Ukrajinský ministr kultury končí: Tkačenko sám žádal o odvolání. Položila ho kritika za výdaje

Aktualizováno -
21. července 2023
•
14:25
Autor: ČTK, swp - 
21. července 2023
•
10:33

Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko požádal o své odvolání z vlády. Učinil tak poté, co se na něj snesla kritika veřejnosti kvůli záměru utratit během války s Ruskem stovky milionů hřiven na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Odchod ministra z vlády navrhl premiérovi Denysovi Šmyhalovi také prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. A ten rovněž odvolal velvyslance z Británie, jenž ho kritizoval.

Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, své odstoupení ohlásil, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.

„Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi,“ hájil se Tkačenko na Facebooku. Zdůraznil, že vynakládat soukromé i veřejné peníze na kulturu je za války stejně důležité jako za ně nakupovat drony, protože „kultura je štítem naší identity a našich hranic“.

Zelenskyj ve svém projevu ve čtvrtek večer zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, „ale právě teď máme jiné priority“. Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné.

Šéf MI6 Richard Moore
Válka na Ukrajině Šéf britských špionů v Praze: Unikátní informace o válce! Postup protiofenzivy i zděšení Rusů

Minulý týden parlament schválil financování dokončení výstavby Národního muzea hladomoru, což vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako nápad právě teď vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku Ukrajinska pravda vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, do oprav poškozené infrastruktury, na zdravotnictví či na vzdělání, ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít. Nehledě na tyto výzvy pokládal Tkačenko za vhodné vynaložit na muzeum více než 500 milionů hřiven (asi 290 milionů Kč). Ministerstvo se také chystalo obnovit výrobu seriálů v zájmu „informační a kulturní bezpečnosti“ země, dodala Ukrajinska pravda.

Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.

Končí i kritický velvyslanec

Zelenskyj vedle toho odvolal velvyslance v Británii Vadyma Prystajka. Výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře sice neuvádí důvody odvolání, ale list Ukrajinska pravda připomněl, že velvyslanec nedávno kritizoval hlavu státu za „nezdravý sarkasmus“ Zelenského výroků na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.

Wallace během nedávného summitu Severoatlantické aliance vybídl Kyjev, aby svým partnerům projevoval více vděku za poskytnutou pomoc namísto ustavičného požadování nových typů zbraní.

„Nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ uvedl šéf státu. Prystajko tato vyjádření označil za „nezdravý sarkasmus“, což všichni - včetně britských médií - přijali jako kritiku hlavy státu, dodala Ukrajinska pravda. Velvyslanec následně svou kritiku zmírnil do podoby vyjádření, že mezi spřátelenými zeměmi není sarkasmus zapotřebí.

8:17
Dnes

„Ukrajinské ozbrojené síly blahopřejí lisabonskému Mostu Vasca da Gamy k titulu nejdelšího mostu v Evropě!“, uvedl ukrajinský generální štáb na svém účtu na Telegramu. Jde o narážku na to, že se svými 19 kilometry byl dosud nejdelším evropským mostem ten přes Kerčský průliv, který Ukrajinci dnes opět zasáhli.

8:14
Dnes
!

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo dnes podle ruské služby BBC ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, zaútočila již v úterý a vážně ho poškodila. Po úterním úderu na něm byla zastavena automobilová doprava.

O útoku na most v noci na dnešek nejdříve informoval šéf úřadů na Rusy okupovaném Krymu Sergej Aksjonov. „Všechny příslušné složky jsou na místě,“ napsal na Telegramu. Ministerstvo dopravy v Moskvě později uvedlo, že provoz vlaků po Krymském mostě je „dočasně přerušen“ a že odborníci vyhodnocují škody. Žádní zranění hlášeni nejsou.

7:35
Dnes
!

Americký prezident Donald Trump se dnes po jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Před touto schůzkou řekl, že s ním chce řešit otázku Íránu včetně plného obnovení provozu lodí v Hormuzském průlivu či zvýšení odbytu americké zemědělské produkce v Číně, napsala agentura Reuters. Oba lídři na úvod prohlásili, že vztahy Washingtonu a Pekingu se zlepšují.

Trump uvedl, že očekává, že rozhovor s čínským prezidentem bude produktivní. Podle Trumpa on i Si „silně cítí“, že Hormuzským průlivem by měla znovu proudit ropa. Provoz touto námořní trasou je omezen od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Trump také řekl, že s čínským prezidentem chtějí přispět k ukončení války na Ukrajině. Ta by měla být tématem pozdější trilaterální schůzky Trumpa, Siho a ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa