Expert: Problémy uvnitř Putinových sil? Ukrajina toho musí využít a najít slabinu v ruské obraně
Aktuální situace kolem žoldnéřů z ruské soukromé Wagnerovy skupiny nahrává Ukrajině, protože skupina tvoří významný faktor na frontě. ČTK to dnes řekl Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany. Ruské jednotky mohou naopak informace o otevřeném konfliktu mezi šéfem Wagnerovců Jevgenijem Prigožinem a ruskými vládními představiteli demoralizovat, doplnil.
Prigožin v noci na dnešek obvinil ruské vojenské velení z toho, že ruská armáda zaútočila na pozice jeho žoldnéřů a mnoho jich zabila. Vyzval k odstranění armádních špiček, ruského prezidenta Vladimira Putina ale nezmínil. Ruská tajná služba FSB Prigožinova slova a činy označila za výzvy k občanskému konfliktu, ministerstvo obrany hovoří o ozbrojené vzpouře. Putin dnes v prvním oficiálním vyjádření Moskvy k dění prohlásil, že vzpoura je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni.
Petráš řekl, že situace nahrává podstatným způsobem Ukrajině, protože žoldnéřská skupina tvoří důležitý faktor na ukrajinské frontě. „Pokud teď dojde k vymknutí jednotek Wagnerovy skupiny z vedení regulérní ruské armády, samozřejmě lze očekávat, že vývoj se změní,“ uvedl. Na ruské jednotky, které se o dění jistě dozví, mohou mít informace demoralizující dopad, doplnil.
Aktuální ukrajinská protiofenziva nyní podle něj spočívá v hledání nejlepších směrů, kam upřít hlavní směr útoku. „Hledání, jestli se odehraje na úzkém pásu několikakilometrové frontové linie a bude snaha proniknout do operační sestavy, nebo jestli to bude mít nějakou širší frontální podobu,“ uvedl Petráš, přičemž se kloní spíš k první variantě.
Důležité tak je, jakou má skutečně roli Wagnerova skupina v obranné sestavě Ruska a jak moc by se tato sestava oslabila. Skutečnou sílu skupiny, její početní stav a vybavení zbraněmi lze těžko specifikovat, vysvětlil Petráš. „V každém případě je to na hraně toho, že by Ukrajina mohla skutečně v nejbližší době najít slabinu a opřít hlavní úsilí do míst, kde operační sestava ruské armády má slabiny,“ řekl.
Prigožin a jeho muži obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska, kde sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině, uvedl Reuters. „Je to důležité a strategické velitelství, pokud se Wagnerově skupině podaří ho obsadit, kontrolovat a paralyzovat, je to zásadní problém pro ruskou armádu a velení jednotek na Ukrajině,“ dodal Petráš.
Při jakékoliv vojenské operaci by neměla existovat situace, kdy jsou dvě úkolová uskupení podléhající dvěma systémům vedení, zdůraznil expert. „V případě Ruska, kdy je tam regulérní armáda a Wagnerova skupina, to od začátku skřípalo. Od začátku tam nebyl jednotný systém velení, který by řídil operaci na Ukrajině,“ doplnil Petráš. Otázkou podle něj je, proč se situace vyhrotila až do nynější podoby.
Nemyslí si, že by celé dění bylo záměrnou ruskou akcí. „To, že by se jednalo o kamufláž a záměrné uvedení protivníka v omyl, tomu bych v tomto případě příliš nevěřil,“ uvedl Petráš. Prigožin se podle něj spíš snaží vyhrotit svůj konflikt s armádním vedením a obrátit dosavadní poměrně neúspěšný postup invaze na Ukrajinu proti administrativě. „Je to spíš informační válka mezi Prigožinem a Putinem než mezi Ruskem a Ukrajinou a západním světem,“ konstatoval.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
