Lukašenkovo nahnuté zdraví: Co stane, pokud dlouholetý diktátor zemře? A jak to zasáhne válku?
O tom, že je Vladimir Putin nemocný, se mluví dlouho, spekulovalo se o tom už před jeho vpádem na Ukrajinu, po rozpoutání války se jen téma dostalo do popředí. Poslední týdny se ale pozornost upíná na nejbližšího spojence ruského prezidenta – na běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Ten už na oslavách Dne vítězství v Moskvě vypadal „slabě“, pak na několik dní zmizel, byl prý i v nemocnici. Režim v reakci na zvěsti o Lukašenkově možné smrti přišel se záběry dlouholetého vůdce. Ty možná zastavily zprávy o diktátorově skonu, ale přiživily spekulace o nahnutém zdraví. Diktátor vede Bělorusko v podstatě už 29 let, co by se stalo, kdyby zemřel?
„O zdravotním stavu diktátora Lukašenka koluje mnoho zvěstí. Pro nás to znamená jediné: měli bychom být dobře připraveni na jakýkoli scénář,“ napsala na twitteru běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která kvůli pronásledování běloruskými úřady žije v litevském exilu. Dodala, že je třeba obrátit Bělorusko na cestu k demokracii a zabránit Rusku, aby se vměšovalo. „Potřebujeme, aby mezinárodní společenství bylo proaktivní a rychlé,“ vyzvala svět.
Sinalý Lukašenko: Opatrná chůze, chrapot a obvázaná ruka
Spekulace o Lukašenkově zdraví zesílily, když se neukázal na Dni vlajky. Minsk to oficiálně nekomentoval, ale státní média zveřejnila nové fotky a video diktátora z návštěvy velitelství letectva a protivzdušné ochrany. Podle některých uživatelů sociálních sítí měl režim publikovat jen snímky, protože na videu je patrné, jak „křehký“ teď Lukašenko je. Hlas měl ochraptělý a slabý, sotva šel, komentují například reportéři stanice Svobodná Evropa (RFERL). Navíc fotky odhalily ještě výraznější obvaz na diktátorově ruce, tentokrát na levé.
Reportéři rovněž připomněli, že už během Putinovy přehlídky na Rudém náměstí ke Dni vítězství 9. května vypadal „nesvůj“ a pozornosti neunikl ani obvaz na pravé ruce či to, že se neúčastnil oběda lídrů, který Putin po přehlídce pořádal. Navíc k hrobu Neznámého vojína muselo Lukašenka dovézt auto, Putin a zbytek pohlavárů šli pěšky. To jen dál živilo spekulace, že mu není dobře.
Lukašenko v čele Běloruska stojí od roku 1994, tedy téměř tři desetiletí, není tedy žádným překvapením, že se mnoho Bělorusů – doma i v nuceném zahraničním exilu a stejně tak odborníci ptají: Co by se stalo, kdyby Lukašenko zemřel? Zajímá je také, zda by hrozila okupace Ruskem.
Co by se stalo v případě Lukašenkovy smrti?
„Na jednu stranu tu jisté riziko je, na druhou stranu by to představovalo obrovskou možnost dostat se ze sféry vlivu Moskvy,“ uvedl Franak Viačorka, poradce Cichanouské. Pokud by Lukašenko nemohl kvůli nemoci vykonávat svou funkci, hlavou státu by se stala předsedkyně Senátu Natalja Kačanovová, následně by byly vyhlášeny prezidentské volby konající se v řádu 30 až 70 dní.
„Jestli dostane Kačanovová možnost stát v čele země po dobu 30 až 70 dní, jak se budou vybírat kandidáti na prezidenta, jak by vypadala volební komise? Je tu spousta otázek,“ podotkl politický analytik Andrej Kazakevič s tím, že kdyby Lukašenko náhle zemřel, moc by převzala Bezpečnostní rada státu, kterou vede generál Aleksandr Volfovič. „Nesmíme si dělat iluze, i kdyby Lukašenko z nějakého důvodu náhle zmizel, bude to Rusko, kdo rozhodne, kdo se stane příštím běloruským prezidentem,“ zakončil Kazakevič.
Kyjev: Konec války se smrtí diktátora? Naivní sen
Pokud by se skutečně ukázalo, že Putin, potažmo Lukašenko mají vážné zdravotní problémy, mohlo by to hrát do karet Ukrajincům, kteří se brání ruské invazi. Tak se to aspoň jeví oku laika. Jenže Kyjev to vidí jinak. Ano, celá Ukrajina, i její západní spojenci, si přejí, aby válka co nejdříve skončila, klidně už zítra. Někteří Rusové a Bělorusové, co jsou nespokojeni s válkou a ekonomickou i společenskou situací ve svých zemích, jsou přesvědčeni o tom, že smrt diktátora (jednoho, druhého, či obou) by všechno změnila. V jejich očích je právě ten jeden muž ztělesněním naprostého zla, jestli zmizí, nastane mír a národ bude prosperovat.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
To je naivní sen a Ukrajinci jsou si toho moc dobře vědomi, takové sny si Kyjev navíc nemůže dovolit. „Dobře víme, že s Putinovou smrtí by válka neskončila,“ cituje web WorldCrunch. Za agresivní válkou na Ukrajině nestojí jen Putin, ale také jeho vojenské elity. Kyjev dobře ví, že nemůže spoléhat na smrt Putina a už vůbec ne na smrt Lukašenka. „Nelze čekat na smrt Putina, nebo jakéhokoliv jiného diktátora. Naše životy jsou v našich vlastních rukou, budoucnost si vytvoříme sami našimi činy,“ shodují se Ukrajinci.
