9°C
Kdo zabije Prigožina jako první? Šéf wagnerovců má nepřátele, kam se podívá: Na Ukrajině i v Kremlu
Oligarcha Jevgenij Prigožin, jenž je zároveň zakladatelem žoldnéřské Wagnerovy skupiny, je asi jednou z nejvýraznějších ruských postav války na Ukrajině, kterou loni v únoru rozpoutal Vladimir Putin. A Prigožin býval považován za Putinova předního spojence, jenže doba se mění a Prigožin si v Kremlu nadělal nepřátele. Ostrou kritikou si proti sobě nejdříve poštval ruské velitele a v poslední době se začal navážet i do Putina. Ten mívá ve zvyku své kritiky umlčovat. Nepřátele má Prigožin také na Ukrajině, aby ne, jeho žoldnéři jsou zásadní složkou ruské síly, v současnosti s Ukrajinci svádějí brutální boj o Bachmut, uvedl list Daily Mail.
Skutečně patřil mezi Putinova esa, teď je ale Prigožin pro ruského prezidenta spíše trnem v oku. Výstupy šéfa wagnerovců jsou čím dál drsnější, ve videích sdílených na sociálních sítích nešetří nadávkami na adresu náčelníka generálního štábu a velitele ruských vojsk Valerije Gerasimova nebo ministra obrany Sergeje Šojgua. A v nedávné době se strefoval i do Putina, Prigožin tak bojuje na dvou frontách. Na bitevním poli jeho bojovníci umírají v drsných střetech s Ukrajinci, přes sociální sítě „válčí“ s kremelskou elitou.
Útok na Putina
„Máme veselého dědušku. Ale jak vyhrát válku, když se ukáže, že děduška je úplný debil?“ tohle byla jeho nedávná slova. V Rusku se často oslovení „děduška“ používá pro prezidenta Putina, který se považuje za „moderního cara“. Jde o jistou aluzi na oslovení romanovských carů „báťuška“. Ze strany Prigožina je to docela obrat, pro Putina dělal mnohé, a to i na Ukrajině, kde jeho žoldáci působí od roku 2014, připomněl britský novinář David Patrikarakos, který je rovněž autorem knihy o tom, jak sociální sítě a média v 21. století přetvářejí náhled na konflikty, čímž je probíhající válka na Ukrajině jasným důkazem. Útoky a další detaily lze sledovat v podstatě online na Twitteru nebo Telegramu.
Patrikarakos vyzvedl, že Prigožin je mistr manipulace a poukázal na smyšlenou zprávu, kterou Prigožin rozšířil po anexi Krymu. Rusové začali informovat o tom, že ukrajinská armáda mučila a pak ukřižovala tříletého chlapce na náměstí ve Slovjansku. „Samozřejmě to byla naprostá lež, ale měla následky,“ vzpomíná Patrikarakos. Vyprovokovalo to touhu proruských separatistů po pomstě a vymyšlená zvěrstva nahradila ta skutečná. „A když dnes listuju na svých sociálních sítích, vidím ruské zprávy o tom, co se děje na Ukrajině, a dobře vím, že jsou to všechno lži,“ dodal novinář.
Prigožin je gauner z ulice
Ruští trollové a jejich působení není nic neznámého a podle všeho Prigožin jich má „celé farmy“. „Když jsem sháněl informace o Prigožinovi, lidé byli dost vágní. Jeden zdroj mi řekl: Přišel odnikud, není součástí žádné instituce nebo agentury, je to celé zvláštní,“ uvedl Patrikarakos. Prigožinův život je fascinující, je v přímé korelaci s postsovětským Ruskem a vzestupem Putina. Stejně jako Putin Prigožin pochází z Petrohradu, vyrostl v podstatě na ulici jako gauner a skončil i ve vězení, kde si odsloužil 8 ze 12 let trestu.
