Střety elitních týmů na Ukrajině: Jak si vedou Ukrajinci proti ruskému specnazu a Wagnerovcům?

Speciální operační jednotky (SOF) jsou elitní týmy, které lze najít v rámci každé armády, každého státu, připomíná Daily Mail ve své analýze. Rusko a Ukrajina své SOF používají zcela rozlišně, zatímco ukrajinská komanda operují za nepřátelskou linií, ta ruská se zapojují do předních útoků řad špatně vycvičené pěchoty.

Dva dny po vypuknutí války – 26. února 2022 – dostala jednotka specnaz od Putina úkol, proniknout do Kyjeva a zavraždit prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho nejbližší kruh spolupracovníků. To je typičtější operace složek SOF. Mluvilo se o tom, že v Kyjevě dlouhodobě operovali i členové utajovaného komanda zahraniční rozvědky Zaslon, kteří se vydávali za ukrajinské civilisty nebo dokonce vojáky, ale ani tato až „bájná“ jednotka neuspěla. Nepomohla ani akce elitních ruských výsadkářů z VDV. Rusové pak ještě sázejí na žoldnéřskou Wagnerovu skupinu nebo kadyrovce, jednotky čečenského vůdce a Putinova spojence Ramzana Kadyrova.

Co přesně se dělo v prezidentském paláci a jeho okolí v prvních dnech války, zůstává utajeno, jasné je, že šlo o střet dvou elitních komand, kde navrch měla jasně Ukrajina. Té se navíc hned na počátku března podařilo zlikvidovat konvoj s obávanými četami kadyrovců. Pro mnohé vojenské experty je doba od 24. února 2022 do 2. března toho roku klíčová, stejně tak jako role ukrajinských SOF, kdyby tenkrát jejich členové selhali, válka by se jistě vyvíjela naprosto jiným směrem.

Ukrajinské SOF a ruský specnaz mají společné kořeny v jednotném specnazu Sovětského svazu, v té době se jednalo především o složky GRU, jejíž agenti prováděli sabotáže a další tajné operace. Specnaz je ruské slovo, ruská složenina, v překladu znamená jednotky zvláštního určení, nejen označení se ale po pádu SSSR dostalo do postsovětských republik. Výjimkou není ani Ukrajina.

Kromě toho jednotky obou zemí dlouho používaly i stejné vybavení – modely útočné pušky AK-74 a pistoli Glock. To se změnilo v posledních dvou letech, kdy ukrajinská armáda začala začleňovat do své výzbroje víc a víc západních zbraní. Rusové zůstali věrní původní výzbroji, kterou jen zdokonalovali. Začaly se také rozcházet výcvikové strategie, ruský specnaz se drží osvědčených metod, ukrajinské SOF se inspirovaly na Západě u britských SAS nebo amerických Delta Force. Tedy snížil se počet členů v komandu a vojáci jsou nasazováni konvenčnějším a přesnějším způsobem.

Přechod na západnější model se Ukrajincům osvědčil, díky tomu jsou schopni za nepřátelskou linii provádět sabotáže, ničit klíčové objekty a organizovat odboj na okupovaných územích.

„Organizace Specnaz není přímo srovnatelná se západním konceptem ‚speciálních jednotek‘ a často používá postupy, které by byly Západu zcela cizí,“ vysvětlil strategický analytik Alexander Lord s tím, že Moskva mnoho jednotek charakterizuje jako „speciální složky“, nicméně od zbytku ozbrojených složek je v mnoha případech odděluje jen lepší vybavení, někdy ani to ne.

Válka na Ukrajině s sebou přinesla i vhled do toho, jak tamní SOF fungují. Mají hned několik vojenských jednotek, z nichž tři jsou zapojeny do pozemního boje, a to 3. pluk speciálního určení, 8. pluk zvláštního určení a 140. středisko speciálních operací. Poslední zmiňovaný tým patří mezi nejelitnější s tím, že jednotka v roce 2019 získala certifikaci jako „speciální operační jednotka, kterou lze zapojit do sil rychlé reakce NATO“, jako vůbec první z nečlenského státu NATO.

Vedle toho Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) má rovněž svou vlastní jednotku speciálních sil známou jako ‚Skupina Alfa‘, která byla nedílnou součástí obrany Kyjeva. Podle všeho právě oni mají na svědomí úspěšný útok na čečenský konvoj, což svědčí o tom, že do bojů se aktivně zapojovali od prvních dní. Zastavili také masivní ruský konvoj, který se snažil dostat k ukrajinské metropoli, prováděli nespočet sabotáží a přepadení. Jejich cílem byly vozy na špici a v týlu konvoje, šlo jim o zpomalení postupu kolony vojenské techniky a posil.

Zastavená kolona se stala dalším symbolem ruského selhání, za to alfa tým a další podobná uskupení dokázala, jak nebezpeční jejich členovou jsou. Členové Alfy se účastnili též boje o Charkov.

I když přesné operační detaily misí prováděných ukrajinskými speciálními jednotkami pravděpodobně nebudou v dohledné době zveřejněny, pokud vůbec někdy, stopy elitních jednotek byly od začátku války patrné všude kolem dramatických a troufalých akcí. Některé takové útoky zasáhly hluboko přes frontovou linii na území okupované Rusy. A mluví se o tom, že by členové komanda mohli operovat i v samotném Rusku.

Operace Kerčský most

Jedním takovým případem může být výbuch Kerčského mostu v říjnu 2022, kdy exploze zničila důležitou spojnici mezi Ruskem a anektovaným Krymem a rovněž hlavní zásobovací koridor pro Rusy na frontě. I když Ukrajina tvrdila, že most a další místa na Krymu jsou právoplatnými cíli jejich armády, úder na cíl, který je tak daleko od území kontrolovaného Kyjevem, byl dříve nemyslitelný.

