Mírové hovory? Putinovi se nedá věřit, hrozí ruská šaráda a zástěrka pro přezbrojení, varuje ministr
Britský ministr zahraničí James Cleverly naznačil, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nedá věřit. Alespoň prý v otázce možných mírových jednání s Ukrajinou. Putin letos v únoru rozpoutal válku v sousední zemi, v jeho tažení se mu však nedaří. Už na jaře proběhla mírová jednání, která však nikam nevedla. Nyní Cleverly upozornil, že jakékoliv další hovory nesmí být jen zástěrkou pro Rusko, které by toho mohlo zneužít k získání více času, uvedl list Daily Mail.
Cleverly prohlásil, že Británie by byla pro mírová jednání „raději dříve než později“, obává se však, že by jich Rusko v čele s Putinem mohlo zneužít. Šéf britské diplomacie zdůraznil, že jakékoli hovory o míru a konci války musí být „skutečné“, ne jen šarádou Ruska k získání více času k přeskupení, dozbrojení a širší mobilizaci.
Nechal se rovněž slyšet, že ze strany Moskvy zatím neviděl nic, co by v něm vzbuzovalo důvěru. Jeho výroky jsou mimojiné reakcí na Putinova prohlášení, že ke konci války jednoznačně povedou mírové hovory.
„Z ruské strany nepřichází nic, co by svědčilo o tom, že by Putin do hovorů šel s dobrými úmysly,“ řekl Cleverly pro Sky News.
Zopakoval nicméně, že podmínky pro všechna jednání by měla stanovit Ukrajina. „Jakákoli jednání musí být skutečná, musí být smysluplná, nemůže jít jen o zástěrku pro ruské přezbrojení a nábor dalších vojáků,“ vysvětlil Cleverly.
Jarní vyjednávání k ničemu nevedla
Jak uvedl ve své nedávné analýze americký Institut pro studium války (ISW), ruský prezident sice stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně nejde mu o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců. Šéf Kremlu se podle ISW snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo k tomu zapojit se do vážných jednání.
Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
Rozhovorům o územních sporech a nárocích mezi Ruskem a Ukrajinou musí podle amerického ministra zahraničí Macra Rubia předcházet zastavení bojů.
Páteční americko-ruský summit prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 SELČ) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Uvedl to dnes podle tiskových agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin proti sousední zemi rozpoutal v únoru 2022.
Po setkání mezi čtyřma očima bude podle Ušakova následovat jednání delegací. Na ruské straně budou kromě Ušakova také ministři zahraničí, obrany a financí Sergej Lavrov, Andrej Belousov a Anton Siluanov a Putinův vyjednavač Kirill Dmitrijev.
Na úvod jednání Trump a Putin řeknou "několik slov" před novináři a po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, řekl Ušakov.
Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit. „Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl Rubio před novináři.
