Putinova diktatura padla, míní šéf ukrajinské rozvědky. Západ k Prigožinovi: Zmatek a chaos
Špatný den pro ruského prezidenta Vladimira Putina, špatný den pro Rusko, shodují se komentáře v západních médiích o překotném dění v Rusku poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin podnikl kroky k odstranění vedení armády a ruské silové složky byly uvedeny do pohotovosti. Nezávislý ruský server Meduza nebo poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko poukazují na to, že se dosud nevyjádřil nikdo z nejvyšších ruských představitelů ani nejhlasitějších stoupenců Kremlu. Během dopoledne vystoupil s projevem i Putin. Představitelé Německa, Polska, Francie a Británie varovali před cestami do Ruska, dění v zemi pozorně sledují, informovaly agentury.
„Je tu mnoho nejasností a situace se stále vyvíjí, ale v každém případě je jasné, že pro Putina to nejsou dobré zprávy a pro Rusko také ne,“ uvedla Jessica Genauerová, odbornice na mezinárodní vztahy na australské Flinders University. „Začínají se objevovat trhliny v důsledku toho, že ruská invaze na Ukrajinu nebyla úspěšná tak, jak Putin očekával,“ dodala Genauerová podle deníku The Guardian.
„Jedná se o velmi významný okamžik. Pro Ukrajinu představuje obrovskou příležitost. Očekával bych, že Kyjev zintenzivní protiofenzivu. Těžko říci, jak bude Rusko reagovat, ale v ruských vojenských strukturách nastane zmatek, od jednotek v terénu až po samotné špičky. Pro Putina je to špatný den,“ uvedl zpravodaj deníku The Guardian Luke Harding.
„Putinova křehká diktatura padla,“ napsal na telegramu šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov. Ruští rivalové „se začali požírat vzájemně mezi sebou kvůli moci a penězům“, dodal a poznamenal, že tím přišla chvíle pro vycvičené ukrajinské vojáky k osvobození země.
„Džin byl vypuštěn z lahve,“ napsal bezpečnostní analytik Frank Gardner pro BBC. Situace se může vyvinout mnoha způsoby, v každém případě jde ale o skvělé načasování pro ukrajinskou armádu a její protiofenzivu, píše Gardner. Kreml a Wagnerovci teď podle něj budou bojovat mezi sebou a stáhnou své nejlepší jednotky z ukrajinské fronty. Dění by také mohlo zásadně podkopat morálku ruské řádné armády, dodává analytik.
Přední kritik Kremlu, šachista a aktivista Garry Kasparov na twitteru napsal, že Rusko už padlo před lety a dnes už není stát, ale mafiánská fronta, kde jednotlivé frakce bojují o moc a peníze. Agrese těchto složek se bude stupňovat s každým dalším ukrajinským vojenským úspěchem, dodal. „Kdokoliv bude u moci, ať už to bude Putin, nebo někdo jiný, bude muset čelit výhrůžkám a nestabilitě,“ napsal Kasparov.
Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta označil Prigožinovy aktivity za „protiteroristickou operaci“ a dodal, že „v Rusku vše teprve začíná“, píše BBC.
Britové: Největší bezpečnostní hrozba pro Rusko
Rusko čelí největší bezpečnostní hrozbě za poslední dobu, reagovalo na dění kolem postupu wagnerovců britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení na twitteru. Některé jednotky šéfa Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenije Prigožina podle ministerstva „téměř jistě cílí na Moskvu“.
„O výsledku této krize v následujících hodinách rozhodne loajalita ruských bezpečnostních složek, především národní gardy. O bojích mezi wagnerovci a ruskými složkami jsou jen velmi omezené důkazy, některé z těchto složek pravděpodobně zůstaly pasivní a podvolily se wagnerovcům,“ píše britské ministerstvo. Situaci nicméně označuje za „otevřenou konfrontaci“ mezi wagnerovci a ruskou armádou.
Britské ministerstvo zahraničí varovalo před rizikem dalších nepokojů v Rusku a odrazovalo od cest do země. „Objevují se zprávy o vojenském napětí v Rostovské oblasti a riziku nepokojů napříč zemí. Navíc pro návrat do Británie letecky jsou jen omezené možnosti,“ uvedlo ministerstvo podle Reuters.
Britský premiér Rishi Sunak vyzval obě strany ruského konfliktu, aby chránily civilisty: „Nejdůležitější nyní je, aby se obě strany chovaly zodpovědně a chránily civilisty,“ řekl Sunak stanici BBC a dodal, že s partnery bude ještě dnes o situaci hovořit.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Do Ruska nejezděte
Francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Andrzej Duda, britský ministr zahraničí James Cleverly a německý kancléř Olaf Scholz podle agentur shodně uvedli, že dění v Rusku pozorně sledují. Paříž vyjádřila podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které ruské úřady a prezident označují za ozbrojenou vzpouru.
„V souvislosti se situací v Rusku jsme dnes ráno vedli konzultace s předsedou vlády, ministerstvem obrany a našimi spojenci. Průběh událostí za naší východní hranicí průběžně sledujeme,“ napsal na svém twitterovém profilu Duda. „Prezident (Macron) situaci pozorně sleduje. Nadále se soustředíme na podporu Ukrajiny,“ uvedla podle AFP francouzská prezidentská kancelář. Mluvčí německé vlády řekl, že kancléř Schlolz situaci v Rusku „pozorně sleduje“.
