V České republice se střídá hned šest různých druhů voleb. Počet voleb se během let postupně zvyšoval. Prvními samostatnými volbami po rozpadu Československa byly volby do zastupitelstev obcí v roce 1994. První složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky totiž Češi rozhodli už v roce 1992, kdy v Československu proběhly volby tehdejší České národní rady.
První parlamentní volby v samostatné České republice tak proběhly až v roce 1996, kdy se kromě nové Sněmovny volil poprvé i Senát. Čtvrtými volbami, které voličům přibyly do kalendáře, se staly volby do krajských zastupitelstev, které poprvé proběhly v roce 2000.
Po vstupu Česka do Evropské unie přibyly i volby do jejího parlamentu. Tam voliči v Česku poprvé vyslali své zástupce v roce 2004. Posledním druh voleb pak museli voliči do svých kalendářů přidat v roce 2013, kdy proběhla první přímá volba prezidenta České republiky.
Kdy budou volby v příštích 10 letech
2019: Volby do Evropského parlamentu (24. a 25. května)
Volby do Evropského parlamentu mají pravidelně nejnižší volební účast. V roce 2014 k nim přišlo jenom 18,2 procenta voličů. Naposledy je v Česku ovládlo hnutí ANO, které získalo čtyři mandáty. Později se s ním ovšem rozešel jeho volební lídr Pavel Telička i dvojka kandidátky Petr Ježek.
Kromě vítězného hnutí ANO získala čtyři křesla v europarlamentu i koalice TOP 09 se STAN a třetí ČSSD. Tři Europoslance pak získali lidovci a komunisté, dva zástupce do europarlamentu vyslala ODS a jednoho europoslance získali i Svobodní.
2020: Volby třetiny Senátu a krajských zastupitelstev
V roce 2020 proběhnou na podzim volby do krajských zastupitelstev. V těch v roce 2016 uspělo především hnutí ANO, které dostalo nejvíce hlasů v devíti krajích. V následných povolebních vyjednáváních ovšem došlo k tomu, že řada krajských koalic bylo vyjednáno proti hnutí premiéra Andreje Babiše.
Výsledkem toho dnes má hnutí pět hejtmanů – ve Středočeském, Karlovarském, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Stejný počet hejtmanů má i sociální demokracie, která vládne v Jihočeském, Plzeňském, Královehradeckém a Pardubickém kraji a na Vysočině. Po Jednom kraji pak ovládli komunisté (Ústecký kraj), Starostové a nezávislí (Liberecký kraj) a lidovci (Zlínský kraj).
V senátních volbách se bude rozhodovat o obsazení jedné třetiny Senátu. V roce 2014 celkem deset senátních obvodů ovládla ČSSD, pět senátorů bude obhajovat svůj mandát v dresu KDU-ČSL.
Tři senátory zde původně získalo i hnutí ANO, podnikatel Jiří Hlavatý o svůj mandát ovšem přišel, jelikož byl zvolen do Sněmovny. V doplňovacích volbách, kde se jej pokusil znovu nabýt, pak prohrál se zástupcem hnutí STAN a ANO tak bude obhajovat jen dva mandáty. Stejný počet senátorů v roce 2014 navíc získali i občanští demokraté, Zelení a díky zmíněným doplňovacím volbám budou vítězství ve dvou obvodech hájit i Starostové a nezávislí. Po jednom křesle pak získali ještě Starostové pro Liberecký kraj, SPO a Soukromníci.
2021: Volby do Poslanecké sněmovny ČR
V příštích volbách bude chtít Andrej Babiš potvrdit roli svého hnutí ANO jako nejsilnější strany v ČR. To v roce 2017 drtivě porazilo další strany, když získalo necelých 30 procent hlasů. Druhá ODS pak získala přes 11 procent, přibližně o půl procenta méně pak dostali Piráti. Celkem se pak do sněmovny dostalo devět stran.
Hnutí ANO tehdy získalo 78 poslanců, ODS 25, Piráti a SPD po 22, KSČM a ČSSD 15, KDU-ČSL 10, TOP 09 7 a STAN 6 zástupců.
2022: Volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu
Volby do obecních zastupitelstev patří tradičně místním uskupením. Nejinak tomu bylo ve volbách v roce 2018, kdy získali přes 66 procent zastupitelů napříč republikou. Jako strany silné v regionech se pak ukázali Lidovci, kteří i přes oslabení získali napříč republikou 5,22 procenta zastupitelů a další zastupitele získali v místech, kde kandidovali v koalicích s dalšími subjekty a Starostové a nezávislí, ti sice se samostatnými kandidátkami získali 2,56 procenta zastupitelských křesel, dalších 3,59 však ovládly jejich koalice.
V senátních volbách pak budou nejvíce křesel obhajovat lidovci, kteří v roce 2016 získali pět křesel. Tři mandáty bude obhajovat hnutí ANO. Pět stran pak ve volbách získalo po dvou senátorech – ČSSD, ODS, koalice STAN a TOP 09 Severočeši.cz a Starostové a nezávislí.
2023: Volba prezidenta
V roce 2023 si Češi již potřetí vyberou nového prezidenta v přímé volbě. Obě dosavadní ovládl Miloš Zeman, když v první přímé volbě v roce 2013 porazil Karla Schwarzenberga a ve druhé pak porazil bývalého předsedu Akademie věd České republiky Jiřího Drahoše.
V příštích volbách ovšem už Miloš Zeman kandidovat nemůže. Češi si tak vyberou svého čtvrtého prezidenta.
2024: Volby třetiny Senátu, Volby do Evropského parlamentu a volby do krajských zastupitelstev
V roce 2024 vyprší mandát senátorům zvoleným v roce 2018. Tehdy nejvíce mandátů získali zástupci ODS. Svůj mandát budou moci obhájit i neúspěšní prezidentští kandidáti ze stejného roku – Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fišer.
2025: Volby do Poslanecké sněmovny
2026: Volby do třetiny Senátu a obecních zastupitelstev
2027: Volební prázdniny
Pokud nedojde k předčasným volbám, které by současný volební cyklus v ČR narušili, bude rok 2027 jediným, kdy se v příštím desetiletí nebudou konat žádné volby.
25,610
22,380
29,610
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.