Laikové a experti si kladli zásadní otázku: Stojí opravdu Kyjev za zničením mostu? Byla to operace ukrajinské armády? Dodnes se k útoku nikdo nepřihlásil a ukrajinský prezident Zelenskyj si stojí za výrokem: „Ukrajina útok nenařídila“. Nicméně spekulace, že šlo o akci ukrajinských SOF, to neumlčelo. Navíc estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu poznamenal, že ukrajinské úřady v minulosti o útoku na most mluvily, proto se i on domnívá, že šlo o operaci SOF.

Události kolem výbuchu jsou nejasné, nicméně všichni odborníci se shodují na tom, že to byla do posledního detailu propracovaná akce. „Je to mistrovské veledílo sabotáže,“ komentoval pro BBC v té době vojenský expert na výbušniny. Od začátku války došlo k nespočtu atentátů na vysoce postavené ruské představitele, ať už přímo v Rusku, nebo na okupovaném území. Jedním z cílů ukrajinských speciálních jednotek od vypuknutí války bylo organizovat hnutí odporu ve městech dobytých Ruskem a tato uskupení jsou podezřelá, že stojí za takovými útoky.

Došlo hned k několika bombovým útokům, kdy byla výbušnina umístěna v autech například úředníků dosazených Rusy. Velká pozornost se věnovala rovněž výbuchu, při kterém zemřela prokremelská novinářka Darja Duginová. Dva dny po útoku ruská tajná služba oznámila, že za ním stojí ukrajinské SOF.

A zatímco se ukrajinským SOF daří jejich sabotáže a utajené mise, jejich ruské protějšky jsou mnohem méně rafinové a v podstatě neefektivní. Podle dokumentů uniklých z Pentagonu ruští velitelé v rané fázi války poslali své elitní sily do první linie, nevěřili totiž, že sami řadoví vojáci budou schopni dosáhnout vítězství. V důsledku toho SOF utrpěly těžké ztráty, v některých složkách specnazu šlo o 90 až 95procentní ztráty, komentoval Washington Post na základě uniklých dat.

Výcvik elitního člena komanda zabere 4 roky, Moskva tak bude potřebovat minimálně desetiletí, než bude schopná se vyrovnat se ztrátami. Vojenský expert a vedoucí pracovník Institutu pro výzkum zahraniční politiky Rob Lee poukázal na to, že „vysláním členů speciálních jednotek do předních linií ruští velitelé sami sebe alarmujícím tempem připravili o nepostradatelnou složku svých sil“.

Obvázaná ruka, údajná sanitka a předčasný odjezd: Lukašenka v Moskvě zřejmě trápilo zdraví

„Specnaz a její západní protějšky jsou nesrovnatelné,“ vyzdvihl Lord. Jedním z takových rozdílů je podle něj skutečnost, že ruští branci tvoří „významnou část“ ruských jednotek specnazu. „Většina specnazu je v podstatě dobrá lehká pěchota a průzkumné síly, spíše než speciální jednotky nejvyšší úrovně, jako je tomu třeba u britských SAS,“ dodal.

Specnaz proto není jedinou elitní silou Ruska, ale místo toho by se na ni mělo nahlížet jako na „velmi různorodé jednotky tvořící součást složité sítě konkurenčních elitních speciálních sil, vytvořených touhou Kremlu vyhnout se přílišnému spoléhání se na jedinou sílu“. Vedle specnazu jsou to například komanda FSB nebo jednotka Zaslon zahraniční rozvědky SVR anebo výsadkáři VDV.

Lord poznamenal, že rozdíl „mezi ruskými elitními silami ztrácí smysl“, protože Putinovi generálové se stávají více závislými na špatně vycvičených záložnících.

Žoldnéřská Wagnerova skupina založená Jevgenijem Prigožinem se stala opěrným bodem ruských bojů na Ukrajině. Z marginální složky, která plnila Putinovy tajné rozkazy v Sýrii nebo Africe, se stala v podstatě mainstreamová jednotka, o které se běžně a otevřeně mluví v tisku. Na Ukrajině wagnerovci působili už v roce 2014 při anexi Krymu a následně na Donbasu.

Wagnerovci prováděli tajné útoky, průzkumy, shromažďovali zpravodajské informace a doprovázeli VIP osoby – to jsou činnosti, které by se očekávaly od jednotek speciálních sil. Loni v lednu 2022, měsíc předtím, než Putin nařídil totální invazi na Ukrajinu, deník The Times informoval o tom, že ze Středoafrické republiky odletělo 400 žoldáků, jejichž úkolem bylo zavraždit prezidenta Zelenského.

Pavel varuje před unáhlenou protiofenzívou: Zmínil pohromu pro Kyjev a strašlivé ztráty

Plánem Moskvy bylo, aby skupina převzala kontrolu nad kyjevskou vládu a položila základy pro loutkovou vládu dosazenou Kremlem. V březnu loňského roku se pak v The Times objevila zpráva, že Zelenskyj přežil minimálně 3 pokusy o atentát, dva z nich měly být akcí wagnerovců. Žoldnéřská skupina čelí obvinění z páchání válečných zločinů v Kyjevské oblasti, mluví se o popravách a mučení zajatců, spekuluje se také o jejím zapojení do masakru v Buči.

Stejně jako role specnazu a dalších složek ruských SOF i wagnerovci přešli od plnění tajných misí k zapojení do bojů v první linii. Také řady wagnerovců prořídly a skupina začala rekrutovat mezi vězně, kterým slíbila za půlroční službu milost.