní, díky které záhy po studiu získal i zaměstnání v oboru. Postupně se z řadového zaměstnance vypracoval do managementu. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se v jeho profesním životě mělo něco změnit. Přinejmenším do chvíle, kdy mu v roce 2004 zavolal kamarád.
První otrkání v herně
„Kamarád měl problémy v herna-baru v Krči s různými cizinci. Poprosil mne, jestli bych mu tam v noci nepomáhal dohlížet,“ vzpomíná Alois. S ohledem na jeho dvoumetrový vzrůst a mohutnou postavu se tomu není co divit. „Rád jsem v mládí chodil na diskotéky a díky tomu jsem měl dobré vztahy s vyhazovači. Nikdy by mne ale nenapadlo, že bych se tím mohl živit,“ vysvětluje dnes.
Hned první den přijeli do herny ozbrojení lidé z ciziny, kteří slavili narození dcery. „Když sundali kabáty, bylo vidět, jak byli ověšeni zbraněmi. Tehdy jsem si nebyl jistý, co se vlastně stane,“ vypráví Alois. Naštěstí k úlevě všech nedošlo k ničemu. „Později se mě tentýž kamarád zeptal, zda bych nechtěl jít do tehdejší Sazka Areny dohlížet na pořádek při hokejových utkáních. Postupně jsem k sobě začal přibírat lidi,“ popisuje další vývoj situace. Poslední květnový den roku 2005 pak založil vlastní bezpečnostní agenturu – Ali 21.
Sportovní a společenské akce
Postupem času se jeho agentura vypracovala mezi ty nejuznávanější v celé republice. Podle Aloise je to především díky přístupu jednotlivců, na který on sám klade velký důraz, a takřka rodinnému kolektivu. „Každý návštěvník akcí si přeje, aby byl přivítán mile, proto k nim míváme co nejvíce vlídný přístup,“ vysvětluje.
Pravidelně střeží nejrůznější sportovní nebo společenské události. „Každý týden střežíme zhruba desítku akcí. Ročně to dělá okolo čtyř set,“ vysvětluje. Dohlíží například pravidelně na zápasy Viktorie Žižkov, které coby rodilý Žižkovák odmala fandí. Mezi ty největší události, kterých se zúčastnil, řadí hokejové mistrovství světa v roce 2015 a koncert Kabátů na Vypichu, který si přišlo poslechnout celkem zhruba 100 tisíc fanoušků.
Alois Neuman vypomáhal hlídat zázemí české fotbalové reprezentace na evropském šampionátu ve Francii, odkud si odnesl jeden z mnoha zážitků, na který dosud rád vzpomíná. „Na hotel za mnou přišel Tomáš Rosický a zeptal se mě: »Ty s námi jedeš do Francie?« Tak jsem mu odpověděl, že ano,“ vypráví usměvavý sekuriťák: „a on mi podal ruku se slovy: »Tak to tě vítám, jsem rád, že s námi letíš, já jsem Tomáš.« S takovým jednáním, navíc od kapitána reprezentace, se člověk nesetkává každý den.“
Fyzická „domluva“ až na posledním místě
Hlavním úkolem sekuriťáků bývá vždy hledět na plynulý průběh konané akce, dodržovat bezpečnost a zajistit, aby se na akci dostali ti, kteří se na ni dostat mají. Kdekdo by si myslel, že se jedná hlavně o fyzicky namáhavou práci, že sekuriťákem může být pouze chlap jako hora. „Psychická odolnost bývá ale kolikrát důležitější než fyzická,“ vysvětluje Alois s tím, že často skutečně stačí pouze domluva.
„Jaká je nejneoblíbenější věta, kterou sekuriťák chce slyšet? »Víte, kdo já jsem?« nebo »víte, s kým se znám?«,“ vypráví Alois s tím, že podobné řeči v jejich branži doopravdy nikoho nezajímají. Pokud má člověk co na dané akci dělat, obdrží pokyny, podle kterých se musí řídit. „Ale za posledních 13 let se tohle docela proměnilo. Lidé už naši službu dokáží ocenit, protože jen děláme to, co máme,“ říká Alois.
Práce, která má smysl
I když mívá na akcích kolem sebe spousty kolegů, na které se může spolehnout, přesto bývá skeptický k hladkému průběhu. „Největší noční můry mám z toho, že se stane něco, s čím jsem se ještě nepotkal a nevím, jak na to zareagovat,“ vysvětluje. Zatím se mu daří takové situaci vyhýbat. Lidé si proto jeho práce váží, o čemž svědčí i úspěch v soutěži „Podnikatel a živnostník roku Prahy 3“ v kategorii služby, kterou vyhrál. „To ocenění je pro celý náš tým. Jsem rád, že lidé vnímají, že naše práce má smysl, a děláme ji zodpovědně,“ dodává Alois Neuman.
