Ruský agent se ve Francii vydával za českého konzultanta. Lákal informace z mladých studentů
Ruští agenti působili ve Francii, kde se snažili využívat talentovaných studentů a čerstvých absolventů prominentních škol. Co víc, členové SVR (ruské Státní vnější rozvědky) se vydávali za české konzultanty, od studentů se nechávali doučovat a následně se od nich snažili vylákat citlivé informace o politice, technologických projektech a inovacích či výzkumech, s odkazem na deník Le Monde o tom informovala televizní stanice TF1.
Ruští špioni svoje oběti hledali přes inzertní platformy, jakou je třeba Leboncoin, kde studenti a absolventi poptávají práci a nabízejí například doučování. Proč se zaměřovali právě na tuto věkovou a profesní kategorii? Protože právě takoví lidé budou v budoucnu zastávat strategické pozice a byl by z nich ideální zdroj pro ruské agenty. A nemusejí být dost zkušení, aby pokusy o špionáž odhalili.
„Zprvu takový vztah – mezi agentem a doučujícím – vypadá neškodně. Nicméně špionáž, taková odehrávající se mimo film a literaturu, představuje hrozbu, která i bez vědomí jedince zasahuje do jeho každodenního života,“ varuje na svém webu francouzská kontrarozvědka služba DGSI. „Špioni jsou důvtipní, empatičtí a nápadití. Zaměřují se na zajímavé osoby s cílem využít jejich zranitelnosti i schopnosti.“
Hodiny v restauraci, platba v hotovosti
Zároveň DGSI zdůraznila, že agenti SVR se „neštítí“ pro své účely zneužít i mladé studenty. „Zvláště ty, kteří online nabízejí své služby k doučování v oborech jako ekonomika, vědy, cizí jazyky nebo geopolitika,“ vysvětlili zástupci DGSI. Le Monde jmenoval agenta SVR Valentina Vladimiroviče Zacharova, který se vydával za českého konzultanta a sháněl doučování z matematiky, vybral si mladého inženýra z velké firmy, jež pracuje i na vojenských záležitostech. „Hodiny se konaly jednou za tři týdny během večeře v restauraci. Další datum a místo jsme si dohodli na konci každé hodiny. Platil hotově,“ popsal mladík.
Zacharov stál v čele vědeckých a technologických projektů v rámci ekonomické mise na ruské ambasádě v Paříži. Podle francouzského tisku byl „přichycen při činu a následně vyhoštěn, když mladíkovi předával hotovost“. Platil za „analytické dokumenty o nejmodernějších technologiích“. To už ale mladému inženýrovi přišlo podezřelé a kontaktoval úřady. Zacharovovi se díky diplomatické imunitě nestalo nic kromě vyhoštění, z Francie musel v listopadu 2020.
Tento případ podle DGSI vypovídá o tom, že nešlo o nahodilý případ, ale o systematickou praktiku ruských agentů, to pro TF1 potvrdil i jejich zdroj z ministerstva vnitra. Odhalili takových případů na tucet, a kdo ví, kolik nenašli...
Rusové zneužívali nezkušenosti mladých
Postup Rusů byl jednoduchý: když už si najali studenta či absolventa, snažili se přes něj získat přístup k tajným dokumentům, zneužívali jejich nezkušeností a doufali, že se talentovaným mladým lidem rychle podaří získat prominentní zaměstnání. To by ruským agentům přineslo další zdroj informací.
Napřed to začne obecnějším doučováním, pak žák doučovatele poprosí o pomoc s nějakým konkrétním materiálem spadajícím do jeho expertizy. To napřed může vypadat snadně, dohledá to na pár kliknutí. Později už ale další pomoc může vyžadovat know-how, které už jen tak někdo nemá. „Půjde o citlivější témata, pro něž budete muset mobilizovat své kontakty nebo přístup k neveřejným informacím,“ varuje kontrarozvědka potenciální terče špionů.
„Vůbec to není hloupá taktika,“ připustil bývalý spolupracovník DGSI Vincent Crouzet. „Rusové využili populární platformu, na které nikdo nepředpokládá nějakou špionáž. Tohle je opravdu zcela neobvyklý nástroj hledání zdrojů,“ dodal s tím, že za posledních 30 let se „práce tajného agenta“ dost změnila. Crouzet podotkl, že někdy však lidé poskytují zahraničním špionům informace dobrovolně, a to včetně citlivých dat a dokumentů. Zde jde o placenou transakci, při které si zdroj vydělá 5 až 7 tisíc korun.
Le Monde s odkazem na francouzské úřady upozornil, že ve Francii operuje na 75 ruských agentů, většina z nich se skrývá za diplomatickou imunitou a působí při ruských ambasádách a konzulátech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
