Ukrajinci na frontě postupují, ale... Expert řekl, co armádě chybí k zásadnímu průlomu
Výsledek protiofenzivy Ukrajiny bude podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Podle Petráše se totiž znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace, kdy bez podpory letectva i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu. Používání bojových dronů podle něj nemůže plně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Petráš to uvedl v analýze pro ČTK.
Ukrajinské síly pokračují v protiofenzivních operacích poblíž Bachmutu v Doněcké oblasti a v západní Záporožské oblasti. Podle dostupných informací se Ukrajině podařil významný postup především v sektoru západní Záporožské oblasti. Na druhé straně ruské síly pokračují v útočných operacích východně od Charkova, podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna, kde do konce srpna dokázaly získat několikakilometrové území.
„Pokud jde o stav ukrajinské protiofenzívy, ve srovnání se situací z uplynulých týdnů, kdy postup ukrajinských jednotek byl pomalý a narážel na odpor dobře vystavěných defenzivních linií ruské armády, se ukazuje, že ukrajinské jednotky prolomily první linii této obrany a postoupily k vesnici Robotyně a nyní útočí i na další linii blokující cestu k okupovaným městům Tokmak a Melitopol," popsal Petráš.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Cílem dobytí těchto měst je dostat se k pobřeží Azovského moře vzdáleného asi 90 kilometrů a izolovat od sebe ruské jednotky rozmístěné v obranných sektorech na obou křídlech. Tedy jižně od Chersonu, kde mají ruské síly za úkol bránit pozemní přístup na Krym, a sektor východní, v němž ruské jednotky mají především za úkol zajistit vojenskou kontrolu nad oblastí Doněcka a Luhaňska.
„Pokud by se Ukrajině podařilo izolovat od sebe tyto dva sektory, znamenalo by to pro Rusko obrovský problém z hlediska logistického zabezpečení svých jednotek. Oslabení takzvané udržitelnosti jednotek v místě nasazení a jejich ochrany by mohlo vést k tomu, že by Ukrajina mohla v jednom i druhém sektoru začít protivníka vytlačovat a postupně osvobozovat okupované území," uvedl Petráš.
Situace v této oblasti podle něj zůstává složitá. V lokalitě je soustředěno značné množství sil a prostředků obou stran, a především koordinace manévru ukrajinských mechanizovaných jednotek na bojišti je podle Petráše velmi komplikovaná. „V této situaci se znovu ukazuje, že hlavním nedostatkem na straně Ukrajiny je neschopnost ovládnout vzdušný prostor nad místem operace. Bez podpory letectva, ale i dělostřelectva nelze vést úspěšnou ofenzivu," uvedl Petráš.
Používání bojových dronů je podle něj nutné vnímat pouze jako doplňkový prostředek, který nemůže plnohodnotně nahradit schopnosti stíhacího a bombardovacího letectva. Pokud má být ruská statická obrana prolomena, je podle Petráše potřebné mít patřičný potenciál vzdušných sil a dělostřelectva a raketového vojska. Vývoj ukrajinské protiofenzivy podle něj dokazuje, že manévr pozemními silami, byť s využitím moderních obrněných vozidel a tanků, je málo účinný, pokud není zajištěna vzdušná a dělostřelecká podpora.
„Znamená to tedy, že výsledek protiofenzivy bude skutečně záviset na dodávkách letounů F-16 a na dalších dodávkách raketových kompletů a dělostřeleckých systémů. Otázka logistického zabezpečení operačního nasazení těchto prostředků a výcviku personálu je samozřejmě problematika, která s touto otázkou úzce souvisí," uzavřel Petráš.
Dodávky bojových letounů F-16 Ukrajině přislíbily Dánsko, Nizozemsko a Norsko. Spojené státy minulý týden oznámily, že mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Šéf unijní diplomacie Josef Borrell tento týden na neformálním jednání ministrů obrany EU v Toledu řekl, že státy EU by také měly zvážit zapojení do výcviku ukrajinských letců pro letouny F-16. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová uvedla, že Ukrajina dostane letouny F-16 nejdřív v příštím roce.
