Rusové cílí na ukrajinské letecké základny i přistávací dráhy. Chtějí zničit západní střely
Rusko tento týden odpálilo desítky raket na západní Ukrajinu, zaměřovalo se přitom na letecké základny, vzletové a přistávací dráhy nebo výcvikové středisko pro piloty, které se nacházejí až tisíc kilometrů od frontové linie. Napsal to dnes list Financial Times (FT), podle něhož je hlavním cílem intenzivnějších ruských útoků do hloubky ukrajinského území zjevně zničení schopnosti Ukrajiny odpalovat střely dlouhého doletu, které získává od západních partnerů.
Ukrajinští představitelé uvedli, že jen v úterý Rusové vypálili 28 řízených střel, z nichž 16 ukrajinská protivzdušná obrana zachytila.
Podle činitelů obeznámených se záležitostí považuje Kyjev a jeho spojenci tyto vzdušné údery za součást několikatýdenního ruského úsilí o zničení ukrajinských vzletových a přistávacích drah i flotily bombardérů používaných k odpalování střel s plochou dráhou letu označovaných v Británii jako Storm Shadow a ve Francii jako SCALP, uvádí FT.
Ukrajina proto - ve snaze vyhnout se zásahu - přesouvá klíčové zbraně i kvalifikovaný personál, ukrajinští piloti neustále pendlují po desítkách domácích leteckých základen a komerčních letišť, uvedli činitelé.
"Není překvapením, že se snaží zničit naše letectvo a piloty... Dělají (jim) spoustu problémů," řekl mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat.
Dlouhý dosah západních střel Storm Shadow/SCALP podle FT pomohl Kyjevu v současné protiofenzívě, kde Ukrajinci zaznamenali skromné úspěchy, ale země jich potřebuje více. Kyjev tvrdí, že americké balistické střely ATACMS a německé řízené střely Taurus by pomohly jeho pěchotě, která se už třetí měsíc snaží prolomit několik vrstev ruských opevnění podél frontové linie.
Jako první dodala Ukrajincům své rakety Storm Shadow Británie, následovala ji Francie se střelami SCALP. Spojené státy a Německo zůstávají s poskytnutím raket dlouhého doletu na Ukrajinu opatrnější, neboť se obávají eskalace konfliktu v případě jejich použití vůči ruskému území. Ukrajina tvrdí, že odpaluje západní střely pouze v rámci svých hranic s cílem zasáhnout ruské sklady munice, velitelská stanoviště a logistické body na okupovaných územích.
V prvních měsících války se Ukrajina musela spoléhat na rychle se vyčerpávající arzenál sovětských raket země-vzduch, včetně systémů typu S-300 a Buk, což Rusku zabránilo v získání vzdušné převahy, připomíná FT s poznámkou, že to donutilo ruskou armádu odpalovat rakety z Ruska a anektovaného poloostrova Krym.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges se domnívá, že se Moskva snaží zoufale zajistit, aby Ukrajina nezískala schopnost zasahovat ruské základny na Krymu, což by Rusy potenciálně mohlo z tohoto území vyhnat. Ruské nálety zaměřené na ukrajinské letecké základny jsou podle Hodgese pokusem zabránit takovému zvratu ve válce.
Systémy protivzdušné obrany dodané později Ukrajině západními spojenci - jako jsou americké systémy Patriot nebo německé Iris-T - pomáhají chránit ukrajinské nebe, ale podle Ihnata jich je k lepší ochraně zapotřebí více, jelikož Rusko útočí na vojenskou i civilní infrastrukturu denně.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
