Příště míň vodky! Šéf ukrajinské diplomacie se opřel do Putinova muže
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je po prezidentovi Volodymyru Zelenském jedním z nejdůležitějších a nejvýraznějších představitelů válkou zmítané země. Upevňuje kontakty se západními spojenci a shání zbraně, které Ukrajina bránící se ruské agresi potřebuje. V rozhovoru pro německý list Bild promluvil ale třeba také o ruském expremiérovi, exprezidentovi a současném místopředsedovi Bezpečností rady Ruské federace Dmitrijovi Medveděvovi a vzkázal mu, aby pil méně vody.
Komentář na adresu Medveděva byla vlastně reakce na poslední výzvy ruského politika, který na svých sociálních sítích nabádal k fyzické likvidaci Zelenského. „Než cokoliv zase napíše na svůj Telegram, měl by požít míň vodky. To je můj jediný komentář na tohle téma, za víc to nestojí. Víte, Medveděv má specifickou roli ve strategii ruské komunikace,“ reagoval na dotaz Bildu.
Rozhovor probíhal ve vlaku jedoucím skrze Ukrajinu, vlaky mají během války důležitou roli, a to i tu diplomatickou, do Kyjeva vozí špičky světové politiky včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo třeba i českého prezidenta Petra Pavla. A cestuje s nimi i Zelenskyj. Bild tedy zajímalo, proč Putin a jeho armáda nikdy necílili na vlaky s tak důležitým „nákladem“.
„Na to jsem se mnohokrát sám sebe ptal: Proč Putin nestřílí na vlak s naším prezidentem nebo i dalšími členy naší vlády. Člen ochranky mi na to řekl: O to se nestarejte, vaše bezpečí je naše práce. Poděkoval jsem, naše ochranka je skvělá, a navíc není snadné zasáhnout jedoucí vlak,“ Kuleba vyzdvihl například to, že ukrajinské železnice fungují téměř bez přestání po celou dobu války. „Myslím si, že kdyby Rusové byli schopní zasáhnout vlak právě se Zelenským, pokusili by se o to,“ připustil však v interview.
Kuleba mluvil také o své osobě a ohrožení, ve kterém se může nacházet. „Preferuju pití z uzavřených zaplombovaných lahví, ale nemyslím si, že patřím mezi hlavní cíle Moskvy,“ podotkl na dotaz, zda se bojí toho, že by ho Kreml mohl otrávit. S reportérem Bildu se zastavili rovněž u tématu vztahů s Německem. „Takticky je to samozřejmě všechno o zbraních, protože ty potřebujete k vítězství ve válce. Chce to zbraně, zbraně, a ještě víc zbraní. Německo jich má hodně a na Německu i hodně záleží,“ uvedl s tím, že mnozí spojenci se řídili podle rozhodnutí německé vlády.
Co se očekávané protiofenzivy týče, Kuleba upozornil, že ji nelze považovat za poslední. „Nevím, co z toho bude, jestli osvobodíme okupovaná území, jestli to bude poslední protiofenziva,“ upozornil na to, že požadavek Kyjeva na stíhačky je stáleaktuálnější, přestože se už Ukrajinci dočkali strojů MiG-29. „Němci mají štěstí, že mají F-16, nejsou to leopardi a nejsou německé výroby, ale… Tady nejde o Německo jako v případě tanků, tady musí přijít zelená ze Spojených států, kdo ale USA může ovlivnit? Právě Německo, jejich diplomatické schopnosti není radno podceňovat,“ nechal se slyšet Kuleba.
„Německo může poslat migy, ale to problém neřeší. Není to jen o kvantitě strojů, ale také o jejich kvalitě,“ doplnil. Kuleba rozebíral i hrozby Moskvy, třeba to, že je připraveno 25 milionů vojáků. „Kdyby Rusko mělo takovou hrozivou sílu, proč by se stahovali?“ připomněl první ústupy od Kyjeva, následně ze severních oblastí Ukrajiny, Charkova nebo třeba i z Hadího ostrova. „Rozhoduje se na bitevním poli. Tak třeba mají miliony vojáků, ale je úplně jiná otázka jejich vyzbrojení a jejich efektivního využití v bojích,“ domnívá se ukrajinský ministr.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Vyjednávání s Putinem? Nemožné!
„Nepodceňuju je, to ani náhodou, ale máme za sebou 14 měsíců války a jediné, co se ukázalo, je, že Ukrajinci mohou vyhrát. Válka není o mase vojáků, je to o zbraních, vybavení a technologii, o vojenském průmyslu,“ poznamenal. Kuleba je šéf diplomacie, tudíž právě na něj směřují dotazy na mírová vyjednávání. „Lidé zapomínají na to, že jsme s Ruskem vyjednávali osm let v letech 2014 až 2022. Byli jsme trpěliví, jednali jsme na rady Německa a Francie, chtěly, abychom dělali ústupky. A zafungovalo to? Vůbec ne, máme tady největší válku v Evropě od druhé světové,“ prohlásil.
„Kdyby chtěl Putin skutečně mír, nerozpoutal by tuhle válku. Tohle není zlo, se kterým se jedná. Ukrajina má v rukou rozhodnutí Rady národní bezpečnosti, přijaté v reakci na Putinovu anexi ukrajinských zemí v loňském roce, jež jasně uvádí, že přímá jednání s Putinem nejsou možná,“ sdělil Bildu na dotaz o možných rozhovorech se samotným Putinem.
