Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě veřejně podpořil územní celistvost Ukrajiny dohodnutou po rozpadu Sovětského svazu, kdy byl Krym mezinárodně uznán jako součást země, kterou Moskva napadla. Ukrajinští uživatelé sociálních médií zaznamenali Lavrovovu odpověď na sobotní tiskové konferenci na okraj Valného shromáždění OSN na otázku, zda Rusko „uzná suverenitu Ukrajiny“. O vyjádření Lavrova informoval server Newsweek.
Rusko nezákonně anektovalo Krym v roce 2014 a Kyjev opakovaně prohlásil, že jedním z jeho válečných cílů je znovudobytí okupovaného poloostrova, který se nedávno stal dějištěm řady úderů vedených ukrajinskými silami.
Lavrov uvedl, že v roce 1991 Moskva „uznala svrchovanost Ukrajiny na základě deklarace nezávislosti, kterou přijala po odchodu ze SSSR“, v níž byl Krym považován za území pod kontrolou Kyjeva. Uvedl, že deklarace „obsahovala mnoho pozitivních věcí“, které se staly součástí ukrajinské ústavy, včetně ochrany práv menšin a statusu ruského jazyka.
„Jedním z hlavních bodů pro nás bylo, že Ukrajina bude vcelku neutrální zemí a nebude vstupovat do žádných vojenských aliancí,“ řekl Lavrov. „Za těchto podmínek podporujeme územní celistvost tohoto státu.“ Zopakoval tak jedno z kremelských zdůvodnění invaze, a sice příklon Kyjeva k NATO a pronikání aliance k ruským hranicím.
Lavrov poté zopakoval rétoriku Kremlu o americkém vměšování do dění na Ukrajině v roce 2004 a dodal, že v roce 2014 se Krym „připojil“ k Rusku na základě referenda, jehož výsledky byly mezinárodně odsouzeny. Tvrdil také, že Kyjev podnítil válku v Donbasu.
„Nemáme žádné potíže s územní celistvostí Ukrajiny. Zničili ji ti, kdo provedli a podporovali státní převrat, jehož vůdci vyhlásili válku vlastnímu lidu a začali ho bombardovat,“ dodal Lavrov podle přepisu komentáře na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí.
„Překvapení, překvapení! Rusko uznává územní celistvost Ukrajiny v rámci Deklarace o státní svrchovanosti z 16. července 1990,“ napsal ukrajinský poradce pro vnitřní záležitosti Anton Geraščenko na sociální síti X (dříve Twitter).
Geraščenko dodal, že v deklaraci „je také dvakrát zmíněna nedotknutelnost hranic Ukrajinské SSR“, která se jako „suverénní národní stát rozvíjí v rámci svých stávajících hranic“. „Území Ukrajinské SSR v jejích stávajících hranicích je nedotknutelné a nemůže být měněno nebo využíváno bez jejího souhlasu,“ dodal.
Maria Drutska, která se zabývá ukrajinskými zahraničními záležitostmi, napsala na X: „Doufám, že tento nesmysl u západního publika neprošel. I když je to zajímavé. Když tak respektujete celistvost Ukrajiny, vrátíte nám Krym?“.
Lavrov rovněž využil tiskovou konferenci k obvinění západních zemí z toho, že na Ukrajině „de facto“ bojuje proti Moskvě. Zmínil se především o západní vojenské technice dodávané Kyjevu.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu.
Podle současných informací ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
V Dněpropetrovské oblasti je po ruském dronovém útoku poničená dopravní firma v pavlohradském okrese na východ od Dnipra, informoval na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Okolí Nikopolu zasáhlo ruské dělostřelectvo, zranění utrpěla jedna žena a musela být převezena do nemocnice.
