7°C
Hlávkův most v Praze, který propojuje oba břehy metropole mezi Prahou 7, ostrovem Štvanice a oblastí Těšnova, byl slavnostně otevřen 6. února 1912. Před jeho existencí metropole v rámci svého rozšiřování nutně potřebovala na tomto místě trvalé řešení přemostění Vltavy.
Než nový most dostavěli, fungovalo zde od roku 1901 dřevěné mostní provizorium, díky kterému mohly danou oblast začít obsluhovat tramvaje. Vozy MHD v Praze počátkem 20. století procházely elektrifikací po ústupu koněspřežné dráhy.
Na Těšnově se tou dobou objevilo odbočení ve směru od Bílé labutě a tramvaje jezdily přes dřevěný most až do roku 1910, kdy došlo k přerušení provozu. Tramvajová trať se poté přesunula na nové těleso přes zasypané rameno Vltavy. Po dokončení Hlávkova mostu tramvaje začaly pravidelně fungovat na této konstrukci.
Spor generací
Počátky vzniku Hlávkova mostu provázely letité spory mezi školou, která propagovala ocelové mosty, a školou, která se zhlédla v betonových obloukových mostech. Nakonec došlo k dohodě a plavební kanál překlenul most ocelový, který vznikal v letech 1908 až 1910. Naopak ostrov a řeku přemostily obloukové objekty s odlišnou konstrukcí. Tato stavba proběhla mezi roky 1910 a 1911.
„Most přes Velké Benátky je z železobetonových oblouků vetknutých do podpěr a most přes řeku je obloukový z prostého betonu rozdělený v patě a vrcholu žulovými klouby vyplněné olověnou vložkou. Tyto tři mosty byly příkladem shody a technického umu našich předků,“ uvedl pro redakci Blesk.cz Jan Zemánek z Technické správy komunikací (TSK).
Zásadní rekonstrukce
Mezi roky 1958 a 1962 proběhla rekonstrukce, během které došlo také k rozšíření celé stavby. „Stávající most přes ostrov rozšířila jeho replika a most přes řeku byl doplněn již konstrukčně rozdílnou stavbou se železobetonovou vetknutou klenbou,“ upřesnil Jan Zemánek. Přemostění v současnosti tvoří celkem sedm oblouků, tři z nich se nacházejí nad Vltavou, další čtyři nad ostrovem Štvanice.
Vlivem postupného přisazování mostních konstrukcí vzniklo mezi objekty takzvané „zrcadlo“, které konstruktéři zaklopili železobetonovými deskami. „Tento prvek je v celém konstrukčním pojetí nejslabším článkem,“ vysvětlil Jan Zemánek.
Na stranách konstrukce se nacházejí ozdobné figurální reliéfy, které jsou více než 2,5 metru vysoké, vytesané jsou přímo do betonového zdiva.
Hlávkův most se dodnes skládá ze dvou částí: obloukové a trámové konstrukce. Obloukové přemostění ze Štvanice na Bubenské nábřeží má v současnosti celkovou délku více než 201 metrů a je 28 metrů široké. Trámový most z Těšnova na Štvanici, který vznikl až během rekonstrukce, měří 106 metrů.
Magistrála mostu neprospívá
Mostní konstrukce je součástí magistrály, tedy významné pražské dopravní tepny. Tato skutečnost se bohužel na stavbě neblaze podepisuje. „Kvůli vlivu dopravy mají obě stavby vady a poruchy, které mají přímý vliv na životnost konstrukcí. Ve velmi špatném stavu jsou vložené meziklenbové desky pod tramvajovým tělesem a vozovka,“ potvrdila redakci Blesk.cz tisková mluvčí TSK Barbora Lišková.
Při posuzování stavebního stavu mostů se používá stupnice od jedné do sedmi, kdy 7. stupeň je nejhorší, tedy havarijní. Obě části Hlávkova mostu se v současnosti nacházejí na stupni číslo 5.
Oprava bude nezbytná
„Kompletní oprava je zařazena do plánu TSK a projektové přípravné práce již byly zahájeny. Z dopravního hlediska bude nutné při opravě Hlávkova mostu současně provést i přeizolaci, sanaci a opravu vozovky na objektech u podjezdu nábřeží Kapitána Jaroše a rekonstrukci trámové části Těšnovského tunelu u karlínského portálu,“ upřesnila Barbora Lišková.
Hlávkův most se za svou více než století trvající historii může pyšnit tím, že na rozdíl od jiných takových konstrukcí nikdy nezměnil své jméno. Název nese po českém architektovi, podnikateli a politikovi Josefu Hlávkovi.
Podívejte se, jak šel v Praze čas s Hlávkovým mostem:
