Do smrtícího bludiště ženou nebožáky: Rusové posílají Ukrajince do minových polí!
Ruští vojáci v Záporoží údajně posílají ukrajinské civilisty do minových polí, aby našli bezpečnou cestu skrze minová pole. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se domnívá, že je až 40 % území Ukrajiny poseto minami. Informoval o tom deník Daily Mail.
Ruští velitelé nutí ukrajinské civilisty brodit se minovými poli, aby určili bezpečné cesty pro své jednotky, tvrdí nová zpráva.
Ukrajinské centrum národního odporu – online zdroj spravovaný národními ozbrojenými silami za účelem informování civilních odbojových skupin – v pondělí prohlásilo, že obdrželo zprávy, že občané v částech Ruskem kontrolovaného regionu Záporoží byli instruováni, aby procházeli zaminovanými poli.
Ukrajinské centrum národního odporu tvrdí, že ruští vojáci budou pozorovat vyděšené civilisty a sledovat jejich kroky, aby našli cestu skrz smrtící bludiště, ačkoli prozatím neuvedlo zdroj informací, které je třeba ještě ověřit.
Od invaze ruských sil 24. února 2022 byly obrovské oblasti ukrajinské země posety minami – podle premiéra Denyse Šmyhala až o 40 procent.
Obě strany jsou obviněny z umisťování min na celém ukrajinském území.
Smlouva o zákazu min z roku 1997 zakazuje protipěchotní miny a nařizuje, že státy musí ničit zásoby min, podílet se na odstraňování zaminovaných oblastí v oblastech konfliktu a distribuovat pomoc obětem.
Ukrajina podepsala Smlouvu o zákazu min 24. února 1999 a ratifikovala ji 27. prosince 2005. Rusko se ke smlouvě nepřipojilo, ale stále porušuje mezinárodní právo, pokud jde o používání protipěchotních min.
Již dříve varovalo britské ministerstvo obrany, že ruské síly používají protipěchotní miny po okupovaném území, což je krok, který mezinárodní společenství odsoudilo.
Human Rights Watch, organizace pro lidská práva, má důkazy, které předložila Ukrajině, které naznačují, že i ukrajinské síly používaly tato výbušná zařízení v civilních oblastech v okupovaném Izjumu a jeho okolí.
Město bylo od té doby osvobozeno, ale mnoho nebezpečných výbušných zařízení, dostatečně silných na to, aby usekly končetiny, a dokonce zabíjely, stále zůstává.
„Zdá se, že ukrajinské síly mají v oblasti Izjumu značně rozptýlené nášlapné miny, což způsobuje civilní oběti a představuje trvalé riziko,“ řekl minulý měsíc Steve Goose, ředitel zbrojní divize Human Rights Watch.
„Ruské síly opakovaně používaly protipěchotní miny a páchaly zvěrstva po celé zemi, ale to neospravedlňuje ukrajinské použití těchto zakázaných zbraní.“
Miny je třeba odstranit
HALO Trust, nevládní organizace, která se specializuje na čištění minových polí, se rozmístila v osvobozených oblastech Ukrajiny a snaží se miny najít a odstranit.
Více než 650 zaměstnanců pracuje v regionech Kyjev, Černigov, Sumy a Charkov na odstraňování min z měst, vesnic, farem a lesů, aby místní obyvatelé mohli znovu žít tak, aniž by riskovali své životy.
Mnoho z výbušných zařízení bylo zapuštěno do zemědělské půdy, což vystavilo ukrajinské farmáře vážnému nebezpečí a riskovalo značný pokles produkce potravin v roce 2023.
Daria Žydková, dobrovolnice z HALO Trust, v rozhovoru s nizozemskými reportéry vysvětlila, jak mohou miny představovat nebezpečí pro civilisty. „Ukrajinská armáda nyní zatlačuje Rusy zpět do stále více oblastí, kde se lidé mohou začít vracet domů. Začínají opravovat své domy, obchody a podniky. Vstupují do lesa a sbírají dřevo, lesní plody, houby. A znovu obdělávají svou půdu. Všechna tato místa je třeba vyčistit. Lidem jinak reálně hrozí zranění nebo dokonce smrt," vysvětlila dobrovolnice. „Naším konečným cílem je všechno vyčistit.“
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters. Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou. Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace. Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
