Putinovo kdo s koho: Proč by Rusku vyhovovala vleklá válka na Ukrajině?
Vojenští experti se shodují, že ruský prezident Vladimir Putin si od svého vpádu na Ukrajinu sliboval rychlý průběh, co mělo trvat pár dní či týdnů, nanejvýše měsíců, se táhne už více než rok. Americké zpravodajské služby dokonce uvedly, že si Putin myslel, že Kyjev padne v řádu dnů. Bojuje se téměř 14 měsíců a ukrajinská obrana nepolevuje, Kyjevu se povedlo rovněž přejít do protiofenzivy. Díky prezidentovi Volodymyru Zelenskému se Ukrajina opírá o západní spojence, to Putinův okruh spojenců se dost zúžil. Otázkou je, zda si vůbec Moskva může dovolit vleklou válku. A může si ji dovolit Kyjev, Evropa a Spojené státy?
Táhlá válka je projekt, který Rusko dobře zná, jasným příkladem je Donbas, kde se válčí od roku 2014, kdy Rusové nelegálně anektovali poloostrov Krym. Zdá se, že nyní chtějí to, co mělo být bleskovou válkou, změnit v opotřebovací válku jako na Donbasu a sevřít Ukrajinu z východu a jihu. Podle expertů je to v současném nastavení nejpravděpodobnější scénář, píše deník The Kyiv Independent. Politologové dodávají, že Putin se bude snažit držet u moci.
„Rusko se dlouhodobě staví do pozice bašty podle nich tradičních hodnot jako kontrast Západu, který je podle nich morálně prohnilý,“ komentovala Jade McGlynnová z Oboru válečných studií při londýnské univerzitě King’s College London, která se ve svém výzkumu zaměřuje na ruskou válku proti Ukrajině, ruskou propagandu a politiku paměti.
Expertka: Moskva je třetí Řím a čtvrtého již nebude
„Nadvláda nad Ukrajinou je pro Rusko středobod jejich kulturní a politické představivosti,“ navázala odbornice. „Pokud by nyní Rusko od svého tvrzení odstoupilo, byla by to nesnesitelná rána pro Kreml a jeho image a jeho samozvané právo vládnout,“ tvrdí McGlynnová. „Ruští vládci vidí sami sebe jako dědice Kyjevské Rusi. Rusko na sebe hledí jako na třetí Řím (a čtvrtého už nebude, poz. red.; myšlenka rozšířená mnichem Filofejem v 16. století) a jako na světovou nejen velmoc, nýbrž supervelmoc,“ podotkla expertka.
„Od ruských propagandistů i samotného Putina a jeho nejbližšího okruhu lidí jsme slyšeli nespočet argumentů a rádoby vysvětlení, proč Ukrajina nemá žádnou historii bez Ruska, osobně si myslím, že je to právě naopak. Rusko si samo pro sebe vykonstruovalo verzi dějin, aby ospravedlnilo své akce, tato verze dějin nebude nikdy fungovat, pokud nedostanou Ukrajinu – nějakým způsobem – pod svou kontrolu, do své sféry vlivu,“ vysvětlila McGlynnová.
Poznamenala, že i táhlou válkou toho Putin může stále dost získat. „Na druhou stranu i může hodně ztratit,“ uvedla McGlynnová. Podle amerického politologa Andrewa Radina si Putin zajistil čas, a to částečnou mobilizací i oznámením anexe 4 ukrajinských oblastí: Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. „Udělal si prostor pro další manévry,“ domnívá se znalec. A i oznámení dalších odvodů je podle něj známkou toho, že Rusko se připravuje na vleklou válku.
„Demograficky mají schopnost dál a dál rekrutovat a ukázali, že se neštítí ani nucených odvodů,“ objanil Radin. „Z dlouhodobého hlediska ruskou armádu pořádně potrápí nedostatek moderní vojenské techniky, sankce přerušily dodávky do Ruska, které země potřebuje k produkci zbraní,“ dodal expert. Už od počátku války se mluví buďto o špatně vybavených ruských pěšácích, či o několik desítek let starých zbraní.
