Šéf britských špionů v Praze: Unikátní informace o válce! Postup protiofenzivy i zděšení Rusů
Ukrajina za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. V dnešním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Mnoho Rusů je podle něj tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí.
Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.
Výroční projev sira Richarda Moora, šéfa MI6, právě teď. 🇬🇧🇨🇿
— Matt Field (@MattFieldUK) July 19, 2023
Více na https://t.co/bIatXaUqGa pic.twitter.com/AbHtQUeYtN
Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.
Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema, jako někteří právě před 55 lety, když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.
Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.
„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6.
Moore: Česko ukázalo velkou velkorysost
Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost ukrajinským lidem.
Některé země se ale podle Moorea namísto podpory napadené země rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.
Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle ke kontrole a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.
Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina i jeho krátkou vzpouru proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci zároveň prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritáře, zatímco tyto vlády postoupí Rusku, nebo jednotlivým Rusům, privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.
Vůdci daných zemí ale podle něj museli nyní sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
