V letech 1618 až 1648 zuřila v Evropě třicetiletá válka. Na jejím konci se do Prahy stáhla švédská vojska, která si od tohoto kroku slibovala bohatou kořist. Severští vojáci obsadili některé klíčové oblasti pražského centra.

Válka byla z části církevním konfliktem, na Karlově mostě bojovala také studentská legie, kterou vedl jezuita Jiří Plachý. Hrdinní Pražané se tehdy ubránili mnohonásobné přesile.

„Na poděkování za záchranu Prahy postavili Pražané na Staroměstském rynku mariánský sloup,“ uvádí Karel Kavička, místopředseda Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

Sloup určoval v Praze čas

Mariánský sloup, někdy také nazýván sloup Panny Marie, postavil na zakázku městské rady sochař Jan Jiří Bendl roku 1650. „Požehnán byl pražským arcibiskupem Arnoštem Harrachem o dva roky později v roce 1652. Čekalo se na příjezd císaře Ferdinanda III., který postavení sloupu podpořil,“ vysvětluje Karel Kavička.

Od té doby byla tato stavba ústředním bodem Staroměstského náměstí. „Sloup tvořil jeho vertikálu, navíc sloužil jako gnómon (ukazatel slunečních hodin), který určoval po tři století pražský čas,“ vysvětluje také praktické využití mariánského sloupu Karel Kavička.

Stavba vydržela 268 let

O několik staletí později slavila na podzim roku 1918 česká společnost neuvěřitelnou událost. 28. října vznikl samostatný československý stát. Mariánskému sloupu v centru metropole tím však začaly poslední dny existence.

„Dne 3. listopadu 1918 se konala v odpoledních hodinách velká manifestace na Bílé hoře. Byla první neděle nového státu Československá republika. Organizátoři po jejím skončení vedli dav, rozvášněný jejich plamennými projevy s hesly: »Pryč od Vídně« a »Pryč od Říma« na Staroměstské náměstí, kam dorazili v podvečer,“ vypráví živelné události po vzniku naší republiky Kavička.

Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Autor: ČTK

Akce byla podle informací Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze předem připravena. „Vedl ji anarchista Franta Sauer. Přes odpor členů Národního výboru byl mariánský sloup stržen. Armáda zabránila dalšímu ničení barokních soch, když se dav chystal táhnout na Karlův most a svrhnout sochy do Vltavy,“ popisuje tehdejší dění Karel Kavička.

Anarchisté v čele se Sauerem tehdy zmátli rozběsněný pražský dav tvrzením, že mariánský sloup vznikl na oslavu vítězství na Bílé hoře, které znamenalo definitivní nadvládu Habsburků nad českými zeměmi. „Mnohdy tato nepravdivá teze přetrvává dodnes,“ míní Karel Kavička.

Kde skončily rozbité kusy sloupu?

Z dobových fotografií je patrné, že mariánský sloup se po pádu roztříštil na mnoho kusů. Samotná socha Panny Marie se také rozbila na několik částí a dnes se společně s korintskou hlavicí, částí balustrády a torza sloupu nachází v Lapidáriu Národního muzea.

Povalený mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.
Povalený mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.
Autor: ČTK

Na sloupu se nacházel také gotický obraz Panny Marie Rynecké, který se tehdy podařilo zachránit před samotným stržením. Dnes se nachází v chrámu Matky Boží před Týnem. „Zbylé části sloupu, odstraněné před příjezdem prezidenta T. G. Masaryka do Prahy v prosinci 1918, byly z náměstí vyvezeny pravděpodobně do Obecního dvora,“ popisuje smutný konec architektonické památky Karel Kavička.

Společnost volá po návratu 26 let

Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze se snaží o návrat této stavby na své původní místo už od roku 1990.

„Už po stržení sloupu vzniklo několik iniciativ, podporovaných mnoha osobnostmi, které se snažily tento vandalský čin našich otců napravit. Někteří z úcty k Panně Marii, jiní z důvodů uměleckých, architektonických a urbanistických,“ potvrzuje Karel Kavička.

Přestože se stále nepodařilo návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze zrealizovat, Karel Kavička věří, že Společnost je iniciativou, která toto dlouhodobé snažení dovede ke zdárnému konci.

Staroměstské náměstí s mariánským sloupem mezi roky 1885 - 1890.
Staroměstské náměstí s mariánským sloupem mezi roky 1885 - 1890.
Autor: ČTK

„Za 26 let činnosti jsme pro tento záměr získali velký počet příznivců a podporovatelů doma i v zahraničí. S pomocí darů od nich nechala Společnost na základě výběrového řízení zhotovit celou architekturu mariánského sloupu i ústřední postavu – sochu Panny Marie,“ poukázal závěrem na připravenost Karel Kavička.

Dokud se mariánský sloup opět v historickém centru metropole neobjeví, mohou mezitím lidé obdivovat další tyto stavby na území České republiky. Monumenty se nacházejí například také v Olomouci, Teplicích, Třeboni nebo Kroměříži.

Prohlédněte si mariánský sloup v Praze na historických fotografiích:

Fotogalerie
8 fotografií