Ukrajinský ministr kultury končí: Tkačenko sám žádal o odvolání. Položila ho kritika za výdaje

Aktualizováno -
21. července 2023
•
14:25
Autor: ČTK, swp - 
21. července 2023
•
10:33

Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko požádal o své odvolání z vlády. Učinil tak poté, co se na něj snesla kritika veřejnosti kvůli záměru utratit během války s Ruskem stovky milionů hřiven na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Odchod ministra z vlády navrhl premiérovi Denysovi Šmyhalovi také prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. A ten rovněž odvolal velvyslance z Británie, jenž ho kritizoval.

Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, své odstoupení ohlásil, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.

„Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi,“ hájil se Tkačenko na Facebooku. Zdůraznil, že vynakládat soukromé i veřejné peníze na kulturu je za války stejně důležité jako za ně nakupovat drony, protože „kultura je štítem naší identity a našich hranic“.

Zelenskyj ve svém projevu ve čtvrtek večer zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, „ale právě teď máme jiné priority“. Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné.

Šéf MI6 Richard Moore
Válka na Ukrajině Šéf britských špionů v Praze: Unikátní informace o válce! Postup protiofenzivy i zděšení Rusů

Minulý týden parlament schválil financování dokončení výstavby Národního muzea hladomoru, což vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako nápad právě teď vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku Ukrajinska pravda vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, do oprav poškozené infrastruktury, na zdravotnictví či na vzdělání, ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít. Nehledě na tyto výzvy pokládal Tkačenko za vhodné vynaložit na muzeum více než 500 milionů hřiven (asi 290 milionů Kč). Ministerstvo se také chystalo obnovit výrobu seriálů v zájmu „informační a kulturní bezpečnosti“ země, dodala Ukrajinska pravda.

Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.

Končí i kritický velvyslanec

Zelenskyj vedle toho odvolal velvyslance v Británii Vadyma Prystajka. Výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře sice neuvádí důvody odvolání, ale list Ukrajinska pravda připomněl, že velvyslanec nedávno kritizoval hlavu státu za „nezdravý sarkasmus“ Zelenského výroků na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.

Wallace během nedávného summitu Severoatlantické aliance vybídl Kyjev, aby svým partnerům projevoval více vděku za poskytnutou pomoc namísto ustavičného požadování nových typů zbraní.

„Nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ uvedl šéf státu. Prystajko tato vyjádření označil za „nezdravý sarkasmus“, což všichni - včetně britských médií - přijali jako kritiku hlavy státu, dodala Ukrajinska pravda. Velvyslanec následně svou kritiku zmírnil do podoby vyjádření, že mezi spřátelenými zeměmi není sarkasmus zapotřebí.

9:33
Dnes

Ukrajinské drony zaútočily na Tatarstán v Rusku. Cílem byly nádrže s ropou v Almeťjevsku na jihovýchodě regionu. Nálet se obešel bez mrtvých a raněných, uvedly místní úřady. „Díky automatickému hasicímu systému a dobře koordinovanému zásahu hasičů se podařilo zabránit velkému požáru,“ uvedla tisková služba šéfa Tatarstánu podle agentury Interfax.

Cílem náletu byla zřejmě přečerpávací stanice Kalejko společnosti Transněfť, která patří ke klíčovým uzlům systému ruských ropovodů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na svědectví místních obyvatel na sociálních sítích. Svědci zaznamenali přinejmenším 16 silných výbuchů. Portál připomněl, že Ukrajinci znovu útočí na ruský petrochemický průmysl od konce října a během jediného týdne dokázali narušit fungování devíti největších ruských rafinerií.

10:18
Dnes

Summit v Šen-čenu: Podle čínských médií jednání tří prezidentů předsedá Si Ťin-pching. Čínský prezident před začátkem setkání prohlásil, že jednání má průlomový význam. Podle něj by Čína, USA a Rusko měly spolupracovat při řešení globálních výzev. Si zároveň varoval před globálním chaosem, pokud větší země budou mezi sebou bojovat.

USA, Čína a Rusko mají „speciální zodpovědnost“ za otevřený dialog, který se týká celé planety, řekl na úvod schůzky Donald Trump. Podle něj cílem jednání by mělo být vytvoření „bezpečnější planety“. „Spojené státy, Rusko a Čína mají jedinečnou pozici pro jednání o snížení počtu jaderných zbraní,“ dodal americký prezident. USA a Rusko mají dva největší arzenály těchto prostředků na světě. Trump vyzval k potírání „jaderné proliferace“, tedy šíření jaderných zbraní či souvisejících materiálů nebo technologií, jak to podle něj Američané dělají v Íránu, proti kterému vedou válku.

„Naše tři státy mají společnou odpovědnost za udržení míru a stability,“ uvedl při zahájení jednání Vladimir Putin, který vede válku na Ukrajině. Podle něj Moskva, Washington a Peking mohou významně přispět ke globální stabilitě, pokud budou konstruktivně spolupracovat.

9:34
Dnes

Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace z 37 zemí. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO. Podle německých médií se bude jednat o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.

K jednání ostatní členy koalice pozvali společně německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi.

Program dnes odpoledne začne ve 13:00 příjezdem americké delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie se zástupcem Ukrajiny. Jím bude s největší pravděpodobností prezident Volodymyr Zelenskyj. Následovat bude příjezd dalších delegací a jednání všech přítomných zástupců koalice ochotných.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa