Poslední let z Moskvy a práce z exilu. „V Rusku už novinařina neexistuje,“ říká žurnalista TV Dožď
Denis Katajev pracoval pro ruskou televizi Dožď (Déšť) od roku 2010, kdy spustila provoz. Ustála i postupná omezování svobody médií, ale po zahájení invaze na Ukrajinu ruský režim ještě přitvrdil. „V Rusku už žádná žurnalistika není, všechno je to Putinova propaganda,“ říká Katajev, jenž odešel do Paříže. S kolegy v exilu v dalších zemích hodlá v informování o Rusku a pro Rusy pokračovat.
„Po anexi Krymu Rusko zavedlo totální cenzuru. Duma přijala spoustu zákonů proti nám, proti nezávislým novinářům, třeba ten o označování zahraničních agentů. Média jsou prý zahraniční agenti – to není možné pochopit, ale je to tak,“ popsal přituhování v rozhovoru pro televizi France 24.
Sám Rusko opustil, jako dvě stovky dalších novinářů, jak říká, a statisíce dalších jim podobných, kteří s válkou nesouhlasí a nechtějí žít v diktatuře. „Chytil jsem poslední let z Moskvy do Evropy, to byl historický let, poslední let Aeroflotu,“ uvedl „Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života, ale tak to je.“ Letěl přes Kypr, ale „azyl“, respektive pracovní stůl, našel v mezinárodní redakci Radia France v Paříži. „Děkuji kolegům za pomoc,“ předvedl fotku na facebooku.
„V Rusku teď není žádná žurnalistika. Jsou to členové Putinova propagandistického týmu,“ popsal zaměstnance, kteří v médiích nadále působí – a které nelze označovat za novináře. Podle něj často sami svým zprávám nevěří. „Oficiálně se uvádí, že nebombardujeme města a civilisty a žádná válka není.“
Pro Rusy ale není příliš obtížné se k nezávislým informacím na internetu přece jen dostat, například na kanálech sítě Telegram, kterou si Kreml nemůže dovolit zavřít. A k ostatním zdrojům se lze připojit přes vzdálený přístup (VPN). „I moje máma, která v Rusku zůstala, mi říkala, že informace získat lze. Neměla s tím moc těžkostí. Proto jsme si jistí, že lidi v Rusku je možné informovat, to je naším cílem. Za války je to velmi důležité,“ uvedl pro RFI.
Tuto potřebu po nezávislých informacích dokazuje i nápor, jaký v prvních dnech po invazi zažil kanál TV Dožď na serveru YouTube – i 25 milionů zhlédnutí denně. Proto se s kolegy rozhodli pokračovat i z exilu. „TV Dožď otevře kanceláře po Evropě. Já v Paříži, pak možná Amsterdam, Riga a další města. V Evropě budeme pokračovat ve své práci, budeme plnit tu potřebu nezávislých informací v Rusku. Protože mnoho Rusů v zemi zůstává, musíme jim poskytovat informace.“
Kanál Dožďu na YouTube však nyní obsahuje jediné video z 3. března, kde redakce vysvětluje, proč musí přerušit činnost. „Potřebujeme nabrat síly, trochu vydechnout a rozmyslet, jak dále pracovat,“ říká v něm šéfka Natalja Sindejevová.
Aktuálně Katajev zpravuje ruské čtenáře o francouzských prezidentských volbách na svém kanále na Telegramu. „Bože. Existují debaty, existuje volba. Oba kandidáti se k sobě chovají s respektem, ba se usmívají,“ pochvaloval si středeční TV debatu Emmanuela Macrona a Marine Le Penové. „O tom je politická kultura.“
A jak vidí Katajev další budoucnost? „Jsem si jistý, že do Ruska Vladimira Putina se nevrátím, pro novináře je to nebezpečné. A také proto, že nemohu žít v zemi, jež je agresorem, jež nerespektuje práva občanů a zabíjí své sousedy,“ vysvětluje Katajev, ale nakonec přece jen věří v lepší zítřky: „Až tahle válka skončí, Putin bude pryč a my začneme novou stránku naší země, se svobodou projevu.“
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval. Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře. „Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska. Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali. Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit. Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
