Doris milovala pohyb a tanec už jako malá holčička. Salsa si ji získala směsicí několika rytmů s africkým a španělským základem. Nikdo z její rodiny se přitom tancem neživil. „V mé rodině ani nikdo neumí tančit, ale hýbat se do rytmu… to opravdu umí,“ směje se Doris, která se po osmi letech v Česku už bez problémů domluví.

Život bez salsy si podle svých slov nedovede představit. „Zkoušela jsem i jiné tance, ale tento mi je nejbližší. Při tanci cítím štěstí z hudby a pohybu. Nedokážu to s ničím srovnat. Ten pocit svobody mám jen při tanci,“ popisuje, proč je salsa důležitou součástí jejího života.

Do Prahy za láskou

A byla to právě její celoživotní vášeň, která exotickou krásku do Prahy přivedla. „Tančila jsem se svou skupinou na Kubě. A v roce 1999 měla možnost vycestovat do Evropy, nejprve do Španělska,“ vysvětluje. Pak dostala pozvání na afro-latinský festival do Prahy. Čechům její vášnivé pohyby tehdy naprosto učarovaly.

A jí zase Češi, nakonec se tady totiž zamilovala. Vybrala si také umělce, stejně jako je ona sama - její srdce si získal zpěvák Ondřej Ruml. Proto se před osmi lety rozhodla začít žít v Praze a učit tanec a choreografii. Její rozhodnutí motivovala i láska k nejbližším, kteří na Kubě zůstali. „Emigrovala jsem i z toho důvodu, abych finančně pomohla své rodině,“ prozrazuje.

Doris Martinez zasvětila svůj život salse. Bez tance si život nedokáže představit
Doris Martinez zasvětila svůj život salse. Bez tance si život nedokáže představit

Stesk po domovině

Odloučení od rodné domoviny nebylo vůbec snadné. „Je to těžké… Zvláště pro mou maminku. Ale je šťastná, když jsem šťastná já,“ říká Doris. Kromě celé rodiny jí pak chybí moře, ke kterému se vrací alespoň jednou ročně. „Nejtěžší pro mě byla ta zima a jazyk.“ Co si tady ale naopak pochvaluje, je kuchyně. Nejvíce jí chutná svíčková, kterou si tak trochu netradičně dopřává jen s bramborovými knedlíky. „Ne každý den jíme kubánsky,“ směje se kráska, na jejíchž ladných křivkách se česká strava vůbec nepodepsala.

Učení Čechů nebolí

A jaké to je učit Čechy tančit? „Není to těžké, ale jiné. Latinskoamerické tance jsou velmi spjaty se zvyky a tradicemi země, proto jsem musela trochu pozměnit metodologii,“ říká s úsměvem trpělivá lektorka. Nejen v tanci ale vnímá rozdíl mezi svými krajany a místními. „Kubánci jsou otevřenější a komunikativnější. Češi potřebují trochu více času, aby se otevřeli.

Máte-li chuť se vlnit, nezoufejte, že jste nezačali už jako malá písklata. Podle Doris totiž nikdy není pozdě. A recept má i v případě, že partner nadšení do tance nesdílí. „Vysvětlete mu, jak je pro vás pohyb důležitý. A začněte po krůčcích… Nejprve hudbou, pak vlastními pohyby. Vysvětlete mu, že je to o dotycích a procítění blízkosti a uvolnění endorfinů. Stojí to za to,“ radí Doris. Sama ve volném čase s manželem Ondřejem Rumlem moc času na salsu nemá, a tak spolu tančí převážně v kuchyni, když Ondra vaří.

Teď Doris čeká další velký (nejen) taneční krok - brzy totiž otevře své vlastní studio v centru Prahy. 

Fotogalerie
12 fotografií