„Ale ani tyto překážky nejsou úplně nepřekonatelné,“ poznamenal Radin s tím, že přes všechny porážky a v podstatě i ponížení, která ruská vojska na Ukrajině utrpěla, jsou schopná bojovat dál i se starými zbraněmi a bez jakéhokoliv ohledu na lidské životy. „Jsou k dispozici zprávy o tom, že ruská armáda spoléhá na Wagnerovu skupinu pro počáteční útoky, jakmile Wagnerovci otupí ukrajinskou obranu, Rusové vyšlou poněkud lépe vybavené jednotky,“ doplnil Radin. „Možná jde o taktiku, kdy Rusko využívá staré i nové možnosti, a Ukrajina se s tím bude muset vyrovnat,“ domnívá se expert.
Stabilní ekonomika, stabilní vláda
Sankce nemají dopad jen na ruskou armádu a produkci nových zbraní a techniky, tatáž opatření ovlivňují ruskou ekonomiku, ta stagnuje a ztrácí schopnost inovace. Nicméně zdá se, že neměly úplně takový účinek, aby destabilizovaly zemi, nebo alespoň zatím ne, komentovala Alexandra Prokopenková, která se ve svém výzkumu ruskou ekonomickou situací zabývá. „Ruská ekonomika je nesmírně odolná, krize zvládá,“ uvedla. „I když jakýkoliv růst HDP bude dost marginální, jejich ekonomika to přežije, protože je dost veliká a různorodá. Bude dál fungovat,“ objasnila.
Výzkumnice rovněž nastínila, že ruská „válečná“ ekonomika bude v tomoto nastavení schopná fungovat několik let. „Samozřejmě pokud nedojde k nějaké extrémní změně statu quo a otřesu,“ podotkla Prokopenková. Co přesně by pro ruskou ekonomiku mohlo být velkým problémem? Pokud by došlo k výraznému poklesu exportu ruského plynu a ropy či pokud by Kreml čelil politickému tlaku z Číny a Indie nebo pokud by Moskva ztratila i ty poslední spojence, které má.
„Jinak nevidím jiný způsob, jak by došlo ke změně, která by mohla vyvolat neklid nejen mezi ruskou masou, ale také jejími elitami. Pro oligarchy je tu nejistota ze dvou stran – ze Západu, který na ně uvaluje sankce, a ze strany Putina, který se je snaží ujistit, že bude všechno v pořádku,“ navázala Prokopenková. „Samozřejmě tohle už Putinovi nikdo nevěří. Ale mezi ním a Západem si ruští oligarchové vyberou zlo, které už znají,“ vysvětlila.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Putinovo kdo s koho
Mezitím může Putin využít vleklý konflikt, aby si pojistil svou pozici, pravděpodobně bude využívat válečnou legislativu, ta mu umožní ještě více „přiškrtit“ ruskou opozici a disidenty. „Přístup Ruska je jednoduchý, jsou připravení vytrvat tak dlouho, jak to bude třeba, klidně roky, ale vlastně čekají, až se svět unaví a přestane Ukrajinu podporovat,“ zdůraznila McGlynnová. „Pokud Kyjev ztratí západní pomoc – vojenskou, humanitární, ekonomickou, Putin očekává, že se mu otevře cesta k naplnění jeho cíle – ovládnutí Ukrajiny,“ řekla odbornice.
McGlynnová poukázala, jak se Rusko opakovaně snaží zbytek světa odradit od toho, aby pomáhal Ukrajině. „Putin užívá hlavně hrozbu jaderné války,“ doplnila tím, že Moskva hrozí „světovou katastrofou“. „Pokud Putin skutečně přistoupí na vleklou válku, není to z důvodu, že by věřil, že jeho jednotky mohou bojovat do nekonečna, ale protože se domnívá, že jeho ofenziva vydrží do příštích prezidentských voleb v USA,“ McGlynnová poznamenala, že v tomto případě Putin doufá v návrat republikánů do Bílého domu, právě totiž z řad Republikánské strany většinou zaznívají hlasy volající po menší podpoře Ukrajiny.
„Smutné je, že spousta Rusů je toho názoru, že jim na Ukrajině záleží více než Západu. Věří tomu, že válku vyhrají, protože Západ poleví a ohne se před nimi,“ zakončila expertka.
