Putinova diktatura padla, míní šéf ukrajinské rozvědky. Západ k Prigožinovi: Zmatek a chaos
Špatný den pro ruského prezidenta Vladimira Putina, špatný den pro Rusko, shodují se komentáře v západních médiích o překotném dění v Rusku poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin podnikl kroky k odstranění vedení armády a ruské silové složky byly uvedeny do pohotovosti. Nezávislý ruský server Meduza nebo poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko poukazují na to, že se dosud nevyjádřil nikdo z nejvyšších ruských představitelů ani nejhlasitějších stoupenců Kremlu. Během dopoledne vystoupil s projevem i Putin. Představitelé Německa, Polska, Francie a Británie varovali před cestami do Ruska, dění v zemi pozorně sledují, informovaly agentury.
„Je tu mnoho nejasností a situace se stále vyvíjí, ale v každém případě je jasné, že pro Putina to nejsou dobré zprávy a pro Rusko také ne,“ uvedla Jessica Genauerová, odbornice na mezinárodní vztahy na australské Flinders University. „Začínají se objevovat trhliny v důsledku toho, že ruská invaze na Ukrajinu nebyla úspěšná tak, jak Putin očekával,“ dodala Genauerová podle deníku The Guardian.
„Jedná se o velmi významný okamžik. Pro Ukrajinu představuje obrovskou příležitost. Očekával bych, že Kyjev zintenzivní protiofenzivu. Těžko říci, jak bude Rusko reagovat, ale v ruských vojenských strukturách nastane zmatek, od jednotek v terénu až po samotné špičky. Pro Putina je to špatný den,“ uvedl zpravodaj deníku The Guardian Luke Harding.
„Putinova křehká diktatura padla,“ napsal na telegramu šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov. Ruští rivalové „se začali požírat vzájemně mezi sebou kvůli moci a penězům“, dodal a poznamenal, že tím přišla chvíle pro vycvičené ukrajinské vojáky k osvobození země.
„Džin byl vypuštěn z lahve,“ napsal bezpečnostní analytik Frank Gardner pro BBC. Situace se může vyvinout mnoha způsoby, v každém případě jde ale o skvělé načasování pro ukrajinskou armádu a její protiofenzivu, píše Gardner. Kreml a Wagnerovci teď podle něj budou bojovat mezi sebou a stáhnou své nejlepší jednotky z ukrajinské fronty. Dění by také mohlo zásadně podkopat morálku ruské řádné armády, dodává analytik.
Přední kritik Kremlu, šachista a aktivista Garry Kasparov na twitteru napsal, že Rusko už padlo před lety a dnes už není stát, ale mafiánská fronta, kde jednotlivé frakce bojují o moc a peníze. Agrese těchto složek se bude stupňovat s každým dalším ukrajinským vojenským úspěchem, dodal. „Kdokoliv bude u moci, ať už to bude Putin, nebo někdo jiný, bude muset čelit výhrůžkám a nestabilitě,“ napsal Kasparov.
Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta označil Prigožinovy aktivity za „protiteroristickou operaci“ a dodal, že „v Rusku vše teprve začíná“, píše BBC.
Britové: Největší bezpečnostní hrozba pro Rusko
Rusko čelí největší bezpečnostní hrozbě za poslední dobu, reagovalo na dění kolem postupu wagnerovců britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení na twitteru. Některé jednotky šéfa Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenije Prigožina podle ministerstva „téměř jistě cílí na Moskvu“.
„O výsledku této krize v následujících hodinách rozhodne loajalita ruských bezpečnostních složek, především národní gardy. O bojích mezi wagnerovci a ruskými složkami jsou jen velmi omezené důkazy, některé z těchto složek pravděpodobně zůstaly pasivní a podvolily se wagnerovcům,“ píše britské ministerstvo. Situaci nicméně označuje za „otevřenou konfrontaci“ mezi wagnerovci a ruskou armádou.
Britské ministerstvo zahraničí varovalo před rizikem dalších nepokojů v Rusku a odrazovalo od cest do země. „Objevují se zprávy o vojenském napětí v Rostovské oblasti a riziku nepokojů napříč zemí. Navíc pro návrat do Británie letecky jsou jen omezené možnosti,“ uvedlo ministerstvo podle Reuters.
Britský premiér Rishi Sunak vyzval obě strany ruského konfliktu, aby chránily civilisty: „Nejdůležitější nyní je, aby se obě strany chovaly zodpovědně a chránily civilisty,“ řekl Sunak stanici BBC a dodal, že s partnery bude ještě dnes o situaci hovořit.
Evropská komise se rozhodla jmenovat novou zvláštní velvyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU bývalou eurokomisařku Ylvu Johanssonovou.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Funkce je neobsazená od loňského října - to odstoupil Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války.
Pětatřicetiletý Kravčenko se loni stal šéfem daňové správy, dříve byl náčelníkem vojenské správy hlavního města a ještě dříve vojenským prokurátorem. Vystupoval jako žalobce v případu, ve kterém byl exprezident Viktor Janukovyč, který po svém svržení uprchl do Ruska, odsouzen za velezradu a napomáhání nepříteli při vedení války, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Do Ruska nejezděte
Francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Andrzej Duda, britský ministr zahraničí James Cleverly a německý kancléř Olaf Scholz podle agentur shodně uvedli, že dění v Rusku pozorně sledují. Paříž vyjádřila podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které ruské úřady a prezident označují za ozbrojenou vzpouru.
„V souvislosti se situací v Rusku jsme dnes ráno vedli konzultace s předsedou vlády, ministerstvem obrany a našimi spojenci. Průběh událostí za naší východní hranicí průběžně sledujeme,“ napsal na svém twitterovém profilu Duda. „Prezident (Macron) situaci pozorně sleduje. Nadále se soustředíme na podporu Ukrajiny,“ uvedla podle AFP francouzská prezidentská kancelář. Mluvčí německé vlády řekl, že kancléř Schlolz situaci v Rusku „pozorně sleduje“.
