Ukrajinský ministr kultury končí: Tkačenko sám žádal o odvolání. Položila ho kritika za výdaje
Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko požádal o své odvolání z vlády. Učinil tak poté, co se na něj snesla kritika veřejnosti kvůli záměru utratit během války s Ruskem stovky milionů hřiven na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Odchod ministra z vlády navrhl premiérovi Denysovi Šmyhalovi také prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. A ten rovněž odvolal velvyslance z Británie, jenž ho kritizoval.
Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, své odstoupení ohlásil, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.
„Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi,“ hájil se Tkačenko na Facebooku. Zdůraznil, že vynakládat soukromé i veřejné peníze na kulturu je za války stejně důležité jako za ně nakupovat drony, protože „kultura je štítem naší identity a našich hranic“.
Zelenskyj ve svém projevu ve čtvrtek večer zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, „ale právě teď máme jiné priority“. Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné.
Minulý týden parlament schválil financování dokončení výstavby Národního muzea hladomoru, což vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako nápad právě teď vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku Ukrajinska pravda vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, do oprav poškozené infrastruktury, na zdravotnictví či na vzdělání, ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít. Nehledě na tyto výzvy pokládal Tkačenko za vhodné vynaložit na muzeum více než 500 milionů hřiven (asi 290 milionů Kč). Ministerstvo se také chystalo obnovit výrobu seriálů v zájmu „informační a kulturní bezpečnosti“ země, dodala Ukrajinska pravda.
Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.
Končí i kritický velvyslanec
Zelenskyj vedle toho odvolal velvyslance v Británii Vadyma Prystajka. Výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře sice neuvádí důvody odvolání, ale list Ukrajinska pravda připomněl, že velvyslanec nedávno kritizoval hlavu státu za „nezdravý sarkasmus“ Zelenského výroků na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.
Wallace během nedávného summitu Severoatlantické aliance vybídl Kyjev, aby svým partnerům projevoval více vděku za poskytnutou pomoc namísto ustavičného požadování nových typů zbraní.
„Nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ uvedl šéf státu. Prystajko tato vyjádření označil za „nezdravý sarkasmus“, což všichni - včetně britských médií - přijali jako kritiku hlavy státu, dodala Ukrajinska pravda. Velvyslanec následně svou kritiku zmírnil do podoby vyjádření, že mezi spřátelenými zeměmi není sarkasmus zapotřebí.
Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.
Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt komentovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, uvedl server BBC. Leavitt uvedla, že Trumpova jednání s Putinem by se stále mohla uskutečnit, ale aby k nim došlo, musí Washington vědět, že budou produktivní.
„Setkání těchto dvou lídrů není zcela mimo pořad dne. Myslím, že prezident a celá administrativa doufají, že se to někdy může stát znovu,“ řekla Leavitt. „Chceme si však být jisti, že toto setkání povede k hmatatelnému a pozitivnímu výsledku. A že to bude dobré využití prezidentova času.“
„Bohužel v poslední době neviděl z ruské strany dostatek kroků, pokud jde o cestu k míru,“ dodala
Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.
Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.
