Pavel varuje před unáhlenou protiofenzívou: Zmínil pohromu pro Kyjev a strašlivé ztráty
Prezident Petr Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním chystané protiofenzivy. Pokud útok selže, bude to pro Kyjev pohroma a další možnost se už letos nenaskytne. O rozhovoru, který prezident poskytl během své cesty na korunovaci britského krále Karla III., dnes informoval deník The Guardian.
„Pro Ukrajinu by bylo nesmírně škodlivé, kdyby tato protiofenziva selhala, protože už nebudou mít další šanci, alespoň ne v tomto roce,“ uvedl v rozhovoru Pavel.
Uspěchání protiofenzivy by podle něj vedlo ke „strašlivým ztrátám“ a neúspěchu, který si Ukrajina nemůže dovolit. Při své nedávné cestě na Ukrajinu proto apeloval na tamní představitele, aby se nenechali „zatlačit do rychlejšího tempa dříve, než budou plně připraveni“, a to jen kvůli tomu, aby před spojenci vykázali nějaké výsledky.
Při nedávných setkáních v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem bývalý náčelník českého generálního štábu rovněž upozornil, že Ukrajinci již nedisponují momentem překvapení, který loni pomohl úspěšným protiútokům v Charkovské a Chersonské oblasti.
Podle Pavla si v Kyjevě uvědomují, že ve schopnostech Ukrajiny provést úspěšnou ofenzivu s cílem vytlačit ruské síly z okupovaného území zůstávají mezery. Prezident uvedl, že Zelenskyj požádal jeho a jeho slovenskou kolegyni Zuzanu Čaputovou, aby obě země před očekávaným protiútokem vyzbrojily každá jednu ukrajinskou mechanizovanou brigádu. Šlo by zhruba o 35 tanků, 100 obrněných transportérů a munici.
Podle Pavla bude „nesmírně obtížné“ tento požadavek splnit - s ohledem na to, že Česko již Ukrajině dodalo téměř 100 tanků, podobný počet obrněných transportérů, dělostřelectvo, raketomety a „spoustu munice“. Prostor v pokračování dodávek vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu vidí především ohledně prostředků protivzdušné obrany.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
