Rusko si brousí zuby i na Kazachstán? „Máme na to území historický nárok,“ prohlásil Putinův muž
Ruský novinář Dmitrij Anatoljevič Stešin uvedl, že Moskva má „historické právo“ na Kazachstán, bývalou sovětskou republiku, která získala nezávislost v roce 1991. Napsalo o tom americké zpravodajství Newsweek.
Dmitrij Anatoljevič Stešin, korespondent ruských novin Komsomolskaja pravda nakloněných Kremlu, byl v rozhovoru vyzván, aby porovnal Ukrajinu a Kazachstán, který s Ruskem sdílí dlouhé hranice.
„Situace na Ukrajině se jasně zrcadlí v Kazachstánu. Jsou tam také obrovské regiony s rusky mluvící populací,“ řekl Stešin.
Jedním z odůvodnění Kremlu za invazi na Ukrajinu byla ochrana rusky mluvících obyvatel v regionu Donbas.
Když se moderátor zeptal, jestli jsou v Kazachstánu lidé, kteří věří tomu, že Rusko obsadí „podle ukrajinského scénáře“ sever země, bylo mu Stešinem odpovězeno: „Máme na to území historický nárok.“
„Je to průmyslová oblast,“ pokračoval. „Jsou tam města, která byla postavena našimi předky, proč jsme jim ta města v roce 1991 dali jako dárek?“
Stešin byl obviněn ze zveřejnění zaujatých informací o válce na Ukrajině, včetně tvrzení, že na nádraží v Kramatorsku, které zasáhla ruská raketa, byli ukrajinští vojáci a ne civilisté. Tehdy přišlo o život 57 lidí. V květnu roku 2022 byl Stešin sankciován Velkou Británií a Austrálií.
Astana si drží odstup
Kazachstán vyhlásil svou suverenitu 25. října 1990 a byl poslední sovětskou republikou, která tak učinila.
Rusové tvoří zhruba 16 % populace Kazachstánu, což je druhá největší ruská populace z postsovětských republik po Ukrajině. Přestože má Kazachstán pořád silné ekonomické vazby s Ruskem, Astana si během invaze na Ukrajinu držela Rusko dál od těla.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev odmítl Rusko podpořit. Na červnovém fóru v Petrohradu, kde Tokajev sdílel pódium s Putinem, řekl, že jeho vláda neuznává Ruskem kontrolované regiony na východě Ukrajiny a prosazuje nedotknutelnost mezinárodně uznávaných hranic.
V říjnu Tokajev uspořádal summit středoasijských prezidentů, ale s Putinem nejednal, přestože se osobně setkal s dalšími lídry.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu. Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě. Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU. „Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici. Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
