Druhá válečná zima se blíží. Ukrajina adaptuje taktiku, ovšem Rusko se učí
Ukrajinu brzy čeká další válečná zima. Zřejmě bude vypadat dost odlišně od té minulé. Odvážné kampaně, které před rokem přinesly významné úspěchy v Charkovské a Chersonské oblasti, se zdají být vzdálenou vzpomínkou, píše v analýze web CNN. Taktika se musí obměnit.
Ukrajinská armáda nyní vede intenzivní opotřebovávací válku proti houževnatým a početnějším ruským silám na frontě dlouhé téměř 1 000 kilometrů. Stále jí zoufale chybí letecká síla a ofenzivní akce bude narušovat zhoršující se počasí.
Rusové pravděpodobně zahájí další kampaň snažící se ochromit energetickou infrastrukturu Ukrajiny a uvrhnout její obyvatele do temné zimy. Na bojišti se Rusové přizpůsobili. Obranný rozpočet na příští rok bude o 70 % vyšší než letos; počítají, že konflikt bude na dlouho.
Letošní protiofenziva Ukrajinců nepostupuje tak rychle, jak mnozí doufali. Jak tvrdí Franz-Stefan Gady a Michael Kofman v časopise The Economist, „schopnost ukrajinských vojáků rychle zvládnout západní techniku vedla k nemístnému optimismu, že vytvořit soudržné bojové jednotky lze ze dne na den“.
Místo tanků nenápadná komanda
Nyní se Ukrajinci vrátili ke stylu vedení války, který znají nejlépe: Pomocí malých pohyblivých skupin pěchoty testují zakopanou ruskou obranu. Větší koncentrace sil i bojovou techniku snadno zpozorují ruské bezpilotní letouny, jež pak navedou masivní dělostřeleckou palbu.
„Ani nepřítel, ani my většinou nenasazujeme roty, prapory nebo brigády, ale útočné oddíly. Skupiny o 10 až 15 mužích,“ osvětlil v rozhovoru pro CNN brigádní generál Oleksandr Tarnavskij, velitel operačně-strategického uskupení Tavrija.
Ukrajina není připravena riskovat ztráty, které by ambiciózní mechanizovaná ofenziva přinesla. „Hlavní dovedností každého velitele na jakékoli úrovni je zachování personálu,“ dodal Tarnavskij.
Tato taktika rovněž lépe odolá blátu a mlze zimních měsíců. „Počasí může být při postupu vážnou překážkou. Ale vzhledem k tomu, jak postupujeme vpřed - většinou bez použití vozidel - si nemyslím, že to bude mít na tuto fázi protiofenzivy velký vliv,“ dodal Tarnavskij.
Střely s delším dosahem
Tento styl vedení války je na jednom konci spektra. Ukrajinci však také využívají západní dodávky dělostřelectva delšího dosahu. A Kyjev dramaticky zvýšil útoky raketami dlouhého doletu a drony na ruské vojenské uzly: velitelství, zásoby paliva a munice, dopravní uzly. Soustavně je terčem Krym - cílem je přerušit ruské zásobovací linie a oslabit Černomořskou flotilu.
Takové útoky budou pravděpodobně pokračovat a stupňovat se s tím, jak zimní počasí ještě více ztíží postup terénem. Výrazné operace, jako byly ty zářijové proti loděnici v Sevastopolu a velitelství Černomořské flotily, jsou jednak morálním povzbuzením, jednak připomínají ukrajinským spojencům, že Ukrajina je stále na nohou.
Očekávané nasazení německých raket dlouhého doletu Taurus a amerického taktického raketového systému (ATACMS) ještě posílí důraz na ničení ruské infrastruktury (ovšem ne mimo ukrajinské území – jak je podmínkou západních dodávek zbraní).
„Schopnost dopravit 230kilogramovou hlavici s neuvěřitelnou silou na velkou vzdálenost by znamenala velké problémy pro kritické ruské logistické uzly a související infrastrukturu, jako jsou mosty, stejně jako opevněná velitelství daleko za frontovou linií,“ poznamenává internetová vojenská publikace WarZone. Zatím Ukrajinci používají spíše drony, v porovnání s nimi jsou rakety v takovémto kontextu daleko ničivější. „V zásadě by pár střel ATACMS mohlo být vypáleno na ruské letecké základny na Krymu i dalších okupovaných oblastech Ukrajiny a zničit všechna letadla sedící na ploše. Žádná tato letadla nejsou v opevněných hangárech nebo pod jakýmkoli krytím. Ztráta letecké síly v důsledku jediného náletu by mohla být bezprecedentní,“ dodává WarZone.
