„Každá stavba mostu přes Vltavu vzniká s vizí dlouhověkosti. Mosty se projektují na životnost 100 let, aby se zaplatily poměrně velké náklady vložené do díla. S velkou nadsázkou se počítá, že polovina nákladů jde do založení mostu na pevné podloží a polovinu nákladu spolkne to, co vidíme nad vodou,“ prozradil vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.

Právě jednou z krásných staveb, která měla také vidinu dlouhověkosti splňovat, byl někdejší Trojský most, který se poté přejmenoval na most Barikádníků. Jak jsme již v seriálu o pražských mostech prozradili, jde o konstrukci, která předcházela mostu, jaký známe dnes.

Most byl lehký, ale…

Technologické řešení předchůdce dnešního mostu Barikádníků se vyznačovalo tím, že betonová hmota v něm byla odlehčená. Tím pádem se celá konstrukce vzhledem k jiným mostům pyšnila svou lehkostí. Postupem času se bohužel na stavbě začala projevovat také její negativa.

„Velkorysost statického řešení se smývala s nedostatečně vyřešeným problémem odvodnění mostu. Ocelový žlab a nakonec celý systém odvodnění byl velmi náročný na údržbu. Stálé změny v pojetí správy mostů s vazbou na provádění údržby způsobily, že most byl plný vody, která v zimě často vytvářela ‚ledovou komnatu‘. A navíc se most v období krize stal útočištěm bezdomovců se všemi důsledky ‚bivakování‘,“ naznačil tehdejší komplikace Jan Zemánek, podle kterého šlo o nápadně podobné potíže s těmi, které dnes sužují Libeňský most.

Snášení železobetonové konstrukce původního mostu
Autor: Pražské mosty, Jan Fišer, Ondřej Fišer

Kromě uvedených problémů bylo v této lokalitě Prahy ještě nezbytné vyřešit pravobřežní dopravu pod mostem, který byl navíc jen 16 metrů široký, a pro narůstající dopravu tedy nevyhovující.

Dvojnásobně široký nástupce

Nový most měl všechny neduhy toho předchozího odstranit: mezi požadavky se nacházelo i šest pruhů pro vozidla, dva pro chodníky a střední pro budoucí tramvaj do Holešovic. Šířka mostu 33,5 metru byla více než dvojnásobná oproti původní.

Nový most stavěný po polovinách
Autor: Pražské mosty, Jan Fišer, Ondřej Fišer

„Jak se s tímto požadavkem vypořádali mostní projektanti? Původní založení mostu bylo na takzvaných kesonech. Historicky je kesonové založení mostů v Praze v případě, že kesony jsou spuštěny až na skalnaté dno, tím nejspolehlivějším založením staveb,“ vysvětlil odborník TSK.

Starý most rozřezali a potopili

Během vzniku nového mostu Barikádníků se práce prováděly na jedné polovině tak, aby druhý z mostů vždy mohl sloužit dopravě po staveništi. Původní betonové oblouky nosné konstrukce rozřezali dělníci na bloky o hmotnosti až 300 tun.

„Pomocí ocelové provizorní konstrukce se tyto prvky spustily do přistavených lodí a odvezly do zaplavené pískovny u Žernosek na Mělnicku. Dokončený most byl předán veřejnosti 28. listopadu 1980,“ uzavřel vyprávění Jan Zemánek.

Podívejte se na historické fotografie starého a nového mostu Barikádníků v Praze:

Fotogalerie
7 fotografií

Jak vypadá most Barikádníků a jeho okolí z ptačí perspektivy? Podívejte se:

Video
Video se připravuje ...

Most Barikádníků, tunel Blanka a Trojský most na videu z dronu David Malik