Lavrov ve svém projevu připustil, aby Krym patřil Ukrajině. Má pro to ale podmínku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zřejmě veřejně podpořil územní celistvost Ukrajiny dohodnutou po rozpadu Sovětského svazu, kdy byl Krym mezinárodně uznán jako součást země, kterou Moskva napadla. Ukrajinští uživatelé sociálních médií zaznamenali Lavrovovu odpověď na sobotní tiskové konferenci na okraj Valného shromáždění OSN na otázku, zda Rusko „uzná suverenitu Ukrajiny“. O vyjádření Lavrova informoval server Newsweek.
Rusko nezákonně anektovalo Krym v roce 2014 a Kyjev opakovaně prohlásil, že jedním z jeho válečných cílů je znovudobytí okupovaného poloostrova, který se nedávno stal dějištěm řady úderů vedených ukrajinskými silami.
Lavrov uvedl, že v roce 1991 Moskva „uznala svrchovanost Ukrajiny na základě deklarace nezávislosti, kterou přijala po odchodu ze SSSR“, v níž byl Krym považován za území pod kontrolou Kyjeva. Uvedl, že deklarace „obsahovala mnoho pozitivních věcí“, které se staly součástí ukrajinské ústavy, včetně ochrany práv menšin a statusu ruského jazyka.
„Jedním z hlavních bodů pro nás bylo, že Ukrajina bude vcelku neutrální zemí a nebude vstupovat do žádných vojenských aliancí,“ řekl Lavrov. „Za těchto podmínek podporujeme územní celistvost tohoto státu.“ Zopakoval tak jedno z kremelských zdůvodnění invaze, a sice příklon Kyjeva k NATO a pronikání aliance k ruským hranicím.
Lavrov poté zopakoval rétoriku Kremlu o americkém vměšování do dění na Ukrajině v roce 2004 a dodal, že v roce 2014 se Krym „připojil“ k Rusku na základě referenda, jehož výsledky byly mezinárodně odsouzeny. Tvrdil také, že Kyjev podnítil válku v Donbasu.
„Nemáme žádné potíže s územní celistvostí Ukrajiny. Zničili ji ti, kdo provedli a podporovali státní převrat, jehož vůdci vyhlásili válku vlastnímu lidu a začali ho bombardovat,“ dodal Lavrov podle přepisu komentáře na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí.
„Překvapení, překvapení! Rusko uznává územní celistvost Ukrajiny v rámci Deklarace o státní svrchovanosti z 16. července 1990,“ napsal ukrajinský poradce pro vnitřní záležitosti Anton Geraščenko na sociální síti X (dříve Twitter).
Geraščenko dodal, že v deklaraci „je také dvakrát zmíněna nedotknutelnost hranic Ukrajinské SSR“, která se jako „suverénní národní stát rozvíjí v rámci svých stávajících hranic“. „Území Ukrajinské SSR v jejích stávajících hranicích je nedotknutelné a nemůže být měněno nebo využíváno bez jejího souhlasu,“ dodal.
Maria Drutska, která se zabývá ukrajinskými zahraničními záležitostmi, napsala na X: „Doufám, že tento nesmysl u západního publika neprošel. I když je to zajímavé. Když tak respektujete celistvost Ukrajiny, vrátíte nám Krym?“.
Lavrov rovněž využil tiskovou konferenci k obvinění západních zemí z toho, že na Ukrajině „de facto“ bojuje proti Moskvě. Zmínil se především o západní vojenské technice dodávané Kyjevu.
Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.
Ukrajinští vyšetřovatelé v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetice mohou obvinit další lidi. Dnes to řekl šéf Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) Semen Kryvonos. Případ, kdy kriminální skupina získala z úplatků při udělování zakázek pro státní společnost Enerhoatom 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), podle agentury Reuters rozčílil ukrajinskou veřejnost, která v důsledku ruských útoků musí každodenně snášet mnohahodinové odstávky elektrického proudu.
Ve vyjednávání o míru na Ukrajině se Spojeným státům podařilo dosáhnout mimořádného pokroku, je přesvědčena mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Karoline Leavittové zbývá pár citlivých, ale nikoliv nepřekonatelných detailů.
„Za poslední týden Spojené státy dosáhly mimořádného pokroku směrem k mírové dohodě tím, že přivedly k jednacímu stolu jak Ukrajinu, tak Rusko,“ napsala na X Leavittová. „Zbývá několik citlivých, avšak nikoliv nepřekonatelných detailů, které je nutné vyřešit a které budou vyžadovat další rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy,“ doplnila, aniž by uvedla, o jaké detaily jde.