Na jednu stranu to asi byla dost traumatizujíc zkušenost, loni se objevilo i video, na kterém muž prohlašuje, že Prigožin byl jeho „vězeňská d**ka“. Další domnělý spoluvězeň dodal, že Prigožin byl součástí tzv. Zostuzené společnosti ve vězení, její členové byli znásilňováni a brutálně týráni, často na kameru. I kdyby se jednalo jen o diskreditující kampaň jeho nepřátel, pravdou zůstává, že ruská vězení jsou drsná a Prigožin rozhodně nebyl stejným mužem po propuštění.
Vězení mu dalo jednu podstatnou lekci, kterou od té doby uplatňuje: Přežít za jakoukoliv cenu. Když se dostal z vězení, Rusko také procházelo výraznými změnami a Prigožin toho využil. Prodával nejdřív hotdogy na jednom z petrohradských tržišť, pak se přeorientoval na potravinové obchody a restaurace. V 90. letech se v Petrohradu nedalo podnikat bez „požehnání“ mafie, která spolupracovala s vůdčími politiky a tajnými službami. A tady vedou Prigožinovy kroky k Putinovi, který působil v petrohradské kanceláři tajné služby FSB.
Cesta mezi elity
Prigožin svoje restaurace používal jako pračky špinavých peněz, v některých se scházeli mafiánští bossové, jinou si oblíbil Putin. Prigožin mu „sloužil“ jako osobní šéfkuchař a číšník. Pro Putina byli vždy Petrohrad a jeho kumpáni odsud důležití, vzal je s sebou i do Moskvy a nechyběl ani Prigožin. Z bývalého pouličního rváče byl oligarcha podnikající v potravinářském průmyslu, jeho restaurace a jídelny zásobovaly armádu i školy. Podle zpráv na tom vydělával i proto, že obcházel hygienické předpisy, na školácích mu rozhodně nezáleželo tolik jako na penězích.
A na čem mu záleželo ještě víc než na penězích? Na pověsti, chtěl se zbavit své nepříliš pěkné minulosti. Díky kontaktům v Moskvě se dostal mezi světovou smetánku, jeho společnost hostila také mezinárodní hosty včetně bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca nebo exprezidenta Spojených států George Bushe mladšího. Až se z něho stal kremelský šéfkuchař. Což byla jasná ukázka toho, jak moc Putin Prigožinovi věří.
O Putinovi se dobře ví, že je extrémně paranoidní a bojí se, že by ho nepřátelé mohli otrávit. Když Prigožinovi svěřil starost o své jídlo, potvrdil jen to, že Prigožin patří do jeho nejužšího kruhu spolupracovníků. S anexí Krymu si mohl pak vyzkoušet i nové pole pro podnikání – žoldnéřskou skupinu, která se stala prodlouženou rukou Kremlu, nejen na Krymu nebo na Donbasu, ale také v Africe nebo Sýrii a v současné válce pak hlavní páteří armády.
A Prigožinovi moc zachutnala, měl vliv na ruskou politiku i nezměrné bohatství, kterého si užívá jak jeho manželka Ljubov, také podnikatelka, ale ve farmaceutickém oboru, tak jeho dcera Polina.
Krvavý Bachmut
Bachmut, zde si podle vlastních propočtů chtěl Prigožin vydobýt nehynoucí slávu, získání ukrajinského města a předání jeho „klíče“ Putinovi by mu získalo i respekt a uznání. Z chlapce z ulice by se stal rovnocenný partner pro ruského cara. Jenže Ukrajinci měli jiné plány a odmítli se Bachmutu vzdát, právě v okolí toho města zuří ty nejdelší a nejbrutálnější boje. Wagnerovci zažívají těžké ztráty, a pokud se dá věřit Prigožinovým prohlášení, na čas se ocitli i bez munice a hrozili stažením. Moskva jim pak ale zbraně a munici dodala.
Podle ruských zdrojů zasáhla Ukrajinská armáda fungující lom u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti. Zahynout měli tři lidé, všichni původem z Ruska. „Podle očitých svědků byli smrtelně zraněni dva zaměstnanci rostovské a krasnodarské pobočky společnosti Nerda. Zemřel také jeden z manažerů firmy, která se zabývá přepravou drceného kamene. Přijel z Krasnodaru, aby se podíval, jak práce probíhají, a dostal se pod palbu,“ napsal web Rostov Novosti.
