Rusové cílí na ukrajinské letecké základny i přistávací dráhy. Chtějí zničit západní střely
Rusko tento týden odpálilo desítky raket na západní Ukrajinu, zaměřovalo se přitom na letecké základny, vzletové a přistávací dráhy nebo výcvikové středisko pro piloty, které se nacházejí až tisíc kilometrů od frontové linie. Napsal to dnes list Financial Times (FT), podle něhož je hlavním cílem intenzivnějších ruských útoků do hloubky ukrajinského území zjevně zničení schopnosti Ukrajiny odpalovat střely dlouhého doletu, které získává od západních partnerů.
Ukrajinští představitelé uvedli, že jen v úterý Rusové vypálili 28 řízených střel, z nichž 16 ukrajinská protivzdušná obrana zachytila.
Podle činitelů obeznámených se záležitostí považuje Kyjev a jeho spojenci tyto vzdušné údery za součást několikatýdenního ruského úsilí o zničení ukrajinských vzletových a přistávacích drah i flotily bombardérů používaných k odpalování střel s plochou dráhou letu označovaných v Británii jako Storm Shadow a ve Francii jako SCALP, uvádí FT.
Ukrajina proto - ve snaze vyhnout se zásahu - přesouvá klíčové zbraně i kvalifikovaný personál, ukrajinští piloti neustále pendlují po desítkách domácích leteckých základen a komerčních letišť, uvedli činitelé.
"Není překvapením, že se snaží zničit naše letectvo a piloty... Dělají (jim) spoustu problémů," řekl mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat.
Dlouhý dosah západních střel Storm Shadow/SCALP podle FT pomohl Kyjevu v současné protiofenzívě, kde Ukrajinci zaznamenali skromné úspěchy, ale země jich potřebuje více. Kyjev tvrdí, že americké balistické střely ATACMS a německé řízené střely Taurus by pomohly jeho pěchotě, která se už třetí měsíc snaží prolomit několik vrstev ruských opevnění podél frontové linie.
Jako první dodala Ukrajincům své rakety Storm Shadow Británie, následovala ji Francie se střelami SCALP. Spojené státy a Německo zůstávají s poskytnutím raket dlouhého doletu na Ukrajinu opatrnější, neboť se obávají eskalace konfliktu v případě jejich použití vůči ruskému území. Ukrajina tvrdí, že odpaluje západní střely pouze v rámci svých hranic s cílem zasáhnout ruské sklady munice, velitelská stanoviště a logistické body na okupovaných územích.
V prvních měsících války se Ukrajina musela spoléhat na rychle se vyčerpávající arzenál sovětských raket země-vzduch, včetně systémů typu S-300 a Buk, což Rusku zabránilo v získání vzdušné převahy, připomíná FT s poznámkou, že to donutilo ruskou armádu odpalovat rakety z Ruska a anektovaného poloostrova Krym.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges se domnívá, že se Moskva snaží zoufale zajistit, aby Ukrajina nezískala schopnost zasahovat ruské základny na Krymu, což by Rusy potenciálně mohlo z tohoto území vyhnat. Ruské nálety zaměřené na ukrajinské letecké základny jsou podle Hodgese pokusem zabránit takovému zvratu ve válce.
Systémy protivzdušné obrany dodané později Ukrajině západními spojenci - jako jsou americké systémy Patriot nebo německé Iris-T - pomáhají chránit ukrajinské nebe, ale podle Ihnata jich je k lepší ochraně zapotřebí více, jelikož Rusko útočí na vojenskou i civilní infrastrukturu denně.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
