Jana B.-M. White je dnes konečně v pohodě. Jak by také ne. Věkem už překročila padesátku, je ale stále velmi pohledná. A štíhlou sexy postavu jí může závidět nejedna mnohem mladší žena. Navíc je rentiérkou stejně jako její britský manžel a konečně si užívá luxusu smět dělat jen to, co chce. A jak říká, ještě k tomu s někým, koho má ráda a on ji. V Martynovi prý našla konečně muže, na kterého se lze spolehnout. Přitom opačných zkušeností nemá zrovna málo. Její životní příběh je velmi pestrý.

Trauma první: Frustrující emigrace

Na začátku sedmdesátých let, tehdy jako -náctiletá holka, emigrovala ze socialistického Československa na Západ a skončila ve Švýcarsku. Emigrace je pro Janu i po letech stále velmi bolestivou vzpomínkou a nerada o ní mluví. Proč? „Svým blízkým jsem tím hodně uškodila a ublížila. V té době komunisté trestali příslušníky rodiny emigrantů různými velmi nepříjemnými způsoby. Zkrátka jsem si tehdy ve své naivitě nedokázala představit, jaké důsledky můj útěk bude mít, a rozhodně jsem podcenila až skoro perverzní vynalézavost komunistů…“ A tak si její babička, maminka a dvě sestry užily svoje.

Trauma druhé: Feťák a násilník Alexander

Ve Švýcarsku Jana zažila svůj, jak sama říká, »nejnebezpečnější « vztah. Alexander jaksi neustál své vlastní úspěchy v obchodech s nemovitostmi a jen tak, z čistého rozmaru, začal brát kokain. Několik let se Jana snažila bojovat proti partnerově závislosti, ale marně. Navíc poznala na vlastní kůži, co znamená domácí násilí. Alexander ji dokonce několikrát ohrožoval se zbraní v ruce. „Byl to velmi zvláštní pocit, hledět do ústí nabité pušky! Několikrát jsem skončila v nemocnici s pohmožděninami na těle i obličeji, jednou s otřesem mozku a nakonec i s rozbitými rty a zuby. Následky tohoto zranění si nesu dodnes,“ prozradila nám Jana.

Dlouhou dobu také nesla následky finančního krachu svého partnera. „Nemáte-li ve Švýcarsku předmanželskou smlouvu o rozdělení majetku a váš partner dluží například na daních, zaplatíte za něj. Musela jsem tak začít hezky znova, od začátku, od nuly…“

Trauma třetí: Nevěrník Macek

Krátce po pádu komunistického režimu v Československu začala Jana navštěvovat bývalou vlast. V roce 1991 se na večírku v pražské kanceláři ODS seznámila s Miroslavem Mackem. Ten patřil k zakladatelům ODS. O šest let později, dávno po rozvodu s násilnickým švýcarským manželem, potkala Macka znovu a zamilovala se. A jaká to byla láska! Ač notorický sukničkář, tehdy udělal krátkou pauzu i ve svých tak proslavených záletech. Na jaře 2001 se vzali. Dva roky po svatbě Macek se záletnictvím opět začal. Jana ale nic netušila. „Byla jsem potrefená slepotou, hluchotou, vůbec celkovým oblbnutím organismu, mozek nebyl výjimkou…“ říká Jana. Prozření nebylo příjemné…

Fotogalerie
12 fotografií

Falešná facka Rathovi

Miroslav Macek je sice chytrá, ale zároveň horká hlava, a tak v roce 2006 na sjezdu stomatologů vrazil přede všemi facku tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi. Ten totiž prohlásil, že si Macek vzal Janu kvůli penězům. Jana ale na svého manžela pyšná nebyla, naopak. V té době měl Macek už rok trvající poměr s milenkou ze Slušovic. A jeho odůvodnění, že Ratha praštil, protože chtěl chránit manželčinu čest, zní směšně. „V téže době jsem byla s rodiči na dovolené na Jamajce a snažila se přežít ovace a lichotky na téma, jak báječného manžela mám, a přitom nekřičet do světa, jak hrozná je to lež…“ vzpomíná Jana.

Několik dnů po kauze facka byl Macek přistižen fotografy na zahradě manželského sídla v Zábřehu na Moravě s toutéž milenkou. Oba byli nazí…

Jana celou tuto dobu psychicky velmi špatně snášela, začala trpět depresemi. Přesto nedala na Mackovy sliby, že se polepší, sbalila mu kufry a vystěhovala ho z domu a ze svého života. Před dvěma lety si i přes Mackův odpor prosadila rozvod.

Konečně happy end?

Na jaře 2009, několik dní před rozvodovým stáním s Mackem, si Jana vyjela na zahraniční dovolenou se svou sestrou. V té době se na všechny muže mračila a odmítala s nimi komunikovat. I s britským rentiérem Martynem, který se do ní zakoukal. Když poprvé přišel do hotelu, kde sestry bydlely, Jana před ním utekla. Druhý den přišel znovu. Jana se vymluvila, že nemá čas. A Martyn přišel třetí den zase… „Ta vytrvalost mne asi přesvědčila, že bych se měla nad tímto mužem alespoň zamyslet… dnes na něj myslím denně a s potěšením…“ říká Jana. Trpělivý Angličan ji nakonec přesvědčil, že nemusí mít strach z nového vztahu, a začali spolu chodit. 19. června tohoto roku se v Martinickém paláci v Praze vzali.