Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
„Nepřítel se dnes v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ řekl Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Dodal, že Rusko o věci informovalo MAAE a že ta slíbila na místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes Putinovi řekl, že situace v elektrárně je stabilní.
Americké úřady spustily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.
Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) před několika dny zavítali k Dimitrimu Simesovi, který kdysi působil jako neformální poradce exprezidenta Richarda Nixona a v roce 2016 byl součástí volebního štábu exprezidenta Donalda Trumpa. Druhým terčem prohlídek byl Scott Ritter, bývalý zbrojní inspektor OSN a kritik americké zahraniční politiky, který byl v roce 2011 odsouzen za sexuální delikty.
Indický premiér Nárendra Módí je podle svého polského kolegy Donalda Tuska připravený zapojit se do rychlého a spravedlivého ukončení války na Ukrajině. Tusk za to dnes Módímu poděkoval na společné tiskové konferenci během návštěvy šéfa indické vlády ve Varšavě.
„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině," uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu, jež se půldruhého roku brání ozbrojené ruské invazi, nejvíce podporují.
Z Varšavy Módí pojede na Ukrajinu. Agentura AP připomíná, že Kyjev šéfa indické vlády kritizoval poté, co minulý měsíc navštívil Moskvu, kde se objímal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Módí Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině veřejně neodsoudil a vyzývá k mírovému vyřešení konfliktu. Také dnes ve Varšavě řekl, že „podporuje dialog a diplomacii“.
