Volby v příštích 10 letech: Češi k urnám nepůjdou jen dvakrát
V Česku si lidé od voleb neodpočinou až do roku 2027. Pokud vše půjde podle plánu, zvolí si třetina České republiky v roce 2026 nové senátory a celá republika nové zastupitele na radnicích, aby si dopřáli roční „volební prázdniny“. Po roční pauze ovšem přijdou hned troje volby. Znovu by si voliči měli odpočinout v roce 2031.
| Rok | Volby |
| 2024 | Volby třetiny Senátu, volby do Evropského parlamentu a volby do krajských zastupitelstev |
| 2025 | Volby do Poslanecké sněmovny |
| 2026 | Volby třetiny Senátu a volby do zastupitelstev obcí |
| 2027 | Žádné volby |
| 2028 | Prezidentské volby, volby třetiny Senátu, volby do krajských zastupitelstev |
| 2029 | Volby do Evropského parlamentu a volby do Poslanecké sněmovny |
| 2030 | Volby třetiny Senátu a volby do zastupitelstev obcí |
| 2031 | Žádné volby |
| 2032 | Volby třetiny Senátu a volby do krajských zastupitelstev |
| 2033 | Prezidentské volby |
V České republice se střídá hned šest různých druhů voleb. Počet voleb se během let postupně zvyšoval. Prvními samostatnými volbami po rozpadu Československa byly volby do zastupitelstev obcí v roce 1994. První složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky totiž Češi rozhodli už v roce 1992, kdy v Československu proběhly volby tehdejší České národní rady.
První parlamentní volby v samostatné České republice tak proběhly až v roce 1996, kdy se kromě nové Sněmovny volil poprvé i Senát. Čtvrtými volbami, které voličům přibyly do kalendáře, se staly volby do krajských zastupitelstev, které poprvé proběhly v roce 2000.
Po vstupu Česka do Evropské unie přibyly i volby do jejího parlamentu. Tam voliči v Česku poprvé vyslali své zástupce v roce 2004. Posledním druh voleb pak museli voliči do svých kalendářů přidat v roce 2013, kdy proběhla první přímá volba prezidenta České republiky.
Kdy budou volby v příštích 10 letech
2024: Volby třetiny Senátu, Volby do Evropského parlamentu a volby do krajských zastupitelstev
V roce 2024 vyprší mandát senátorům zvoleným v roce 2018. Tehdy nejvíce mandátů získali zástupci ODS. Svůj mandát budou moci obhájit i neúspěšní prezidentští kandidáti ze stejného roku – Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fišer.
2025: Volby do Poslanecké sněmovny
Ve volbách 2025 bude své pozice obhajovat současná vláda složená z ODS, TOP-09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. Ta se v roce 2021 dostala k moci díky tomu, že se pětice stran sdružila do dvou koalic. Koalici Spolu, vedené Petrem Fialou z ODS se pak podařilo ve volbách porazit hnutí ANO a následně ve Sněmovně složit koalici se zástupci hnutí Starostové a nezávislí a Pirátů.
2026: Volby do třetiny Senátu a obecních zastupitelstev
V senátních volbách 2026 budou své pozice obhajovat senátoři zvolení v roce 2020. Tehdy nejvíce obvodů ovládli zástupci hnutí STAN, kteří byli zvoleni v 11 obvodech, druhý nejvyšší počet senátorských křesel tehdy získali zástupci ODS.
Ve volbách do obecních zastupitelstev voliči rozhodnou, zda nechají na radnicích a obecních úřadech pokračovat strany, které tam zvolili při volbách v roce 2022.
2027: Volební prázdniny
Pokud nedojde k předčasným volbám, které by současný volební cyklus v ČR narušili, bude rok 2027 jediným, kdy se v příštím desetiletí nebudou konat žádné volby.
2028: Volby třetiny Senátu, volba prezidenta a volby krajských zastupitelstev
Rok 2028 začne prezidentskými volbami. Současný prezident Petr Pavel, který byl zvolen v roce 2023 v nich bude mít možnost svůj mandát obhájit, pokud by se rozhodl usilovat o deset let na Hradě.
V senátních volbách v roce 2028 bude nejvíce mandátů obhajovat ODS, která tehdy získala osm senátorských křesel. Jen o jedno méěně pak ve volbách získali lidovci.
2029: Volby Evropského parlamentu a Poslanecké sněmovny
2030: Volby třetiny Senátu a volby obecních zastupitelstev
2031: Volební prázdniny
2032: Volby třetiny Senátu a volby do krajských zastupitelstev
2033: Prezidentské volby
Témata:
Související
