Jak Rusko přišlo o polovinu svých elitních výsadkářů? Na vině jsou i chyby Putinových generálů
Rusko si od svého loňského vpádu na Ukrajinu slibovalo rychlé vítězství, o rok později prezident Vladimir Putin hledí na to, jak se jeho vojákům nedaří. Selhaly i ty nejelitnější jednotky výsadkového vojska (VDV). Co víc, Putinovi výsadkáři zaznamenali na Ukrajině těžké ztráty, jejich počet se snížil na polovinu. Jak k tomu došlo? A kdo za to nese odpovědnost? Analýzu listu Daily Mail sestavil zahraniční korespondent Chris Pleasance.
Rusko mělo před invazí k dispozici okolo 45 tisíc špičkově vycvičených výsadkářů, teď jich má tak polovinu. Pleasance vyzvedl to, že za jejich ztrátou stojí mimo jiné i chyby ruských generálů. „Na Ukrajině byli doslova zmasakrováni,“ komentoval. „Ruští výsadkáři mají být ti nejlepší z nejlepších. Je to silná a zkušená elitní síla, která má pověst důmyslných, tvrdých a poměrně násilných vojáků. Navíc by měli být také nejlépe vyzbrojení,“ popsal na úvod své analýzy jednotky VDV. Připomněl, že během ruských vojenských přehlídek se dají snadno rozeznat, charakterizuje je nebesky modrý baret a pruhované košile.
„Je šokující, že už v září – sedm měsíců po invazi – byla polovina z celé síly mrtvá,“ poznamenal Pleasance. „Když Putin vyslal svoje vojska na Ukrajinu, přirozeně výsadkáři byli v prvních řadách. Dokonce existuje video z úplně prvního dne války – 24. února 2022, které zachycuje helikoptéry plné výsadkářů, jak přelétají nad Kyjevem. Jenže dvě z nich se Ukrajincům podařilo sestřelit, nikdo z VDV nepřežil,“ uvedl Pleasance.
Ani zbytku jednotek v helikoptérách, které unikly sestřelení, se ale nedařilo dobře. Většina z nich přišla o život na letišti Hostomel, kam měli výsadkáři namířeno. Podobný osud čekal jednotky, které byly vyslány na jižní Ukrajinu. „Výsadkáři skončili hluboko za nepřátelskou linií, posily neměly jak se k nim dostat a Rusové narazili na silnější odpor, než jaký čekali. Ti, kdo nezemřeli, byli vážně zraněni nebo zajati,“ navázal Pleasance.
Nezdary výsadkářů
Když vzdušné útoky Rusů selhaly, pokusili se o pozemní napadení. A samozřejmě je měli vést výsadkáři. „Kdekoliv byly boje nejintenzivnější, tam velení poslalo VDV. Vedli útok na Kyjev, prošli i Bučou a Irpiní, kde poté byla nalezena těla zmasakrovaných civilistů. Ani tady však výsadkáři neukázali, že jsou to nejlepší, co Rusko má,“ Pleasance zmínil, že u Irpini Ukrajinci přepadli a následně zničili 4 ozbrojená vozidla VDV. V jednom takovém voze většinou cestuje 7 vojáků.
Ve stejné oblasti v polovině března padl i 331. regiment VDV a jeho velící důstojník, plukovník Sergej Sucharev. Tahle jednotka má přitom reputaci tvrdých mužů. „Když se Rusové stahovali z Kyjeva, Kreml poslal svoje výsadkáře na východ do Donbasu. Opět měli být na špici útoků. Podle britské rozvědky dostali výsadkáři za úkol překročit řeku Severní Doněc. Mnohé z jejich pokusů skončily katastrofou,“ komentoval reportér.
Například u Bilohorivky nedaleko Lysyčansku to Rusové zkoušeli pomocí pontonového mostu, Ukrajinci plán odhalili a rozbombardovali most i jednotky VDV. Ti výsadkáři, kteří již řeku překročili, tam zůstali uvězněni. „Rusko tak zahájilo další pokus dostat se přes řeku, aby VDV dostali zpět. Ukrajinci na to opět přišli. Za pár hodin pobili okolo stovku vojáků a zničili nespočet vojenské techniky,“ řekl Pleasance.
Znovu byli výsadkáři nasazeni, když Kyjev oznámil protiofenzivu zaměřenou na osvobození Chersonu. VDV dostalo rozkaz okupované město bránit. „Ukrajinci už v tu chvíli měli k dispozici systémy HIMARS. Ruské výsadkáře odřízli od posil i zásobování a ukrajinské jednotky se na ně tlačily ze 3 směrů, následovaly týdny těžkých bojů, které skončily rozkazem generála Surovikina ke stažení,“ členové VDV sice ústup přežili, čekala je ale cesta dál na Donbas do Bachmutu.
Britské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20, který nad Baltským mořem pronikl asi dva kilometry hluboko do polského vzdušného prostoru. Rusové po zásahu spojeneckých letadel, které vzlétly z polské základny, polský vzdušný prostor opět opustili, uvedlo dnes velitelství polského letectva, jehož vyjádření citovala média.
Od léta budou moci Ukrajinci v Česku získat informace potřebné k bydlení, k práci i k návratu do vlasti v novém informačním středisku, potvrdil po jednání v Lucemburku český ministr vnitra Vít Rakušan. Na jeho vzniknu se dohodly česká a ukrajinská strana. Ministr zdůraznil, že půjde jen o poradní místo, které nebude nijak nahrazovat činnost českých úřadů a jen u nich budou moci lidé z Ukrajiny podávat nejrůznější žádosti.
Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
Jak to ruská armáda zvládne bez VDV?
„Tam bojují nyní v zákopech připomínající scény z první světové války,“ poznamenal Pleasance. „Ztratit skoro 23 tisíc mužů, to není dobrá zpráva pro žádnou armádu, ale pro Rusko je to katastrofa. Elitní vojáky nebude snadné nahradit. Rekrutují se z již existujících jednotek nebo ze speciálních škol. Ve válce Rusko přišlo také o velitele výcviků, což se na nových rekrutech podepíše. Nelze ani očekávat, že by se někdo z nově mobilizovaných (poz. red. Putin vyhlásil v záři 2022 částečnou mobilizaci) dostal do VDV,“ zhodnotil Pleasance.
„Válka na Ukrajině rozhodně není u konce, čekají nás měsíce, ne-li roky, bojů. Ruští generálové bez svých výsadkářů mají jen omezené možnosti, jak a kde zaútočit. A pokud chce Putin dosáhnout alespoň nějakého částečného vítězství, útočit musí. A jeho válečné kopí je bez VDV dost tupé,“ zakončil Pleasance.
