Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě veřejně podpořil územní celistvost Ukrajiny dohodnutou po rozpadu Sovětského svazu, kdy byl Krym mezinárodně uznán jako součást země, kterou Moskva napadla. Ukrajinští uživatelé sociálních médií zaznamenali Lavrovovu odpověď na sobotní tiskové konferenci na okraj Valného shromáždění OSN na otázku, zda Rusko „uzná suverenitu Ukrajiny“. O vyjádření Lavrova informoval server Newsweek.
Rusko nezákonně anektovalo Krym v roce 2014 a Kyjev opakovaně prohlásil, že jedním z jeho válečných cílů je znovudobytí okupovaného poloostrova, který se nedávno stal dějištěm řady úderů vedených ukrajinskými silami.
Lavrov uvedl, že v roce 1991 Moskva „uznala svrchovanost Ukrajiny na základě deklarace nezávislosti, kterou přijala po odchodu ze SSSR“, v níž byl Krym považován za území pod kontrolou Kyjeva. Uvedl, že deklarace „obsahovala mnoho pozitivních věcí“, které se staly součástí ukrajinské ústavy, včetně ochrany práv menšin a statusu ruského jazyka.
„Jedním z hlavních bodů pro nás bylo, že Ukrajina bude vcelku neutrální zemí a nebude vstupovat do žádných vojenských aliancí,“ řekl Lavrov. „Za těchto podmínek podporujeme územní celistvost tohoto státu.“ Zopakoval tak jedno z kremelských zdůvodnění invaze, a sice příklon Kyjeva k NATO a pronikání aliance k ruským hranicím.
Lavrov poté zopakoval rétoriku Kremlu o americkém vměšování do dění na Ukrajině v roce 2004 a dodal, že v roce 2014 se Krym „připojil“ k Rusku na základě referenda, jehož výsledky byly mezinárodně odsouzeny. Tvrdil také, že Kyjev podnítil válku v Donbasu.
„Nemáme žádné potíže s územní celistvostí Ukrajiny. Zničili ji ti, kdo provedli a podporovali státní převrat, jehož vůdci vyhlásili válku vlastnímu lidu a začali ho bombardovat,“ dodal Lavrov podle přepisu komentáře na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí.
„Překvapení, překvapení! Rusko uznává územní celistvost Ukrajiny v rámci Deklarace o státní svrchovanosti z 16. července 1990,“ napsal ukrajinský poradce pro vnitřní záležitosti Anton Geraščenko na sociální síti X (dříve Twitter).
Geraščenko dodal, že v deklaraci „je také dvakrát zmíněna nedotknutelnost hranic Ukrajinské SSR“, která se jako „suverénní národní stát rozvíjí v rámci svých stávajících hranic“. „Území Ukrajinské SSR v jejích stávajících hranicích je nedotknutelné a nemůže být měněno nebo využíváno bez jejího souhlasu,“ dodal.
Maria Drutska, která se zabývá ukrajinskými zahraničními záležitostmi, napsala na X: „Doufám, že tento nesmysl u západního publika neprošel. I když je to zajímavé. Když tak respektujete celistvost Ukrajiny, vrátíte nám Krym?“.
Lavrov rovněž využil tiskovou konferenci k obvinění západních zemí z toho, že na Ukrajině „de facto“ bojuje proti Moskvě. Zmínil se především o západní vojenské technice dodávané Kyjevu.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.
