Jak Rusko přišlo o polovinu svých elitních výsadkářů? Na vině jsou i chyby Putinových generálů
Rusko si od svého loňského vpádu na Ukrajinu slibovalo rychlé vítězství, o rok později prezident Vladimir Putin hledí na to, jak se jeho vojákům nedaří. Selhaly i ty nejelitnější jednotky výsadkového vojska (VDV). Co víc, Putinovi výsadkáři zaznamenali na Ukrajině těžké ztráty, jejich počet se snížil na polovinu. Jak k tomu došlo? A kdo za to nese odpovědnost? Analýzu listu Daily Mail sestavil zahraniční korespondent Chris Pleasance.
Rusko mělo před invazí k dispozici okolo 45 tisíc špičkově vycvičených výsadkářů, teď jich má tak polovinu. Pleasance vyzvedl to, že za jejich ztrátou stojí mimo jiné i chyby ruských generálů. „Na Ukrajině byli doslova zmasakrováni,“ komentoval. „Ruští výsadkáři mají být ti nejlepší z nejlepších. Je to silná a zkušená elitní síla, která má pověst důmyslných, tvrdých a poměrně násilných vojáků. Navíc by měli být také nejlépe vyzbrojení,“ popsal na úvod své analýzy jednotky VDV. Připomněl, že během ruských vojenských přehlídek se dají snadno rozeznat, charakterizuje je nebesky modrý baret a pruhované košile.
„Je šokující, že už v září – sedm měsíců po invazi – byla polovina z celé síly mrtvá,“ poznamenal Pleasance. „Když Putin vyslal svoje vojska na Ukrajinu, přirozeně výsadkáři byli v prvních řadách. Dokonce existuje video z úplně prvního dne války – 24. února 2022, které zachycuje helikoptéry plné výsadkářů, jak přelétají nad Kyjevem. Jenže dvě z nich se Ukrajincům podařilo sestřelit, nikdo z VDV nepřežil,“ uvedl Pleasance.
Ani zbytku jednotek v helikoptérách, které unikly sestřelení, se ale nedařilo dobře. Většina z nich přišla o život na letišti Hostomel, kam měli výsadkáři namířeno. Podobný osud čekal jednotky, které byly vyslány na jižní Ukrajinu. „Výsadkáři skončili hluboko za nepřátelskou linií, posily neměly jak se k nim dostat a Rusové narazili na silnější odpor, než jaký čekali. Ti, kdo nezemřeli, byli vážně zraněni nebo zajati,“ navázal Pleasance.
Nezdary výsadkářů
Když vzdušné útoky Rusů selhaly, pokusili se o pozemní napadení. A samozřejmě je měli vést výsadkáři. „Kdekoliv byly boje nejintenzivnější, tam velení poslalo VDV. Vedli útok na Kyjev, prošli i Bučou a Irpiní, kde poté byla nalezena těla zmasakrovaných civilistů. Ani tady však výsadkáři neukázali, že jsou to nejlepší, co Rusko má,“ Pleasance zmínil, že u Irpini Ukrajinci přepadli a následně zničili 4 ozbrojená vozidla VDV. V jednom takovém voze většinou cestuje 7 vojáků.
Ve stejné oblasti v polovině března padl i 331. regiment VDV a jeho velící důstojník, plukovník Sergej Sucharev. Tahle jednotka má přitom reputaci tvrdých mužů. „Když se Rusové stahovali z Kyjeva, Kreml poslal svoje výsadkáře na východ do Donbasu. Opět měli být na špici útoků. Podle britské rozvědky dostali výsadkáři za úkol překročit řeku Severní Doněc. Mnohé z jejich pokusů skončily katastrofou,“ komentoval reportér.
Například u Bilohorivky nedaleko Lysyčansku to Rusové zkoušeli pomocí pontonového mostu, Ukrajinci plán odhalili a rozbombardovali most i jednotky VDV. Ti výsadkáři, kteří již řeku překročili, tam zůstali uvězněni. „Rusko tak zahájilo další pokus dostat se přes řeku, aby VDV dostali zpět. Ukrajinci na to opět přišli. Za pár hodin pobili okolo stovku vojáků a zničili nespočet vojenské techniky,“ řekl Pleasance.
Znovu byli výsadkáři nasazeni, když Kyjev oznámil protiofenzivu zaměřenou na osvobození Chersonu. VDV dostalo rozkaz okupované město bránit. „Ukrajinci už v tu chvíli měli k dispozici systémy HIMARS. Ruské výsadkáře odřízli od posil i zásobování a ukrajinské jednotky se na ně tlačily ze 3 směrů, následovaly týdny těžkých bojů, které skončily rozkazem generála Surovikina ke stažení,“ členové VDV sice ústup přežili, čekala je ale cesta dál na Donbas do Bachmutu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Jak to ruská armáda zvládne bez VDV?
„Tam bojují nyní v zákopech připomínající scény z první světové války,“ poznamenal Pleasance. „Ztratit skoro 23 tisíc mužů, to není dobrá zpráva pro žádnou armádu, ale pro Rusko je to katastrofa. Elitní vojáky nebude snadné nahradit. Rekrutují se z již existujících jednotek nebo ze speciálních škol. Ve válce Rusko přišlo také o velitele výcviků, což se na nových rekrutech podepíše. Nelze ani očekávat, že by se někdo z nově mobilizovaných (poz. red. Putin vyhlásil v záři 2022 částečnou mobilizaci) dostal do VDV,“ zhodnotil Pleasance.
„Válka na Ukrajině rozhodně není u konce, čekají nás měsíce, ne-li roky, bojů. Ruští generálové bez svých výsadkářů mají jen omezené možnosti, jak a kde zaútočit. A pokud chce Putin dosáhnout alespoň nějakého částečného vítězství, útočit musí. A jeho válečné kopí je bez VDV dost tupé,“ zakončil Pleasance.
