Karel IV. měl k Praze citový vztah. Nejen že se v ní narodil, ale především ctil odkaz svých přemyslovských předků, kterým byla Praha po dlouhá staletí sídlem. Když se v roce 1346, po smrti svého otce Jana stal suverénním českým králem, s vervou se vrhl do budovatelských prací, které z Prahy učinily přední metropoli tehdejší Evropy.

Největší město říše

Na sklonku vlády Jana Lucemburského se povšechně měly české země relativně dobře. Nejinak na tom byla i Praha, do které se doslova řítil příliv nejrůznějších přistěhovalců z ciziny. Karel IV. si dobře uvědomoval, že stávající Praha, která sestávala ze Starého Města, části Malé Strany a Hradčan, těmto kapacitám nebude stačit.

Zakládacím privilegiem z 8. března 1348 proto Karel rozhodl o založení Nového města pražského. Ve spojení se stávajícím městem mělo jít o „největší městský areál soudobé Evropy”, přičemž jen prostor Nového Města „zaujímal plochu asi 360 hektarů“, píše v biografii o Karlu IV. přední odborník na lucemburskou éru Jiří Spěváček. Výstavbě pomohlo i to, že na tehdejším území už stály různé malé vísky a stavení, které se do Prahy asimilovaly. Symbolicky právě Karel IV. položil základní kámen hradeb Nového Města 28. března téhož roku.

Nové město mohlo být na Letné

Údajně se Karel rozhodoval mezi dvěma místy. Nynějším Novým Městem a plání na Letné, pro kterou hovořila zejména rovinatá půda, která se dala lépe osídlit, domnívá se historik Jan Royt. Poněvadž z Letné bylo daleko k vodě, rozhodl se nakonec vladař k výstavbě na druhém břehu Vltavy.

Domy musely být postavené do 18 měsíců

Že na rychlé výstavbě města Karlovi obzvláště záleželo, svědčí pár zvláštních nařízení. Například král na 12 let osvobodil od daní všechny ty, kteří se na Novém Městě chtěli usadit. Zároveň i určil, aby se veškerá hlučná řemesla (s určitými výjimkami), například kováři, přestěhovali právě tam, aby bylo území co nejrychleji osídlené. A ani to nebylo vše.

Karel také zavedl ustanovení, že „každý, kdo získá potřebný pozemek, musí do jednoho měsíce začít se stavbou domu a dokončit ji pod pohrůžkou přísného trestu do osmnácti měsíců“, uvádí Spěváček. Novému Městu byla vystavena i radnice, disponovalo tak vlastními konšely a rychtářem (dnes bychom řekli radními a starostou).

Nové město tehdy a dnes

Nové Město pražské se rozkládalo od Starého Města, přibližně od dnešní Národní ulice podél Vltavy po Vyšehrad. Odtud hranice města kopírovaly úbočí Folimanky a pokračovaly v místech nynější Legerovy nebo Sokolské ulice, kde dříve bylo opevnění. To se pak táhlo po dnešní Wilsonově ulici až k Vltavě.

Místa, kde dříve bývalo opevnění Nového Města, bychom dnes už stěží poznali, a za jejich přesné vytčení můžeme být vděční archeologům. Zhruba v místech, kde stála tzv. Koňská brána, v čele Václavského náměstí, dnes stojí Národní Muzeum. Linii tehdejšího opevnění lemují dnes důležité dopravní tepny.

Takto kdysi vypadalo pražské opevnění.
Takto kdysi vypadalo pražské opevnění.
Autor: M. Frouz,sbírka Muzea hl. m. Prahy, J. Cigler
Některé obchodní trasy, tehdy za hranice Prahy, se však dochovaly dodnes. Třeba v místech brány Na poříčí dnes prochází Sokolovská ulice, která spojuje Vysočany a Karlín právě s Novým Městem. A obdobně se dá hovořit o Vinohradské ulici, v místě Koňské brány, která do určité míry kopíruje středověkou obchodní cestu. Dnes spojuje Olšany a Vinohrady opět s centrem Prahy.

Co se nezměnilo

Urbanistický plán z dob Karla IV. zůstal i do dnešních dnů veskrze zachován. Samozřejmě, že středověké budovy v mnoha místech nahradila novější zástavba, ale tehdejší rozvržení ulic je do určité míry věrné současnosti. Podobně je tomu i v případě významných náměstí.

Karel IV. z Prahy učinil hlavní město říše, i důležitou obchodní zastávku. Z toho důvodu zřídil i 3 velká trhová prostranství na Novém Městě. A jedno z nich, ve své době největší v Evropě, nese nyní dokonce Karlovo jméno. Ty zbylé jsou Václavské a Senovážné. Tehdy se jim ovšem říkalo Dobytčí trh (Karlovo nám.) a Koňský trh (Václavské nám.).
Video
délka: 00:14
1080p 720p

Vizualizace k výstavbě Nového města pražského je k nahlédnutí v Domu U zlatého prstenu. David Zima

Sic je tomu nyní už 670 let od jeho založení, krásy Nového Města i navzdor novějším stavbám můžeme obdivovat stále. Kupříkladu Novoměstskou radnici, výše zmíněná náměstí, nebo některé z budov, které přečkaly staletí, války, i mnohdy nevybíravé územní změny.

Fotogalerie
30 fotografií