Nové sankce EU na Írán, které dnes oznámil vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku Josep Borell podle něj zasáhnou „jedince i subjekty zapojené do íránských programů balistických raket a dronů“. Unie za dosavadní íránskou vojenskou podporu Ruska potrestala už mnoho činitelů nebo organizací. Na sankčním seznamu je mimo jiné íránský ministr obrany Mohammad Rezá Aštíání, velitel Islámských revolučních gard či Íránská organizace leteckého průmyslu.
Sankce spočívají ve zmrazení majetku v EU a v zákazu vstupu na území unie. Současný balíček sankcí bude namířen proti dodávkám balistických raket, které oznámily minulý týden Spojené státy. Írán je popírá. „Tento transfer je přímým ohrožením bezpečnosti v Evropě a představuje podstatnou materiální eskalaci,“ uvedl Borrell v dnešním prohlášení. Připomněl v něm, že Teherán dosud Moskvě dodával drony a munici.
Na Běloruských hranicích došlo k další výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svobodu se dostalo i několik obránci mariupolského Azovstalu. „49 Ukrajinců je doma. Jsou to vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, Národní policie, Státní pohraniční služby a také naši civilisté. Zejména Lenia Umerová, dívka, kterou Rusové vzali jako rukojmí, když se přišla postarat o svého nemocného otce,“ oznámil Zelenskyj.
Poděkoval celému týmu, který na výměnách pracuje, stejně jako jednotkám, které zajímají ruské vojáky, které lze posléze použít při výměně. „Všichni naši vojáci, kteří zajali ruského okupanta, všechny naše služby, které neutralizují ruské diverzanty a kolaboranty, přibližují osvobození našeho lidu. Musíme přivést domů všechny naše lidi, vojáky i civilisty,“ napsal na sociální síti Telegram.
Prigožinovi se nedaří a kope kolem sebe, ruskou armádu a její velitele viní ze zbabělosti, jeho hněvu neunikl ani Putin, tomu se dokonce vysmál za skromnou vojenskou přehlídku na Den vítězství. O víkendu byly sestřeleny dvě ruské stíhačky a dvě helikoptéry na ruském území, spekulace o kyjevském útoku napadl Prigožin, který se nechal slyšet, že šlo o nešťastný zásah z vlastních řad. Dále se v amerických uniklých dokumentech objevilo i to, že šéf wagnerovců navrhl Kyjevu vyzrazení ruských pozic za předpokladu, že Ukrajinci opustí Bachmut. Pokud jsou tyto informace pravdivé, Prigožin přešlapuje na hranici vlastizrady. On sám to odmítá.
Osudová chyba
Všechny tyto střípky napovídají tomu, že už není tak věrným Putinovým předákem, anebo se staví do pozice, kdy je jediným statečným, kdo řekne Putinovi pravdu o tom, jak to skutečně vypadá pro Rusko na Ukrajině. Proti němu jde ale zbytek vládnoucí elity. Nyní je Prigožin zoufalý, nezískal Bachmut, Putin se od něho odklání, a on se snaží získat zpátky jeho pozornost a získat uznání pro své muže „umírající za matičku Rus“.
Prigožin nicméně udělal obrovskou chybu, zvláště útokem na Putina. Pokud Kreml zaujme postoj, že šéf wagnerovců je spíše břímě, mohli by se ho pokusit zlikvidovat. V poslední době se stali terčem útoků bloggeři, kteří k němu mají blízko. Rusko sice viní ukrajinské špiony, ale Prigožin naznačil, že by zatím mohly stát „síly uvnitř Ruska“. Je otázkou, zda pro něj v současné době není Bachmut bezpečnější než Moskva. Návrat domů by mohl znamenat trest smrti, na druhou stranu o život může přijít i na Ukrajině. Útočiště by mohl najít v Africe, tam by ale neměl luxus, žádné jachty nebo své restaurace. „Vypadá to s ním bledě, zachrání snad jen to, pokud skutečně dobude Bachmut,“ domnívá se Patrikarakos.
