22°C
Průkopník moderní zástavby v Praze 19. století hrabě Karel Chotek se kromě mnoha dalších projektů zasloužil o vznik druhého přemostění v metropoli. Roku 1827 učinil Chotek prohlášení k veřejnosti, které vedlo ke stavbě řetězového mostu císaře Františka I.
„Akciové společnosti pro výstavbu mostu bylo přiděleno právo po dobu padesáti let vybírat mýtné. Po uplynutí této doby měl most v dobrém stavu přejít do vlastnictví státu. Osm let probíhala jednání, kam zamýšlený most umístit. Zvítězila varianta kamenného mostu přes Střelecký ostrov,“ prozradil redakci Blesk.cz odborník Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.
Most začal mít problémy
Samotná stavba skončila zatěžkávací zkouškou dne 2. listopadu 1841, kdy přes most přeběhlo 150 kusů dobytku. Po třiceti letech provozu se ovšem odhalily slabiny řetězového mostu. Komise znalců odhalily problémy v nosných článcích řetězů. Důsledkem bylo omezení provozu na břemena do čtyř tun.
„Obec pražská v prosinci roku 1885 zahájila řízení ve variantách přestavby a novostavby. Sbor obecních starších se v roce 1889 rozhodl na návrh mostecké komise pro novostavbu a vypsal soutěž na most nový,“ uvedl Jan Zemánek.
Trvalo dalších 7 let, než došlo na definitivní schválení výstavby nového kamenného mostu včetně postavení provizorního dřevěného mostu, který měl v dané lokalitě sloužit jako dočasné řešení pro překonání Vltavy z jednoho břehu na druhý.
„Prvním stavebním počinem byla výstavba dřevěného mostu, který byl umístěný po vodě vedle řetězového mostu ve vzdálenosti 34 metrů. Most měl 17 otvorů a jeho stavba byla zahájena 1. března 1898. Již 11. července 1898 se konala jeho zatěžkávací zkouška,“ vysvětlil odborník TSK.
Bez helem a na cihlách
Nový kamenný most, který dnes nese jméno Legií, je založený převážně na kesonech. Stavbu dělníci započali 29. března 1898 stavebními pracemi od levého břehu k pravému. Historická fotografie mapuje počínání tehdejších dělníků, kteří by ve srovnání s dnešní dobou neobstáli. Ochranné helmy nahrazovaly pro svou dobu typické čapky, jeden z dělníků na dobovém snímku si dokonce vynahrazuje svou malou výšku tím, že stojí na vyskládaných cihlách.
Nedobytné poselství
Stavbu dne 3. srpna 1898 přerušil slavnostní akt. Na základovou spáru druhého návodního pilíře ve skále došlo pod ochranou kesonu k uložení poselství dalším generacím. Jeho umístění znemožnilo pozdější odhalení tohoto pokladu.
Poselství obsahuje pouzdro s listinou, na které se píše „Bůh žehnej tomuto novému, monumentálnímu dílu, aby bylo k ozdobě hlavního, královského města, ke cti pokroku milovaného zastupitelstva a ku prospěchu všemu obyvatelstvu milované vlasti české. V Praze, dne 3. srpna 1898.“
Pouzdro účastníci slavnostního aktu vložili do základního kamene. Primátor Prahy tehdy na kámen poklepal a zvolal citát v latině. Do češtiny se překládá jako „Vzdoruj vlnám, vzdoruj bouřím, vzdoruj hromům, buď tvrdý, nechť i tvrdá česká leb.“
Stavba přemostění skončila v květnu roku 1901. Náklad na stavbu se vyšplhal v přepočtu na koruny na částku 4 milionů, což je vzhledem k době vzniku obrovská suma.
Most Legií zažil v novější pražské historii několik památných událostí. Během květnového povstání roku 1945 se také zde nacházely barikády, v březnu roku 1948 přes jeho konstrukci prošel početný smuteční průvod, který vyprovázel na poslední cestu zesnulého Jana Masaryka.
Podívejte se na fotografie z historie mostu Legií:
