Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě veřejně podpořil územní celistvost Ukrajiny dohodnutou po rozpadu Sovětského svazu, kdy byl Krym mezinárodně uznán jako součást země, kterou Moskva napadla. Ukrajinští uživatelé sociálních médií zaznamenali Lavrovovu odpověď na sobotní tiskové konferenci na okraj Valného shromáždění OSN na otázku, zda Rusko „uzná suverenitu Ukrajiny“. O vyjádření Lavrova informoval server Newsweek.
Rusko nezákonně anektovalo Krym v roce 2014 a Kyjev opakovaně prohlásil, že jedním z jeho válečných cílů je znovudobytí okupovaného poloostrova, který se nedávno stal dějištěm řady úderů vedených ukrajinskými silami.
Lavrov uvedl, že v roce 1991 Moskva „uznala svrchovanost Ukrajiny na základě deklarace nezávislosti, kterou přijala po odchodu ze SSSR“, v níž byl Krym považován za území pod kontrolou Kyjeva. Uvedl, že deklarace „obsahovala mnoho pozitivních věcí“, které se staly součástí ukrajinské ústavy, včetně ochrany práv menšin a statusu ruského jazyka.
„Jedním z hlavních bodů pro nás bylo, že Ukrajina bude vcelku neutrální zemí a nebude vstupovat do žádných vojenských aliancí,“ řekl Lavrov. „Za těchto podmínek podporujeme územní celistvost tohoto státu.“ Zopakoval tak jedno z kremelských zdůvodnění invaze, a sice příklon Kyjeva k NATO a pronikání aliance k ruským hranicím.
Lavrov poté zopakoval rétoriku Kremlu o americkém vměšování do dění na Ukrajině v roce 2004 a dodal, že v roce 2014 se Krym „připojil“ k Rusku na základě referenda, jehož výsledky byly mezinárodně odsouzeny. Tvrdil také, že Kyjev podnítil válku v Donbasu.
„Nemáme žádné potíže s územní celistvostí Ukrajiny. Zničili ji ti, kdo provedli a podporovali státní převrat, jehož vůdci vyhlásili válku vlastnímu lidu a začali ho bombardovat,“ dodal Lavrov podle přepisu komentáře na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí.
„Překvapení, překvapení! Rusko uznává územní celistvost Ukrajiny v rámci Deklarace o státní svrchovanosti z 16. července 1990,“ napsal ukrajinský poradce pro vnitřní záležitosti Anton Geraščenko na sociální síti X (dříve Twitter).
Geraščenko dodal, že v deklaraci „je také dvakrát zmíněna nedotknutelnost hranic Ukrajinské SSR“, která se jako „suverénní národní stát rozvíjí v rámci svých stávajících hranic“. „Území Ukrajinské SSR v jejích stávajících hranicích je nedotknutelné a nemůže být měněno nebo využíváno bez jejího souhlasu,“ dodal.
Maria Drutska, která se zabývá ukrajinskými zahraničními záležitostmi, napsala na X: „Doufám, že tento nesmysl u západního publika neprošel. I když je to zajímavé. Když tak respektujete celistvost Ukrajiny, vrátíte nám Krym?“.
Lavrov rovněž využil tiskovou konferenci k obvinění západních zemí z toho, že na Ukrajině „de facto“ bojuje proti Moskvě. Zmínil se především o západní vojenské technice dodávané Kyjevu.
Podle končícího ministra pro vědu, výzkum a inovace a místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška je Rusko teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jeho dalších zločinů. „To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje,“ napsal.
Rusko je teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jejich dalších zločinů. U nás mají na svědomí 2 lidské životy ve Vrběticích.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) November 18, 2025
To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje.
Kreml dnes obvinil Polsko z rusofobie poté, co polští představitelé uvedli, že za sabotáží na železniční trati využívané mimo jiné k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu jsou ukrajinští občané ve službách Ruska.
„Rusko je obviňováno ze všech projevů hybridní a přímé války,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Řekněme, že v Polsku se všichni v tomto ohledu snaží Evropu předběhnout. Rusofobie tam samozřejmě vzkvétá,“ uvedl také Peskov.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