V posledních několika měsících se ukrajinské síly soustředily na oslabování ruské protivzdušné obrany, čímž nutí nepřítele k bolestivým rozhodnutím, co bránit. Více obranných prostředků bylo nasazeno v Moskvě a okolí, tváří v tvář vytrvalé a pro Moskvany nepříjemné (byť ne příliš ničivé) kampani dronových útoků.
Okupanti dokážou reagovat a rychle se přizpůsobovat novým taktikám obránců, zdůraznil generál Tarnavskij na CNN. Přesto některé z nejlepších ruských jednotek utrpěly ztráty v důsledku přísunu západních zbraní na Ukrajinu, zejména projektilů s dlouhým doletem a kazetové munice z USA.
Ruskou morálku je těžké odhadnout. Ukrajinští představitelé tvrdí, že mnoho ruských válečných zajatců má jen malé povědomí o tom, proč bojovali, a disciplína je často špatná. Existují o tom neoficiální důkazy z jiných zdrojů, ale ne v takové míře, aby to poškodilo ruskou vojenskou mašinérii.
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.
Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.
Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.
Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.
Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
Často (a mylně) se tvrdí, že Rusům docházejí rakety a další munice. Je pravda, že ukrajinští důstojníci z některých míst hlásí pokles dělostřelecké palby. Ovšem v nadcházející zimě pravděpodobně dojde k obnovení raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, protože začíná topná sezóna.
„Střádají si na to rakety,“ řekl tento měsíc CNN generální ředitel ukrajinského dodavatele energie DTEK Maksym Timčenko. V loňském roce ruské raketové údery poškodily nebo zničily přibližně dvě třetiny ukrajinských energetických zařízení - přesto se Rusům nepodařilo zlomit odhodlání civilistů. Série úderů tento měsíc naznačuje, že se blíží další taková kampaň.
Letos by však elektrárny, transformátory, teplárny a další zařízení neměla být tak zranitelná. „V loňském roce nebyl Patriot, NASAMS, IRIS-T, SAMP-T ani mnoho dalších systémů,“ řekl koncem září premiér Denys Šmyhal. „Náš systém protivzdušné obrany je stále komplexnější a zkušenější a do zimy bude ještě silnější.“ Zvýšila se i produkce energie. Nyní je v provozu sedm jaderných reaktorů a další dva mají být spuštěny. Z EU lze dovážet více elektřiny než dříve a zvýšila se i domácí produkce zemního plynu. Ukrajinská rozvodná síť je odolnější než před rokem, byť i tak se očekávají nějaké ty výpadky.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, americký ministr zahraničí Antony Blinken a další hovořili o „stabilním postupu“ Ukrajiny na bojišti, ale mezi mnoha západními analytiky a představiteli panuje pocit, že se blíží patová situace. Stále častěji se hovoří o tom, že se konflikt protáhne až do roku 2025. Historie ukazuje, že války mají tendenci po své úvodní fázi zkostnatět. To se stalo po vypuknutí tzv. separatistického konfliktu na Donbase v roce 2014.
„Ukrajina si nemůže dovolit luxus provádět manévry (rychlé útočné akce),“ píše major americké armády Robert Rose v časopise War on the Rocks. „Musí pokračovat v neokázalém opotřebovávání a my musíme být připraveni ji podporovat, dokud ruské nájezdníky nevyčerpá.“
Přibudou F-16 i rakety
Jaro roku 2024 se rýsuje jako potenciálně důležitá fáze konfliktu. Obě strany využijí zimu k přeorganizování. Poté budou nasazeny první ukrajinské stíhačky F-16 a možná i další střely ATACMS a další rakety delšího doletu; zároveň se navyšují výrobní kapacity zbrojovek na Ukrajině.
Budoucnost tohoto konfliktu bude v příštím roce určovat mnoho proměnných. Avšak nejprve musejí obě strany vydržet bláto, mráz a mlhu zimních měsíců.
