Vstup do NATO popudil Putinovy propagandisty: Osvobodíme finské bratry!
Kromě rychlého vítězství na Ukrajině si ruský prezident Vladimir Putin od invaze do sousední země sliboval také naboření jednoty Severoatlantické aliance. Nemohl se více mýlit, Ukrajinci se více rok úspěšně brání a NATO nikdy nebylo jednotnější, dokonce mu přibude nový člen. Finsko se v úterý 4. dubna oficiálně připojuje k alianci, a to ruská propaganda těžce nese. Kremelská rétorika se šíří hlavně ve státních médiích, jedna z Putinových obvyklých „hlasných troub“ se nechala slyšet, že dalším úkolem Ruska by mělo být „osvobození“ Finů, informoval portál Newsweek.
Cestu Finska do NATO minulý týden definitivně otevřela ratifikace jeho členství v tureckém parlamentu. Turecko bylo poslední zemí, která přistoupení severské země k alianci schválila. To byla pro Kreml obrovská rána. Zvláště s ohledem na to, že Finsko a Švédsko roky stálo mimo NATO, když ale Putin zahájil svou „speciální vojenskou operaci“, jak Kreml brutální válku nazývá, obě severské země vyjádřily zájem o vstup do NATO.
Vstup Finska má zelenou, toto téma rezonovalo také v ruské státní televizi, vyjádřil se k němu například propagandista Dmitrij Abzalov. Ten nabídl analýzu „zapeklité“ situace kolem Finska. „Je to bordel, je to totálně mimo naši kontrolu,“ řekl v pořadu televizní stanice Rossija 1. Přitakala mu moderátorka Olga Skabejevová, známá také jako Putinova železná panna. „Finsko je historicky naše země,“ prohlásili další hosté v jejím pořadu 60 minut.
„Musíme osvobodit Finy, naše bratry,“ nechala se slyšet moderátorka. Ablazov trochu kontroval tím, že Rusové by se měli soustředit na konflikt na Ukrajině. „Pojďme nejdřív dokončit osvobozování, kde jsme, pak se můžeme zabývat bratrským finským národem,“ reagoval Ablazov a zapochyboval, jestli by vůbec „osvobozování Finsko přineslo kýžené ovoce“. Záznam s touto diskuzí sdílel například poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. „Finové, pozor. Ruští propagandisté mluví o nutnosti osvobozovat finský národ,“ dopsal ke svému tweetu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
