USA dodají Ukrajině uranovou munici. „Je to zločin, bude mít neblahé důsledky,“ čertí se v Kremlu
Rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem je podle mínění Ruska zločin. Řekl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil krok USA za „velmi špatnou zprávu“. O novém balíku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy Kč), v němž budou poprvé náboje pro tanky Abrams s ochuzeným uranem, informovalo americké ministerstvo obrany ve středu.
„Tohle není pouze eskalace, ale další odraz šokující lhostejnosti Washingtonu k ekologickým dopadům užití tohoto typu munice v bojové oblasti. Jde v podstatě o zločin, jinak to nazvat nemůžu,“ citovala Rjabkova agentura TASS.
Podle náměstka se kvůli tlaku Západu na Rusko zvyšuje riziko jaderné války. Zároveň sdělil, že rozmisťování ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku pokračuje podle plánu.
Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že užití munice s ochuzeným uranem má „velmi neblahé důsledky“ a že odpovědnost za ně ponesou Spojené státy, informovala agentura TASS.
Pentagon ohlásil plán dodat na Ukrajinu uranovou munici pro tanky Abrams s ráží 120 milimetrů v době, kdy v Kyjevě jedná americký ministr zahraničí Antony Blinken. Náboje s tímto materiálem už na Ukrajinu poslala Británie společně s tanky Challenger 2, také tehdy Moskva reagovala odmítavě.
Ochuzený uran je vedlejší produkt při výrobě obohaceného uranu. Vyznačuje se vysokou hustotou a pevností a díky těmto vlastnostem se používá při výrobě tankových pancířů i munice - především protitankových střel. Takové střely pak mají velkou průraznost a dokážou proniknout i pancéřováním. Ochuzený uran není vysoce radioaktivní, i když je považován za toxický a karcinogenní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
