9°C
Dnes je to na den přesně 40 let od zprovoznění linky A pražského metra. Lidé si proto přímo v podzemí toto výročí připomínají jízdou původní historickou soupravou 81-71. Posádka tohoto spoje má na sobě dobové uniformy.
Práce na novém metru byly oficiálně zahájeny v únoru 1973. Stavbaři tehdy proráželi tunel mezi stanicemi Hradčanská a Leninova (dnešní Dejvická). Projektanti ale nad plánem k „Áčku“ seděli už od roku 1969. Museli se totiž vypořádat s hloubkou a protékající Vltavou.
Plánované metro mělo jezdit trasu dlouhou 4,7 kilometrů mezi stanicemi Dejvická a Muzeum. Ve srovnání s „Céčkem“ je podstatně hlouběji pod zemí. Tunel vede pouhých 14 metrů pod dnem Vltavy. Během ražby se pak vyskytly očekávané potíže s prosakováním vody, které ale vyřešila injektáž nadloží.
Rušný Václavák
Pět let trvaly stavbařské práce a nebylo to nic jednoduchého. Například se kvůli ražbě tunelů začala propadat severní věž Národního muzea a celá budova se v těch místech musela zpevnit. Podobné potíže, byť menšího rázu, se objevily také u sousedního Federálního shromáždění.
Linka A pražského metra slaví 40. výročí stylovou historickou jízdou. David Malík
Poslední vybudovaná stanice na zelené lince byl Můstek. Stavbařům činilo problém geologické podloží a rušný Václavák. Ve své době bylo Václavské náměstí doslova zavaleno automobily, tramvajemi a chodci. Stanice proto disponuje rozlehlým vestibulem, jenž sloužil zároveň jako podchod pod frekventovaným bulvárem, ale po zřízení pěší zóny o tuto funkci přišel.
Nejdelší eskalátory
Tunel u budované stanice Můstek se podařilo prorazit 14. října 1977, v té době už se v ostatních stanicích pilně pracovalo na dokončení. První návštěvníci se ke kolejím dostávali po nejdelších eskalátorech v Praze.
Stanice Náměstí Míru, kterou od povrchu dělí 52 metrů, je nejhlubší v celé síti pražské podzemí dráhy. Vůbec nejhlouběji se cestující ocitnou pod Chotkovými sady, kde mají nad hlavami skoro 65 metrů horniny.
Metro se ještě před svým otevřením několikrát představilo veřejnosti i radním. Koncem května 1978 si přišel téměř dokončené metro prohlédnout i sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv. Oficiální otevření proběhlo 12. srpna 1978 a slavnostní pásku přestřihl Gustav Husák.
