Téměř čtyři desetiletí působil v Národním divadle, zahrál si ve zhruba třiceti filmech, v nichž většinou představoval vysoce postavené muže (Stavitel chrámu, Velbloud uchem jehly, Bílá nemoc).

Deylovo herectví bylo charakterizováno péčí o přesnou a výraznou artikulaci a sklonem ke zvučné a nadnesené deklamaci. To ho spolu s jeho majestátním vzhledem předurčilo nejprve k rolím vitálních mladých mužů, později velkých postav historie (Jindřich IV., Jan Hus, Karel IV.).

Za svůj dlouhý život získal Deyl, jehož obě děti se rovněž vydaly na hereckou dráhu, řadu ocenění. Zemřel 16. dubna 1972 ve věku 96 let.