
Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě veřejně podpořil územní celistvost Ukrajiny dohodnutou po rozpadu Sovětského svazu, kdy byl Krym mezinárodně uznán jako součást země, kterou Moskva napadla. Ukrajinští uživatelé sociálních médií zaznamenali Lavrovovu odpověď na sobotní tiskové konferenci na okraj Valného shromáždění OSN na otázku, zda Rusko „uzná suverenitu Ukrajiny“. O vyjádření Lavrova informoval server Newsweek.
Rusko nezákonně anektovalo Krym v roce 2014 a Kyjev opakovaně prohlásil, že jedním z jeho válečných cílů je znovudobytí okupovaného poloostrova, který se nedávno stal dějištěm řady úderů vedených ukrajinskými silami.
Lavrov uvedl, že v roce 1991 Moskva „uznala svrchovanost Ukrajiny na základě deklarace nezávislosti, kterou přijala po odchodu ze SSSR“, v níž byl Krym považován za území pod kontrolou Kyjeva. Uvedl, že deklarace „obsahovala mnoho pozitivních věcí“, které se staly součástí ukrajinské ústavy, včetně ochrany práv menšin a statusu ruského jazyka.
„Jedním z hlavních bodů pro nás bylo, že Ukrajina bude vcelku neutrální zemí a nebude vstupovat do žádných vojenských aliancí,“ řekl Lavrov. „Za těchto podmínek podporujeme územní celistvost tohoto státu.“ Zopakoval tak jedno z kremelských zdůvodnění invaze, a sice příklon Kyjeva k NATO a pronikání aliance k ruským hranicím.
Lavrov poté zopakoval rétoriku Kremlu o americkém vměšování do dění na Ukrajině v roce 2004 a dodal, že v roce 2014 se Krym „připojil“ k Rusku na základě referenda, jehož výsledky byly mezinárodně odsouzeny. Tvrdil také, že Kyjev podnítil válku v Donbasu.
„Nemáme žádné potíže s územní celistvostí Ukrajiny. Zničili ji ti, kdo provedli a podporovali státní převrat, jehož vůdci vyhlásili válku vlastnímu lidu a začali ho bombardovat,“ dodal Lavrov podle přepisu komentáře na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí.
„Překvapení, překvapení! Rusko uznává územní celistvost Ukrajiny v rámci Deklarace o státní svrchovanosti z 16. července 1990,“ napsal ukrajinský poradce pro vnitřní záležitosti Anton Geraščenko na sociální síti X (dříve Twitter).
Geraščenko dodal, že v deklaraci „je také dvakrát zmíněna nedotknutelnost hranic Ukrajinské SSR“, která se jako „suverénní národní stát rozvíjí v rámci svých stávajících hranic“. „Území Ukrajinské SSR v jejích stávajících hranicích je nedotknutelné a nemůže být měněno nebo využíváno bez jejího souhlasu,“ dodal.
Maria Drutska, která se zabývá ukrajinskými zahraničními záležitostmi, napsala na X: „Doufám, že tento nesmysl u západního publika neprošel. I když je to zajímavé. Když tak respektujete celistvost Ukrajiny, vrátíte nám Krym?“.
Lavrov rovněž využil tiskovou konferenci k obvinění západních zemí z toho, že na Ukrajině „de facto“ bojuje proti Moskvě. Zmínil se především o západní vojenské technice dodávané Kyjevu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od pondělí navštíví Spojené státy, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem a pozván je i do Senátu. Návštěva se koná ve chvíli, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Ukrajině poskytl další miliardy dolarů na pomoc ve válce proti Rusku, uvedla agentura AP.
Cílem návštěvy je zdůraznit podporu Spojených států Ukrajině, oznámil Bílý dům. Součástí návštěvy je „řada schůzek a jednání“, přičemž klíčovými tématy bude obranná spolupráce mezi Ukrajinou a Spojenými státy, „zejména skrze společné projekty na výrobu zbraní a systémů protivzdušné obrany i koordinace mezi oběma zeměmi v následujícím roce,“ uvedla Zelenského kancelář.

K zajímavému setkání došlo v Argentině, kam dorazil za novým prezidentem Mileiem i maďarský premiér Viktor Orbán, blokující další unijní pomoc Ukrajině. Orbán se totiž v Buenos Aires tváří v tvář setkal právě s dalším z hostů – ukrajinským prezidentem Zelenským.