Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Ruský agent se ve Francii vydával za českého konzultanta. Lákal informace z mladých studentů

Aktualizováno -
10. listopadu 2022
15:28
Autor: Darina Jíchová, inf, mav - 
10. listopadu 2022
10:59

Ruští agenti působili ve Francii, kde se snažili využívat talentovaných studentů a čerstvých absolventů prominentních škol. Co víc, členové SVR (ruské Státní vnější rozvědky) se vydávali za české konzultanty, od studentů se nechávali doučovat a následně se od nich snažili vylákat citlivé informace o politice, technologických projektech a inovacích či výzkumech, s odkazem na deník Le Monde o tom informovala televizní stanice TF1.

Ruští špioni svoje oběti hledali přes inzertní platformy, jakou je třeba Leboncoin, kde studenti a absolventi poptávají práci a nabízejí například doučování. Proč se zaměřovali právě na tuto věkovou a profesní kategorii? Protože právě takoví lidé budou v budoucnu zastávat strategické pozice a byl by z nich ideální zdroj pro ruské agenty. A nemusejí být dost zkušení, aby pokusy o špionáž odhalili.

„Zprvu takový vztah – mezi agentem a doučujícím – vypadá neškodně. Nicméně špionáž, taková odehrávající se mimo film a literaturu, představuje hrozbu, která i bez vědomí jedince zasahuje do jeho každodenního života,“ varuje na svém webu francouzská kontrarozvědka služba DGSI. „Špioni jsou důvtipní, empatičtí a nápadití. Zaměřují se na zajímavé osoby s cílem využít jejich zranitelnosti i schopnosti.“

Hodiny v restauraci, platba v hotovosti

Zároveň DGSI zdůraznila, že agenti SVR se „neštítí“ pro své účely zneužít i mladé studenty. „Zvláště ty, kteří online nabízejí své služby k doučování v oborech jako ekonomika, vědy, cizí jazyky nebo geopolitika,“ vysvětlili zástupci DGSI. Le Monde jmenoval agenta SVR Valentina Vladimiroviče Zacharova, který se vydával za českého konzultanta a sháněl doučování z matematiky, vybral si mladého inženýra z velké firmy, jež pracuje i na vojenských záležitostech. „Hodiny se konaly jednou za tři týdny během večeře v restauraci. Další datum a místo jsme si dohodli na konci každé hodiny. Platil hotově,“ popsal mladík.

Zacharov stál v čele vědeckých a technologických projektů v rámci ekonomické mise na ruské ambasádě v Paříži. Podle francouzského tisku byl „přichycen při činu a následně vyhoštěn, když mladíkovi předával hotovost“. Platil za „analytické dokumenty o nejmodernějších technologiích“. To už ale mladému inženýrovi přišlo podezřelé a kontaktoval úřady. Zacharovovi se díky diplomatické imunitě nestalo nic kromě vyhoštění, z Francie musel v listopadu 2020.

Tento případ podle DGSI vypovídá o tom, že nešlo o nahodilý případ, ale o systematickou praktiku ruských agentů, to pro TF1 potvrdil i jejich zdroj z ministerstva vnitra. Odhalili takových případů na tucet, a kdo ví, kolik nenašli...

Rusové zneužívali nezkušenosti mladých

Postup Rusů byl jednoduchý: když už si najali studenta či absolventa, snažili se přes něj získat přístup k tajným dokumentům, zneužívali jejich nezkušeností a doufali, že se talentovaným mladým lidem rychle podaří získat prominentní zaměstnání. To by ruským agentům přineslo další zdroj informací.

Napřed to začne obecnějším doučováním, pak žák doučovatele poprosí o pomoc s nějakým konkrétním materiálem spadajícím do jeho expertizy. To napřed může vypadat snadně, dohledá to na pár kliknutí. Později už ale další pomoc může vyžadovat know-how, které už jen tak někdo nemá. „Půjde o citlivější témata, pro něž budete muset mobilizovat své kontakty nebo přístup k neveřejným informacím,“ varuje kontrarozvědka potenciální terče špionů.

„Vůbec to není hloupá taktika,“ připustil bývalý spolupracovník DGSI Vincent Crouzet. „Rusové využili populární platformu, na které nikdo nepředpokládá nějakou špionáž. Tohle je opravdu zcela neobvyklý nástroj hledání zdrojů,“ dodal s tím, že za posledních 30 let se „práce tajného agenta“ dost změnila. Crouzet podotkl, že někdy však lidé poskytují zahraničním špionům informace dobrovolně, a to včetně citlivých dat a dokumentů. Zde jde o placenou transakci, při které si zdroj vydělá 5 až 7 tisíc korun.

Le Monde s odkazem na francouzské úřady upozornil, že ve Francii operuje na 75 ruských agentů, většina z nich se skrývá za diplomatickou imunitou a působí při ruských ambasádách a konzulátech.

13:26
Dnes

„Oscar přijel na Ukrajinu,“ tweetuje deník Ukrajinská pravda a přidává fotografii. Je na ní režisér a reportér Mstyslav Černov, aktuální držitel řady ocenění včetně zlaté sošky od americké Akademie filmových věd, za reportážní dokument 20 dní v Mariupolu o ruském dobývání azovské metropole.

12:25
Dnes

Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.

V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu - tanker Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.

„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.

11:46
Dnes

Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci. 

Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.

„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.

Zobrazit celý online

Video  Šojgu na údajné návštěvě Ukrajiny: Hlášení od Surovikina a vyznamenání vojáků  - reprofoto Telegram
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa