Proč o problémech ředitelé škol nemluví?

„Je to především nepředstavitelný tlak takzvaných aktivistů, kterému jsou schopni okamžitě osobu ředitele vystavit. Pasují ho do role někoho, kdo nejednal správně. Je to však jen uměle vytvořená bariéra lidmi, kteří se tváří, že jen jejich názor je platný. Pyšní se úctou k jinakosti, přitom ji sami nemají rádi. Jakmile někdo nejde v jejich šlépějích, nadmíru používají různé negativní výrazy, aby dotyčného označili, vymezili ho z té ‚dobré společnosti‘. Aktivisté v roce 2016 razí heslo: »Kdo nejde s námi, jde proti nám«. Ale proti nim nikdo nejde, jen úplně běžní lidé mají své názory a postoje dané i jejich prací. Je to jako návrat před rok 1989.“

V jakém smyslu?

„Ti lidé, kteří tvrdí, že jim jde o politicky korektní řešení a o ryzí demokracii, jsou v zásadě zároveň totalitáři. Není možné říct nějaký svůj názor, který se pohybuje mimo jejich »evropskokorektní vlnu« bez následků. Dokud se tohle nezmění, lidé se opět budou bát mluvit. Nechtějí riskovat, že na ulici, na sociálních sítích i na úřadech budou obviněni z hlouposti, v horším případě z porušování něčích práv, xenofobie, rasismu, náckovství a podobně. Takovou nálepku nikdo mít nechce, tak raději mlčí.“

Týká se to i kauzy ředitelky Ivanky Kohoutové, která měla zakázat somálské studentce hidžáb?

„To je přesně ono. Tím případem se zabývá velké množství institucí a lidí zásadovým a razantním způsobem až tak, že to šlo před soud. Tak ředitelka, místo toho, aby řešila rozvoj školy a její fungování, chodí k soudu. A menšina aktivistů, protože jsou stále v menšině, její osobu bude dehonestovat za to, že zřejmě chtěla po studentce, aby dodržela školní řád. Za to, že jednala zodpovědně vůči škole, a ne nějakým aktivistům.“

Je v pořádku, že ředitelé škol cítí takové obavy?

„Rozhodně ne. Já bych byl moc rád, kdyby se jim zase dostávalo úcty, která k té práci patří. Dříve obec zastupoval starosta a ředitel školy. Dnes se bojí na sebe přitáhnout pozornost lidí, kteří se tváří jako zástupci jediného dobra a přitom šmahem odsuzují druhé. Přál bych si, aby se obecně lidé mohli na rovinu bavit o všem. Aby to, že má někdo jiný názor, z něj automaticky nedělalo rasistu, populistu... Jsem rád i za výzvu Blesku, protože je třeba ředitelům škol dát možnost mluvit, byť anonymně.