Záhada Putinovy skutečné výšky: Vyrazil ven v podpatcích? Spekuluje se i o dvojníkovi
Ruský prezident Vladimir Putin (70), který loni v únoru rozpoutal válku na Ukrajině, nepatří k nejvyšším lídrům na světě. Předpokládá se, že má kolem 170 centimetrů, některé zdroje se domnívají, že měří okolo 168 centimentrů. Vypadá to, že na jedno z posledních vystoupení se rozhodl si chybějící výšku kompenzovat botami na podpatku. Zaznívají však i hlasy, že se nejednalo o Putina, ale o jednoho z prezidentových dvojníků, uvedl list The Sun.
Putin si léta zakládá na své mačo image, jediné, co tak trochu nesedí k „siláckému obrazu“, je jeho výška. Na středečním setkání se studenty v Moskvě se snad i proto vybavil obuví s podpatkem a platformou. Podle telegramového účtu Generál SVR, pod kterým by se měl skrývat činitel z Kremlu a který se často odkazuje na zdroje právě z Putinova nejbližšího okolí, mezi studenty však nebyl Putin, nýbrž jeho dvojník.
Putin a jeho dvojníci
„Šlo o jeho hlavního dvojníka, ty rozdíly jsou očividné,“ komentoval telegramový účet. Na setkání se studenty byl Putin samý úsměv, předešlý den byl naopak zachmuřený s pravou rukou schovanou mimo záběr. Podle rozšířených spekulací Putin dvojníka používá mnoho let, loni ho za sebe poslal na několik setkání, například i na summit do Íránu. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov se nechal slyšet, že Putin má hned 3 dvojníky.
„Podstoupili plastiky, aby se mu co nejvíce podobali,“ komentoval Budanov v minulosti. A podle Generála SVR vyslal ruský prezident jednoho z nich i na Lomonosovovu univerzitu u upříležitesti ruského Dne studentů. „Během veřejného setkání se studenty mnoho lidí zaznamenalo jisté zvláštnosti a fyziologické rysy ‚prezidenta‘,“ stojí v příspěvku Generála SVR, přičemž slovo prezident je v uvozovkách.
„Osoba podobná Putinovi, ale na rozdíl od originálu se nebojí být v blízkosti většího davu neznámých lidí. To pro Putina v posledních letech nebylo typické, prezident se davům spíše vyhýbal, na rozdíl od dvojníků. Daly se vypozorovat očividné rozdíly mezi skutečným Putinem a domnělým Putinem, a to nejen v obličeji, ale i v chování a vystupování,“ analyzuje Generál SVR. „Levá tvář dvojníka byla nateklá a její pohyby byly nepřirozené, zvláště při simulaci Putinových typických výrazů.
„Nepřirozeně visící horní ret, to je jasný výsledek neúspěšného pokusu o úpravu dvojníka.“ Podle spekulací musí Putinovi dvojníci podstoupit botoxové injekce. „Rozdílný je rovněž jejich smích. Tenhle výstup Putinova dvojníka nebyl nejúspěšnější, ale nedá se nic dělat. Putin není schopen účastnit se takových událostí,“ podotkl profil Generála SVR. Putin zhruba před 3 lety připustil, že mu jeho úředníci doporučovali využívání dvojníků, ruský prezident však tvrdí, že to odmítl.
Dlouhodobě se rovněž spekuluje o Putinově zdravotním stavu, zprávy o něm zintenzivněly s počátkem vpádu na Ukrajinu. Hojně se jim věnuje také účet Generál SVR. Nejčastěji se mluví o tom, že má Putin rakovinu nebo Parkinsonovu chorobu, tyto zvěsti by podporovaly například třasy jeho rukou. Při posledním setkání s gubernátorem Bělgorodské oblasti Vjačeslavem Gladkovem měl problém s levou rukou a pravačku kamery záměrně nezabíraly, uvádí Generál SVR. Stejně tak poukázal na tiky v obličeji.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
