Přestože se sehraná parta kolem brněnského matematika na podobnou výpravu vydala už podesáté, letos byla jedinečná. „Poprvé jsme zachytili korónu ve fázi, kdy se aktivita Slunce blíží postupně k minimu. I laik na první pohled pozná, že je Slunce jako obrovský magnet se dvěma póly. Naopak pokud je v maximu, ani odborník nemá šanci snadno poznat, kde póly jsou, protože magnetické pole má velmi komplikovanou strukturu,“ vysvětlil výjimečnost expedice Druckmüller.

Software a počasí

Brněnští vědci měli také pověstné štěstí. Především kvůli jedinečnému software a počasí. To první pohlídal Pavel Štarha. „Software byl speciálně vyvinutý pro pozorování úplného zatmění Slunce. Je navržen tak, aby usnadnil pozorování na více pozorovacích místech v rozdílných klimatických podmínkách,“ upozornil Štarha.

Vrásky na čele udělaly vědcům požáry, které zasáhly Britskou Kolumbii a Oregon. Oblaka dýmu valící se přes oblohu v lokalitách, kde se část týmu chystala na pozorování, přiváděla zejména Miloslava Druckmüllera k zoufalství. „V den zatmění se však stal zázrak. Vítr se otočil a poslal mračna dýmu na jinou stranu,“ poslal okamžiky napětí Druckmüller.

Video
délka: 02:35
360p

Profesor Miloslav Druckmüller z brněnského VUT popisuje expedici, při které jeho tým v USA mapoval plné zatmění Slunce Zdeněk Matyáš

Náročný výstup do hor

Matematička Jana Hoderová podnikla z týmu asi fyzicky nejnáročnější cestu na pozorovací místo v pohoří Rocky Mountains ve výšce 3400 metrů nad mořem. Veškeré vybavení a přístroje musela skupina přivézt na koních. „Pěšky bychom toho kvůli náročnosti terénu vůbec nebyli schopni. S pomocí koní jsme zvládli převýšení tisíc metrů za necelé dvě hodiny,“ svěřila se žena, která si po krátkém „zaškolení“ poradila i s jízdou v sedle.

Zpracování dat – až rok práce

Po návratu čeká zejména šéfa týmu zpracování všech záznamů. Náročná práce prý potrvá minimálně rok. „Pracujeme na projektu intenzivně několik měsíců, samotná výprava je velmi náročná. Takže až v kanceláři si výjimečné obrazy sluneční koróny v klidu proberu,“ prohlásil brněnský matematik.

A má také jasno, zda bude u dalšího úplného zatmění za dva roky v jihoamerickém Chile. „Výpravu do Chile určitě podnikneme, protože je to v nejbližších letech rozhodně nejlepší místo k pozorování. Observatoř La Silla v poušti Atacama se nachází ve výšce 2400 metrů nad mořem a zatmění se odehraje přesně nad tímto místem.“ Datum 2. července 2019 prý už mají brněnští vědci ve svých diářích pečlivě zakroužkováno! 

Fotogalerie
8 fotografií