Jaderné zbraně a jejich užití je hrozba, kterou Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem používá k zastrašení Ukrajiny nebo jejích západních spojenců poměrně často. Vladimirov je autorem třísvazkové knihy Základy obecné teorie války, která se pro armádu stala prakticky biblí.
„Pro přechod k použití zbraní hromadného ničení je zapotřebí pouze jedna věc – politické rozhodnutí nejvyššího vrchního velitele, tedy Vladimira Putina,“ uvedl někdejší generálmajor v interview s novinářem Vladislavem Šuryginem.
„Cílem Ruska i Západu je jejich přežití a historická kontinuita. Což znamená, že ve jménu těchto cílů budou použity všechny prostředky ozbrojeného boje, které mají k dispozici, včetně takového nástroje, jakým jsou jejich jaderné zbraně,“ objasnil Vladimirov. „Nepochubuji o tom, že na jaderné zbraně v tomto konfliktu dojde, je to nevyhnutelné. A z toho bodu už pak ani my, ani nepřítel nemáme kam jít,“ navázal.
„Čím dříve si to naše politické a vojenské vedení uvědomí, tím dříve k tomu začneme cvičit vojáky a připravovat na to obyvatelstvo – a tím více šancí budeme mít na přežití, což znamená vítězství,“ prohlásil Vladimirov. Ve své knize z roku 2013 pak tvrdí, že došlo k přechodu od tradiční teorie války – kde existoval rozdíl mezi mírem a válkou – k trvalému válečnému stavu, který je charakterizován neustálým strachem a nejistotou.
V rozhovoru Vladimirov zdůraznil, že zásadní je trénovat vojáky tak, aby byli schopní bojovat dál i v případě použití zbraní hromadného ničení. „Pokud chceš mír, bojuj, dokud nevyhraješ. Pokud chceš silný a trvalý mír, zakopej válečnou sekeru na území nepřítele a zakopej tam i nepřítele,“ radí. „Dalším klíčovým bodem je připravenost, musíme být všichni připravení – armáda, stát, ekonomika i obyvatelstvo,“ zakončil Vladimirov.
Anketa
Myslíte si, že dojde do roku 2050 k jaderné válce?
Nejsem si jistý, ale pravděpodobnost je vysoká
Spíš ne, ale trochu se toho bojím
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Zobrazit celý online