Do smrtícího bludiště ženou nebožáky: Rusové posílají Ukrajince do minových polí!
Ruští vojáci v Záporoží údajně posílají ukrajinské civilisty do minových polí, aby našli bezpečnou cestu skrze minová pole. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se domnívá, že je až 40 % území Ukrajiny poseto minami. Informoval o tom deník Daily Mail.
Ruští velitelé nutí ukrajinské civilisty brodit se minovými poli, aby určili bezpečné cesty pro své jednotky, tvrdí nová zpráva.
Ukrajinské centrum národního odporu – online zdroj spravovaný národními ozbrojenými silami za účelem informování civilních odbojových skupin – v pondělí prohlásilo, že obdrželo zprávy, že občané v částech Ruskem kontrolovaného regionu Záporoží byli instruováni, aby procházeli zaminovanými poli.
Ukrajinské centrum národního odporu tvrdí, že ruští vojáci budou pozorovat vyděšené civilisty a sledovat jejich kroky, aby našli cestu skrz smrtící bludiště, ačkoli prozatím neuvedlo zdroj informací, které je třeba ještě ověřit.
Od invaze ruských sil 24. února 2022 byly obrovské oblasti ukrajinské země posety minami – podle premiéra Denyse Šmyhala až o 40 procent.
Obě strany jsou obviněny z umisťování min na celém ukrajinském území.
Smlouva o zákazu min z roku 1997 zakazuje protipěchotní miny a nařizuje, že státy musí ničit zásoby min, podílet se na odstraňování zaminovaných oblastí v oblastech konfliktu a distribuovat pomoc obětem.
Ukrajina podepsala Smlouvu o zákazu min 24. února 1999 a ratifikovala ji 27. prosince 2005. Rusko se ke smlouvě nepřipojilo, ale stále porušuje mezinárodní právo, pokud jde o používání protipěchotních min.
Již dříve varovalo britské ministerstvo obrany, že ruské síly používají protipěchotní miny po okupovaném území, což je krok, který mezinárodní společenství odsoudilo.
Human Rights Watch, organizace pro lidská práva, má důkazy, které předložila Ukrajině, které naznačují, že i ukrajinské síly používaly tato výbušná zařízení v civilních oblastech v okupovaném Izjumu a jeho okolí.
Město bylo od té doby osvobozeno, ale mnoho nebezpečných výbušných zařízení, dostatečně silných na to, aby usekly končetiny, a dokonce zabíjely, stále zůstává.
„Zdá se, že ukrajinské síly mají v oblasti Izjumu značně rozptýlené nášlapné miny, což způsobuje civilní oběti a představuje trvalé riziko,“ řekl minulý měsíc Steve Goose, ředitel zbrojní divize Human Rights Watch.
„Ruské síly opakovaně používaly protipěchotní miny a páchaly zvěrstva po celé zemi, ale to neospravedlňuje ukrajinské použití těchto zakázaných zbraní.“
Miny je třeba odstranit
HALO Trust, nevládní organizace, která se specializuje na čištění minových polí, se rozmístila v osvobozených oblastech Ukrajiny a snaží se miny najít a odstranit.
Více než 650 zaměstnanců pracuje v regionech Kyjev, Černigov, Sumy a Charkov na odstraňování min z měst, vesnic, farem a lesů, aby místní obyvatelé mohli znovu žít tak, aniž by riskovali své životy.
Mnoho z výbušných zařízení bylo zapuštěno do zemědělské půdy, což vystavilo ukrajinské farmáře vážnému nebezpečí a riskovalo značný pokles produkce potravin v roce 2023.
Daria Žydková, dobrovolnice z HALO Trust, v rozhovoru s nizozemskými reportéry vysvětlila, jak mohou miny představovat nebezpečí pro civilisty. „Ukrajinská armáda nyní zatlačuje Rusy zpět do stále více oblastí, kde se lidé mohou začít vracet domů. Začínají opravovat své domy, obchody a podniky. Vstupují do lesa a sbírají dřevo, lesní plody, houby. A znovu obdělávají svou půdu. Všechna tato místa je třeba vyčistit. Lidem jinak reálně hrozí zranění nebo dokonce smrt," vysvětlila dobrovolnice. „Naším konečným cílem je všechno vyčistit.“
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který bojoval na Ukrajině, uvedly Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo ČTK, že se případem zabývá. V rozpravě v Evropském parlamentu dnes k dění kolem Ukrajiny a mírovému plánu USA vystoupili také čeští zástupci v europarlamentu. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové z frakce Zelených je dobře, že Evropa byla při jednáních s USA schopná představit vlastní vize i reálné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Americký 28bodový plán označila za „nákupní seznam“ ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzvala, aby Evropa pokračovala ve vojenské podpoře Ukrajiny. Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu naopak vyjádřila přesvědčení, že Evropa svým přístupem, kdy podle ní dlouho odmítala byť uvažovat o míru, „zaspala“ a v důsledku toho musí nyní přihlížet, jak druzí rozhodují o evropské bezpečnosti. „Jestli má Evropa znovu něco znamenat, musí přestat odmítat pragmatismus a začít ho používat,“ uvedla. Připustila, že Evropa potřebuje stabilní Ukrajinu, dosavadní pomoc Ruskem napadené zemi ale podle ní postrádala jasný realistický plán. Kritizovala také korupci a netransparentnost při rozdělování pomoci na Ukrajině. „Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem. Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
