Ukrajinský ministr kultury končí: Tkačenko sám žádal o odvolání. Položila ho kritika za výdaje
Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko požádal o své odvolání z vlády. Učinil tak poté, co se na něj snesla kritika veřejnosti kvůli záměru utratit během války s Ruskem stovky milionů hřiven na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Odchod ministra z vlády navrhl premiérovi Denysovi Šmyhalovi také prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. A ten rovněž odvolal velvyslance z Británie, jenž ho kritizoval.
Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, své odstoupení ohlásil, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.
„Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi,“ hájil se Tkačenko na Facebooku. Zdůraznil, že vynakládat soukromé i veřejné peníze na kulturu je za války stejně důležité jako za ně nakupovat drony, protože „kultura je štítem naší identity a našich hranic“.
Zelenskyj ve svém projevu ve čtvrtek večer zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, „ale právě teď máme jiné priority“. Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné.
Minulý týden parlament schválil financování dokončení výstavby Národního muzea hladomoru, což vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako nápad právě teď vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku Ukrajinska pravda vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, do oprav poškozené infrastruktury, na zdravotnictví či na vzdělání, ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít. Nehledě na tyto výzvy pokládal Tkačenko za vhodné vynaložit na muzeum více než 500 milionů hřiven (asi 290 milionů Kč). Ministerstvo se také chystalo obnovit výrobu seriálů v zájmu „informační a kulturní bezpečnosti“ země, dodala Ukrajinska pravda.
Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.
Končí i kritický velvyslanec
Zelenskyj vedle toho odvolal velvyslance v Británii Vadyma Prystajka. Výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře sice neuvádí důvody odvolání, ale list Ukrajinska pravda připomněl, že velvyslanec nedávno kritizoval hlavu státu za „nezdravý sarkasmus“ Zelenského výroků na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.
Wallace během nedávného summitu Severoatlantické aliance vybídl Kyjev, aby svým partnerům projevoval více vděku za poskytnutou pomoc namísto ustavičného požadování nových typů zbraní.
„Nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ uvedl šéf státu. Prystajko tato vyjádření označil za „nezdravý sarkasmus“, což všichni - včetně britských médií - přijali jako kritiku hlavy státu, dodala Ukrajinska pravda. Velvyslanec následně svou kritiku zmírnil do podoby vyjádření, že mezi spřátelenými zeměmi není sarkasmus zapotřebí.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
