Dlouhé prsty Kremlu v Německu: Rusko prý u sousedů chtělo vytvořit „protiválečnou koalici“
Kreml v Německu usiloval o vytvoření „protiválečné“ koalice, která by se stavěla proti další podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem, napsal list The Washington Post (WP). Podle něj to vyplývá z dokumentů, které mu poskytla jedna z evropských rozvědek. Dokumenty popisují setkání, na nichž představitelé Kremlu vybízeli ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo ve snaze vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.
Údajně protiválečná rétorika zaznívala na únorové demonstraci před Braniborskou bránou v Berlíně, na niž dorazilo asi 13.000 lidí, připomíná americký deník. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, členka krajně levicové parlamentní strany Levice. Wagenknechtová prohlašovala, že německé tanky, které Berlín přislíbil Ukrajině budou brzy použity k tomu, aby se z nich střílelo na „ruské ženy a muže“.
„Nechceme hlubší zavlečení Německa do této války,“ zaznělo od ní také na demonstraci, na níž vyzývala k vytvoření nového mírového hnutí. Odsuzovala boje na Ukrajině, ale o skutečnosti, že válku před rokem rozpoutalo Rusko, se nezmínila.
Mezi těmi, kdo ji na demonstraci tleskali, byly i desítky členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Na obálce německého časopisu Compact, který dává prostor krajně pravicovým názorům, se pak objevil výrok, že právě Wagenknechtová by byla „nejlepší kancléřkou a kandidátkou pro levici i pravici“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Doklady o komunikaci ruských stratégů se spojenci v Německu v dokumentech, které měl The Washington Post možnost analyzovat, nejsou. List ale cestou rozhovorů zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové a někteří členové AfD byli v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml rozvíjel svůj plán na ovlivňování společenské atmosféry v Německu.
Z analyzovaných dokumentů podle amerického deníku vyplývá, že se Kreml snažil o přímé zapojení do německé politiky tak, že se pokusil o vytvoření nové koalice krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou stranou AfD. Kromě toho měl v úmyslu podpořit extremisty z obou stran politického spektra v odporu proti německé vládě kancléře Olafa Scholze.
Jedním z cílů Kremlu bylo podle dokumentu z 9. září dosáhnout, aby se podpora AfD zvedla z 13 procent, které jí tehdy dávaly průzkumy. AfD se měla stát stranou „německé jednoty“ a razit pozici, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.
Snaha vyvolat v Německu takzvané protiválečné nálady jsou jednou ze skrytých front ruské války na Ukrajině, píše The Washington Post. Na této frontě se Kreml snaží podrýt jednotu Západu a nechat konflikt na Ukrajině zamrznout za podmínek, které si sám zvolí.
Využívání protiválečných demonstrací k rozdělení Západu je podle listu kremelskou taktikou už od dob Sovětského svazu. Jeden z účastníků únorové demonstrace a editor časopisu Compact, šestašedesátiletý Jürgen Elsässer, už v 80. letech vedl protest proti rozmístění amerických raket Pershing v západním Německu. Jeho magazín nyní němečtí představitelé označují za prokremelské médium.
„Tyto taktiky známe z dob studené války, když se Sověti snažili ovlivnit protiválečná hnutí a manipulovat je,“ sdělil americkému deníku představitel německých bezpečnostních složek, který si přál zůstat v anonymitě.
