Premiéra v Kyjevě: Poprvé tam jednali ministři zahraničí EU. Lipavský popsal výsledek
V Kyjevě se dnes sešli ministři zahraničí zemí Evropské unie. Na sociální síti X to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle Borrella to bylo vůbec poprvé, co se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území unie. V ukrajinské metropoli byl také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle kterého dnenší jednání nebylo pouze symbolické, ale jednalo se o praktických řešeních.
„Zasedání FAC (Rady pro zahraniční věci) přímo v Kyjevě je jasným potvrzením toho, že budeme stát při Ukrajině, dokud to bude nutné, a zároveň počítáme s tím, že se připojí k evropské rodině,“ uvedl Lipavský k dnešní schůzce podle svého mluvčího Daniela Drakea. „Během zasedání se zaměříme na rozšíření podpory ukrajinského mírového plánu o země globálního Jihu,“ dodal ráno český ministr.
Odpoledne výsledky jednání zhodnotil. „Jednoznačně zaznělo, že pokud Ukrajina bude v Evropské unii, tak to bude jasná bezpečnostní garance, protože Evropská unie je i mírovým projektem. Nicméně platí, že se Ukrajina musí proměnit, přizpůsobit své právo právu EU. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lipavský.
Za Česko podle něj jasně zazněl postoj, že na podzim nebo začátkem příštího roku by se měla otevřít přístupová jednání EU s Ukrajinou. „To je technický proces, během kterého se bude posuzovat, jak moc je Ukrajina připravena. Bude jasně vidět, kde musí ještě zapracovat,“ poznamenal šéf české diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina dokázala převzít všechny potřebné standardy a přizpůsobila svůj právní řád, míní.
O jednání už ráno informoval server Politico nebo portál Wirtualna Polska, který napsal, že polské uživatele sociálních sítí v neděli večer zaujaly informace ze služby Flightradar, podle nichž v Lublinu na východě Polska přistála letadla z různých evropských zemí, včetně Česka.
„Budoucnost Ukrajiny leží v EU“
Dnešní setkání měla ukrajinského šéfa diplomacie Dmytra Kuleby přinést hmatatelný výsledek. Podle Politica zmínil další finance v hodnotě 500 milionů eur (kolem 12 miliard korun) z Evropského mírového nástroje (EPF), jenž je určen na zbraně a munici pro Ukrajinu. Sumu měsíce blokovalo Maďarsko kvůli tomu, že Kyjev vede maďarskou banku OTP na svém seznamu sponzorů války. Obě země se ale nyní podle Kuleby dohodly na řešení.
„Budoucnost Ukrajiny leží v EU,“ poznamenal dnes Borrell, který jednal v Kyjevě už v neděli a oznámil tam, že sedmadvacítka připravuje zvýšení vojenské pomoci napadené zemi a také dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči ní.
Wirtualna Polska s odvoláním na uživatele sociálních sítí napsala, že v Lublině přistály letouny patřící ozbrojeným silám různých unijních zemí. Šéfové diplomacií prý noc na dnešek strávili v jednom z hotelů u tohoto východopolského města. Zahraniční představitelé kvůli tomu, že je ukrajinský vzdušný prostor od začátku ruské invaze z loňského února uzavřený, na Ukrajinu jezdí vlakem nejčastěji přes Polsko.
Wirtualna Polska připomíná, že italská agentura ANSA už před dvěma týdny napsala, že „27 evropských ministrů se začátkem října sejde v Kyjevě“. Cílem schůzky má být podle ANSA pokračování politické integrace Ukrajiny s EU a také demonstrace podpory Evropské unie Ukrajině v době, kdy ukrajinská armáda vede na východě a jihovýchodě země ofenzivu proti ruským invazním silám. Přesné datum cesty unijních ministrů ANSA neuvedla s tím, že z bezpečnostních důvodů je přísně tajné.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
Strašné, tragické, co se děje v 21.století.