Hackeři pustili v ruské televizi Zelenského. „Vrátíme ukradená území,“ slyšeli i na Krymu
Na Krymu, v Krasnodarském kraji a v Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska se dnes ve vysílání ruských televizí objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak slibuje osvobodit okupovaná území. Ruská média to přičítají hackerům, kteří pronikli do vysílání ruských televizních stanic. Stalo se tak v den, kdy má Zelenskyj 45. narozeniny.
„Zelenskyj v projevu předneseném na své narozeniny tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly brzy získají zpět území, které dříve bylo součástí Ukrajiny,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru.
Jeden z obyvatel Belgorodu si podle listu Moskovskij komsomolec postěžoval, že v jednu chvíli na všech dostupných televizních kanálech vysílali jen Zelenského projev v ukrajinštině, provázený záběry ukrajinských vojsk – taková „čertovina“ se podle očitého svědka děla. Oblastní správa serveru RBK sdělila, že došlo k „nepovolené záměně televizního signálu z družice“.
Něco podobného se odehrálo i v listopadu, kdy vysílání rozhlasové stanice určené ruským vojskům, která loni v únoru vpadla na Ukrajinu, načas v Belgorodské oblasti vystřídalo vysílání ukrajinského rozhlasu.
Gazeta.ru tvrdí, že naopak ruští hackeři zahájili „kolektivní kybernetický útok“ na Německo v odvetě za rozhodnutí kancléře Olafa Scholze poskytnout Ukrajině tanky Leopard. Na výzvu uskupení KillNet zareagovali podle listu hackeři nejméně ze 17 skupin.
Rusko, které na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se loni v září pokusilo zabrat rovněž okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Kyjev a většina světa tyto anexe neuznávají.
Vážení čtenáři, díky za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Byla podle něj chyba, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.
Pro Bílý dům je Budapešť první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal dnes večer server Politico s odkazem na dva zdroje. Tajná služba Spojených států (USSS), která má za úkol ochranu prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů, se podle serveru připravuje na summit ve středoevropské zemi a jako nejvhodnější se jeví právě maďarské hlavní město.
Maďarský premiér Viktor Orbán patří k největším podporovatelům Trumpa v Evropské unii, a Budapešť již jednou odmítla uplatnit zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydaný na vysokého politika. Stalo se tak při letošní návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.
Ukrajinským jednotkám se loni na podzim podařilo osvobodit část okupovaných území, včetně města Cherson, odkud se ruské síly musely stáhnout v listopadu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se Rusové za 11 měsíců války dokázali zmocnit, ale pouze načas.
