8°C
Příště míň vodky! Šéf ukrajinské diplomacie se opřel do Putinova muže
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je po prezidentovi Volodymyru Zelenském jedním z nejdůležitějších a nejvýraznějších představitelů válkou zmítané země. Upevňuje kontakty se západními spojenci a shání zbraně, které Ukrajina bránící se ruské agresi potřebuje. V rozhovoru pro německý list Bild promluvil ale třeba také o ruském expremiérovi, exprezidentovi a současném místopředsedovi Bezpečností rady Ruské federace Dmitrijovi Medveděvovi a vzkázal mu, aby pil méně vody.
Komentář na adresu Medveděva byla vlastně reakce na poslední výzvy ruského politika, který na svých sociálních sítích nabádal k fyzické likvidaci Zelenského. „Než cokoliv zase napíše na svůj Telegram, měl by požít míň vodky. To je můj jediný komentář na tohle téma, za víc to nestojí. Víte, Medveděv má specifickou roli ve strategii ruské komunikace,“ reagoval na dotaz Bildu.
Rozhovor probíhal ve vlaku jedoucím skrze Ukrajinu, vlaky mají během války důležitou roli, a to i tu diplomatickou, do Kyjeva vozí špičky světové politiky včetně amerického prezidenta Joea Bidena nebo třeba i českého prezidenta Petra Pavla. A cestuje s nimi i Zelenskyj. Bild tedy zajímalo, proč Putin a jeho armáda nikdy necílili na vlaky s tak důležitým „nákladem“.
„Na to jsem se mnohokrát sám sebe ptal: Proč Putin nestřílí na vlak s naším prezidentem nebo i dalšími členy naší vlády. Člen ochranky mi na to řekl: O to se nestarejte, vaše bezpečí je naše práce. Poděkoval jsem, naše ochranka je skvělá, a navíc není snadné zasáhnout jedoucí vlak,“ Kuleba vyzdvihl například to, že ukrajinské železnice fungují téměř bez přestání po celou dobu války. „Myslím si, že kdyby Rusové byli schopní zasáhnout vlak právě se Zelenským, pokusili by se o to,“ připustil však v interview.
Kuleba mluvil také o své osobě a ohrožení, ve kterém se může nacházet. „Preferuju pití z uzavřených zaplombovaných lahví, ale nemyslím si, že patřím mezi hlavní cíle Moskvy,“ podotkl na dotaz, zda se bojí toho, že by ho Kreml mohl otrávit. S reportérem Bildu se zastavili rovněž u tématu vztahů s Německem. „Takticky je to samozřejmě všechno o zbraních, protože ty potřebujete k vítězství ve válce. Chce to zbraně, zbraně, a ještě víc zbraní. Německo jich má hodně a na Německu i hodně záleží,“ uvedl s tím, že mnozí spojenci se řídili podle rozhodnutí německé vlády.
Co se očekávané protiofenzivy týče, Kuleba upozornil, že ji nelze považovat za poslední. „Nevím, co z toho bude, jestli osvobodíme okupovaná území, jestli to bude poslední protiofenziva,“ upozornil na to, že požadavek Kyjeva na stíhačky je stáleaktuálnější, přestože se už Ukrajinci dočkali strojů MiG-29. „Němci mají štěstí, že mají F-16, nejsou to leopardi a nejsou německé výroby, ale… Tady nejde o Německo jako v případě tanků, tady musí přijít zelená ze Spojených států, kdo ale USA může ovlivnit? Právě Německo, jejich diplomatické schopnosti není radno podceňovat,“ nechal se slyšet Kuleba.
„Německo může poslat migy, ale to problém neřeší. Není to jen o kvantitě strojů, ale také o jejich kvalitě,“ doplnil. Kuleba rozebíral i hrozby Moskvy, třeba to, že je připraveno 25 milionů vojáků. „Kdyby Rusko mělo takovou hrozivou sílu, proč by se stahovali?“ připomněl první ústupy od Kyjeva, následně ze severních oblastí Ukrajiny, Charkova nebo třeba i z Hadího ostrova. „Rozhoduje se na bitevním poli. Tak třeba mají miliony vojáků, ale je úplně jiná otázka jejich vyzbrojení a jejich efektivního využití v bojích,“ domnívá se ukrajinský ministr.
11:46
Dnes
Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci.
Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.
„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
10:37
Dnes
Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.
Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.
Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.
9:33
Dnes
„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden.
„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“
Vyjednávání s Putinem? Nemožné!
„Nepodceňuju je, to ani náhodou, ale máme za sebou 14 měsíců války a jediné, co se ukázalo, je, že Ukrajinci mohou vyhrát. Válka není o mase vojáků, je to o zbraních, vybavení a technologii, o vojenském průmyslu,“ poznamenal. Kuleba je šéf diplomacie, tudíž právě na něj směřují dotazy na mírová vyjednávání. „Lidé zapomínají na to, že jsme s Ruskem vyjednávali osm let v letech 2014 až 2022. Byli jsme trpěliví, jednali jsme na rady Německa a Francie, chtěly, abychom dělali ústupky. A zafungovalo to? Vůbec ne, máme tady největší válku v Evropě od druhé světové,“ prohlásil.
„Kdyby chtěl Putin skutečně mír, nerozpoutal by tuhle válku. Tohle není zlo, se kterým se jedná. Ukrajina má v rukou rozhodnutí Rady národní bezpečnosti, přijaté v reakci na Putinovu anexi ukrajinských zemí v loňském roce, jež jasně uvádí, že přímá jednání s Putinem nejsou možná,“ sdělil Bildu na dotaz o možných rozhovorech se samotným Putinem.
Témata:
Související
