Dlouhé prsty Kremlu v Německu: Rusko prý u sousedů chtělo vytvořit „protiválečnou koalici“
Kreml v Německu usiloval o vytvoření „protiválečné“ koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, napsal list The Washington Post (WP). Podle něj to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Dokumenty popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo ve snaze vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.
Údajně protiválečná rétorika zaznívala na únorové demonstraci před Braniborskou bránou v Berlíně, na niž dorazilo asi 13.000 lidí, připomíná americký deník. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, členka krajně levicové parlamentní strany Levice. Wagenknechtová prohlašovala, že německé tanky, které Berlín přislíbil Ukrajině budou brzy použity k tomu, aby se z nich střílelo na „ruské ženy a muže“.
„Nechceme hlubší zavlečení Německa do této války,“ zaznělo od ní také na demonstraci, na níž vyzývala k vytvoření nového mírového hnutí. Odsuzovala boje na Ukrajině, ale o skutečnosti, že válku před rokem rozpoutalo Rusko, se nezmínila.
Mezi těmi, kdo ji na demonstraci tleskali, byly i desítky členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Na obálce německého časopisu Compact, který dává prostor krajně pravicovým názorům, se pak objevil výrok, že právě Wagenknechtová by byla „nejlepší kancléřkou a kandidátkou pro levici i pravici“.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
Doklady o komunikaci ruských stratégů se spojenci v Německu v dokumentech, které měl The Washington Post možnost analyzovat, nejsou. List ale cestou rozhovorů zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové a někteří členové AfD byli v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml rozvíjel svůj plán na ovlivňování společenské atmosféry v Německu.
Z analyzovaných dokumentů podle amerického deníku vyplývá, že se Kreml snažil o přímé zapojení do německé politiky tak, že se pokusil o vytvoření nové koalice krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou stranou AfD. Kromě toho měl v úmyslu podpořit extremisty z obou stran politického spektra v odporu proti německé vládě kancléře Olafa Scholze.
Jedním z cílů Kremlu bylo podle dokumentu z 9. září dosáhnout, aby se podpora AfD zvedla z 13 procent, které jí tehdy dávaly průzkumy. AfD se měla stát stranou „německé jednoty“ a razit pozici, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.
Snaha vyvolat v Německu takzvané protiválečné nálady jsou jednou ze skrytých front ruské války na Ukrajině, píše The Washington Post. Na této frontě se Kreml snaží podrýt jednotu Západu a nechat konflikt na Ukrajině zamrznout za podmínek, které si sám zvolí.
Využívání protiválečných demonstrací k rozdělení Západu je podle listu kremelskou taktikou už od dob Sovětského svazu. Jeden z účastníků únorové demonstrace a editor časopisu Compact, šestašedesátiletý Jürgen Elsässer, už v 80. letech vedl protest proti rozmístění amerických raket Pershing v západním Německu. Jeho magazín nyní němečtí představitelé označují za prokremelské médium.
„Tyto taktiky známe z dob studené války, když se Sověti snažili ovlivnit protiválečná hnutí a manipulovat je,“ sdělil americkému deníku představitel německých bezpečnostních složek, který si přál zůstat v anonymitě.
