Premiéra v Kyjevě: Poprvé tam jednali ministři zahraničí EU. Lipavský popsal výsledek

„Zasedání FAC (Rady pro zahraniční věci) přímo v Kyjevě je jasným potvrzením toho, že budeme stát při Ukrajině, dokud to bude nutné, a zároveň počítáme s tím, že se připojí k evropské rodině,“ uvedl Lipavský k dnešní schůzce podle svého mluvčího Daniela Drakea. „Během zasedání se zaměříme na rozšíření podpory ukrajinského mírového plánu o země globálního Jihu,“ dodal ráno český ministr.

Odpoledne výsledky jednání zhodnotil. „Jednoznačně zaznělo, že pokud Ukrajina bude v Evropské unii, tak to bude jasná bezpečnostní garance, protože Evropská unie je i mírovým projektem. Nicméně platí, že se Ukrajina musí proměnit, přizpůsobit své právo právu EU. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lipavský.

Za Česko podle něj jasně zazněl postoj, že na podzim nebo začátkem příštího roku by se měla otevřít přístupová jednání EU s Ukrajinou. „To je technický proces, během kterého se bude posuzovat, jak moc je Ukrajina připravena. Bude jasně vidět, kde musí ještě zapracovat,“ poznamenal šéf české diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina dokázala převzít všechny potřebné standardy a přizpůsobila svůj právní řád, míní.

O jednání už ráno informoval server Politico nebo portál Wirtualna Polska, který napsal, že polské uživatele sociálních sítí v neděli večer zaujaly informace ze služby Flightradar, podle nichž v Lublinu na východě Polska přistála letadla z různých evropských zemí, včetně Česka. 

„Budoucnost Ukrajiny leží v EU“

Dnešní setkání měla ukrajinského šéfa diplomacie Dmytra Kuleby přinést hmatatelný výsledek. Podle Politica zmínil další finance v hodnotě 500 milionů eur (kolem 12 miliard korun) z Evropského mírového nástroje (EPF), jenž je určen na zbraně a munici pro Ukrajinu. Sumu měsíce blokovalo Maďarsko kvůli tomu, že Kyjev vede maďarskou banku OTP na svém seznamu sponzorů války. Obě země se ale nyní podle Kuleby dohodly na řešení.

„Budoucnost Ukrajiny leží v EU,“ poznamenal dnes Borrell, který jednal v Kyjevě už v neděli a oznámil tam, že sedmadvacítka připravuje zvýšení vojenské pomoci napadené zemi a také dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči ní.

Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku

Wirtualna Polska s odvoláním na uživatele sociálních sítí napsala, že v Lublině přistály letouny patřící ozbrojeným silám různých unijních zemí. Šéfové diplomacií prý noc na dnešek strávili v jednom z hotelů u tohoto východopolského města. Zahraniční představitelé kvůli tomu, že je ukrajinský vzdušný prostor od začátku ruské invaze z loňského února uzavřený, na Ukrajinu jezdí vlakem nejčastěji přes Polsko.

Wirtualna Polska připomíná, že italská agentura ANSA už před dvěma týdny napsala, že „27 evropských ministrů se začátkem října sejde v Kyjevě“. Cílem schůzky má být podle ANSA pokračování politické integrace Ukrajiny s EU a také demonstrace podpory Evropské unie Ukrajině v době, kdy ukrajinská armáda vede na východě a jihovýchodě země ofenzivu proti ruským invazním silám. Přesné datum cesty unijních ministrů ANSA neuvedla s tím, že z bezpečnostních důvodů je přísně tajné.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:36

Dnes

Ukrajina přes nový černomořský koridor vyvezla už pět milionů tun zemědělské produkce. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér a ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Ukrajina v srpnu vytvořila nový černomořský koridor poté, co Rusko neprodloužilo takzvané obilné dohody, které do té doby umožňovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších plodin přes dohodnuté trasy v Černém moři.

Skrze nový koridor, který jednostranně vyhlásila Ukrajina, se podle Kubrakova z černomořských přístavů vyvezlo dohromady už sedm milionů tun různého nákladu, na čemž se podílelo 200 lodí. V současnosti se podle něj nakládá dalších 31 lodí. Předtím se za zhruba roční trvání obilných dohod podařilo z Ukrajiny vyvézt zhruba 33 milionů tun zemědělské produkce, uvádí Společné koordinační centrum (JCC), které dohlíželo na dodržování dohod.

20:54

Dnes

Brazilská vláda nezaručí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že nebude zadržen, pokud přijede na summit zemí skupiny G20, který se uskuteční příští rok v Riu de Janeiro. Řekl to dnes při návštěvě v Berlíně brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, informovaly agentury EFE a DPA. Brazílie je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vydal na Putina zatykač v souvislosti s jeho rolí v zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. Rozhodnutí o zadržení ruského prezidenta kvůli zatykači ICC by podle Luly brazilská vláda nechala na justici.

Lula v Berlíně uvedl, že Putin na summit skupiny zemí G20, které Brazílie od začátku prosince na rok předsedá, dostane pozvánku. Dodal však, že nemůže předjímat, zda by ruský prezident byl zatčen v případě, že by do Ria de Janeiro skutečně přiletěl. "O tom nerozhoduje hlava státu, ale justice," uvedl brazilský prezident. Lula přitom ještě v září tvrdil, že není možné, aby byl Putin při návštěvě Brazílie kvůli zatykači ICC zadržen.

20:11

Dnes

Slovensko nebude dodávat zbraně a munici ze státních a armádních skladů Ukrajině a má zájem pomáhat Kyjevu humanitárně a v civilní oblasti, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinského kolegou Denysem Šmyhalem. Ten svému slovenskému protějšku řekl, že Ukrajina potřebuje techniku pro odminování, kterou vyrábějí slovenské společnosti. Šéfové vlád podle Kyjeva projednali také spolupráci v oblasti energetiky nebo účast slovenských firem na obnově Ukrajiny.

Fico, který se počtvrté stal předsedou slovenské vlády po vítězství své strany v zářijových volbách, potvrdil svůj odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Za předchozích vlád Slovensko předalo Ukrajině mimo jiné různou vojenskou techniku. „Nevěříme ve vojenské řešení konfliktu na Ukrajině, protože vede jen ke zbytečnému krveprolití bez výsledků,“ napsal dnes Fico na sociální síti.

Zobrazit celý online