Ta se svěřila Blesk.cz, jaké peklo si zažila, když se nastěhovala do bytu činžáku v centru města.  „Byt jsem si pořídila přes realitní kancelář. Hned první noc mně něco svědilo tak, že jsem se vzbudila. Rozsvítila jsem a uviděla, jak vnučce (1) leze něco po hlavě. Já, dcera (22) a synové (10, 15) jsme byli hodně pokousáni. Ráno jsem broučky dala do sklenice a odnesla na hygienu,“ vzpomíná Lucie R.

Tady se dozvěděla, že jde o štěnice. „Volala jsem majiteli bytu, že jsou tady štěnice. Nezajímalo ho to, prý nemá čas. Zajistila jsem si dezinsekci a vystříkali mi byt. Byl tu ale problém. Neměli jsme kam jít. Tři měsíce jsem tak prožívala peklo. Spali jsme při rozsvíceném světle. Štěnice totiž sají krev za tmy, a když se rozsvítí, utečou,“ popisuje Lucie R. Do dneška mám z toho trauma, jen když vidím nějakého broučka. Je to moje noční můra. Může se to stát každému. To není proto, že člověk je nějaká špína. Říkám, nastěhovali jsme se do bytu a byly tam,“ říká Lucie R. 

Teprve po druhé dezinsekci, jsme se vystěhovali. Nechali jsme tam všechen nábytek a odešli jen s oblečením,“ říká Lucie R. „Že jsou v domě štěnice, nikoho nezajímalo. Vyvěsila jsem v domě ceduli, že se v našem bytě vyskytly štěnice. Na hygieně mi totiž řekli, že se mohou roznést po domě. Majitel šel a cedule byla vyhozená v koši. Ptala jsem se sousedů a ti tvrdili, že jsou taky poštípaní, ale že už to mají asi dva roky a už to neřeší. Když jsem zástupci majitele bytu řekla, proč odcházíme, odvětil jen »No a co, stejně sem nastěhujeme Ukrajince a těm to nevadí«,“ dodává Lucie R.

Štěnic ve městě je čím dál víc

Míst ve městě, kde se vyskytují štěnice, se neustále zvyšuje. „Je nás tady pět firem, co štěnice hubíme.  Za měsíc vystříkáme kolem šedesáti bytů. A práce je čím dál víc, štěnic přibývá,“ říká Vladimír Měřínský (62), majitel firmy Farao, která čistí byty od štěnic. Nejvíce zamořené jsou pak ubytovny. Tam přebývají většinou agenturní dělníci z východní Evropy a Asie a těm štěnice až tak nevadí.

Jak se štěnice do bytu dostanou?

Celkem snadno. Je několik způsobů, jak se to stane. „Nejčastěji se tak děje, když se lidé vrátí domů z dovolené. Štěnice si přivezou z hotelů, penziónů a pronajatých bytů,“ objasňuje Měřínský. Nezáleží na tom, kolik hvězdiček ubytovací zařízení má. Štěnice se vyskytly třeba i v jednom z nejluxusnějších hotelů v Dubaji ve Spojených arabský emirátech. „Často si také štěnice lidé zatáhnou do bytu, když si koupí nábytek z druhé ruky nebo, když u nich přespí návštěva. Štěnice si dotyčný přinese na oblečení, tašce, kufříku či jiných věcech,“ vysvětluje Měřínský.

Kde štěnice hledat?

Nejčastěji jsou na dřevěných roštech pod matracemi v posteli. „Když nadzvednete matraci, uvidíte na roštu, hlavně v rohu, takové černé tečky. To jsou výtrusy štěnic a jasné znamení, že tam jsou,“ poučuje Měřínský. Štěnice ale vyskytují i v nočních stolcích, skříních a zalézají také pod koberec, tapety, zrcadla, obrázky, které visí na stěnách.

Jak se štěnic zbavit?

Jediným řešením je, zaplatit si firmu, která provede dezinsekci bytu. Jde o dva postřiky, každý za 1500 Kč, které se zopakují po 3 týdnech. „Lidé se často stydí, že mají v bytě štěnice a chtějí si od nich pomoci sami. Někdy vyhodí nábytek a pořídí si nový. To nepomůže. Jindy si kupují postřiky ve spreji. Ty jsou ale 400krát slabší než ty od firem provádějících dezinsekci, nejsou účinné a štěnice tím jen rozeženou po bytě,“ radí Měřínský.

Co jsou štěnice?

Jde o parazity sající lidem při spaní krev. Na těle se pak udělají pupence. Když se rozsvítí, štěnice zalezou a nejsou vidět. Za světla vylézají jen, když jsou hodně hladové. Mají pět vývojových stádií a vždy pijí krev. Štěnice podle lékařů nepřenášejí žádné nebezpečné nemoci. Štípance ale hodně svědí a člověk si jejich rozškrábáním může do kůže zanést různé bakteriální infekce.

Fotogalerie
4 fotografie