Mírové hovory? Putinovi se nedá věřit, hrozí ruská šaráda a zástěrka pro přezbrojení, varuje ministr
Britský ministr zahraničí James Cleverly naznačil, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nedá věřit. Alespoň prý v otázce možných mírových jednání s Ukrajinou. Putin letos v únoru rozpoutal válku v sousední zemi, v jeho tažení se mu však nedaří. Už na jaře proběhla mírová jednání, která však nikam nevedla. Nyní Cleverly upozornil, že jakékoliv další hovory nesmí být jen zástěrkou pro Rusko, které by toho mohlo zneužít k získání více času, uvedl list Daily Mail.
Cleverly prohlásil, že Británie by byla pro mírová jednání „raději dříve než později“, obává se však, že by jich Rusko v čele s Putinem mohlo zneužít. Šéf britské diplomacie zdůraznil, že jakékoli hovory o míru a konci války musí být „skutečné“, ne jen šarádou Ruska k získání více času k přeskupení, dozbrojení a širší mobilizaci.
Nechal se rovněž slyšet, že ze strany Moskvy zatím neviděl nic, co by v něm vzbuzovalo důvěru. Jeho výroky jsou mimojiné reakcí na Putinova prohlášení, že ke konci války jednoznačně povedou mírové hovory.
„Z ruské strany nepřichází nic, co by svědčilo o tom, že by Putin do hovorů šel s dobrými úmysly,“ řekl Cleverly pro Sky News.
Zopakoval nicméně, že podmínky pro všechna jednání by měla stanovit Ukrajina. „Jakákoli jednání musí být skutečná, musí být smysluplná, nemůže jít jen o zástěrku pro ruské přezbrojení a nábor dalších vojáků,“ vysvětlil Cleverly.
Jarní vyjednávání k ničemu nevedla
Jak uvedl ve své nedávné analýze americký Institut pro studium války (ISW), ruský prezident sice stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně nejde mu o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců. Šéf Kremlu se podle ISW snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo k tomu zapojit se do vážných jednání.
Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.
Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 15, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Více než 200 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.
Dolní komora ruského parlamentu přijala zákon, který umožní podepisovat smlouvu s ruskou armádou lidem bez státní příslušnosti. Zákon míří hlavně na obyvatele částí Ukrajiny zabraných Ruskem.
Podle stávajících podmínek mohou kontrakt podepisovat ruští občané a cizí státní příslušníci. Cílem nového zákona je rozšířit okruh lidí, kteří tak mohou učinit.
Šéf branného výboru ruské Státní dumy serveru RBK řekl, že zákon se týká hlavně lidí žijících nebo pocházejících z anektovaných částí Ukrajiny, kterým bylo ukrajinské občanství odebráno a to ruské „z objektivních důvodů“ ještě nedostali.
Král Vilém Alexandr Nizozemský přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který do země přicestoval na summit NATO v Haagu.
