Nejmírumilovnější zemí je Nový Zéland, Česko skončilo 11.

V indexu, podle něhož jsou nejmírumilovnější malé demokratické země, je Česká republika na 11., Spojené státy na 83. a Rusko na 136. místě.

Iniciátorem indexu, který byl letos sestaven potřetí, je australský filantrop Steve Killelea. Zpráva o GPI uvádí, že "svět se loni stal o něco méně mírumilovný". Příčinami jsou kromě zintenzivnění násilných konfliktů v některých zemích, také vzestup cen potravin a ropy začátkem roku 2008 a dramatický ekonomický pokles koncem roku, uvádí zpráva.

Žebříček je sestaven na základě 23 kritérií, jako je počet válek vedených v posledních pěti letech, počet zabitých vojáků, výdělek z prodeje zbraní, vojenský rozpočet, vztahy se sousedními zeměmi, ale i faktory "vnitřního míru" jako zločinnost, počet vězňů či dostupnost zbraní. Údaje shromáždila a index vypočítala The Economist Intelligence Unit, která je součástí skupiny renomovaného britského týdeníku The Economist.

Island, který byl loni první, poklesl na čtvrté místo po násilných protestech souvisejících s ekonomickou krizí. V první desítce je všech pět severských zemí.

Čelu žebříčku dominují malé, stabilní a demokratické země, když 14 z 20 nejmírumilovnějších zemí jsou státy západní a střední Evropy. Loni jich bylo nicméně 16, když z první dvacítky vypadly Slovensko a Maďarsko. Německo je na 16. místě indexu, relativně nízké hodnocení Francie (30. místo) a Británie (35. místo) je důsledkem relativně vysoké militarizace, zbrojního průmyslu a vývozu zbraní.

První rok bylo do prvního GPI zahrnuto 121 zemí, loni 140 a letos 144. Rusko je na 136. místě. I když si Spojené státy na 83. místě polepšily oproti loňské 97. příčce, stále mají vysokou úroveň militarizace a největší počet vězňů na počet obyvatel, uvádí zpráva. Podle ní je příčinou špatného hodnocení Izraele kromě militarizace vpád do pásma Gazy v prosinci 2008 a velmi napjaté vztahy se sousedy. Na konci žebříčku jsou jako loni země postižené konflikty - Somálsko, Afghánistán a Irák.