Ruská televize porušila Putinův zákaz a vysílala kritiku války na Ukrajině: Horší než Afghánistán
Ruská státní televize se během čtvrtečního večerního vysílání rozhodla zariskovat, když do hojně sledovaného pořadu „Večer s Vladimirem Solovjevem“ pozvala dva odpůrce místní vlády. Ti vyzvali prezidenta Vladimira Putina k ukončení války a varovali před ztrátou spojenců, jako je Čína a Indie. Ruští občané nemají kvůli nedávno schválené novele zákona přístup k nezávislým médiím, dostanou se obvykle jen k informacím předem schváleným Kremlem.
Vedení jednoho z nejoblíbenějších ruských televizních kanálů Rossija 1 se rozhodlo místním občanům alespoň částečně poodhalit dění na Ukrajině. Takzvanou „speciální operaci“ v prime timu zkritizoval akademik Semjond Bagdasarov a filmový režisér Karen Šachnazarov, píše server DailyMail. Aktuální krizi označili za „ještě horší“, než byla sovětská invaze Afghánistánu, která mimo jiné vedla ke konci Sovětského svazu.
„Nepřinese nám to nic dobrého.“
„Je tam víc lidí a jsou mnohem zkušenější se zbraněmi,“ řekl Bagdasarov. „To nechceme. Už to stačilo. Pokud se tenhle scénář začne měnit v absolutní humanitární krizi, i naši blízcí spojenci jako Čína a Indie budou donuceni se od nás distancovat. Ten veřejný názor, který se o nás šíří po celém světě, nám nepřinese nic dobrého. Ukončení této operace stabilizuje vnitřní záležitosti země.“
Šachnazarov se v televizi vyslovil proti tvrzení místní vlády, že ruská vojska vedou speciální operaci v Donbasu, a odkázal na nemilosrdné útoky na Kyjev. „Nejde mi si představit zabírání takových měst, jako je Kyjev. Neumím si představit, jak by to vypadalo,“ řekl, zatímco ruská ofenziva dál denně bombarduje předměstí hlavního města.
Státní Duma minulý týden doplnila trestní zákoník o nový článek, který odsuzuje všechny šiřitele „dezinformací“ k až 15letému trestu vězení. Dezinformacemi se ovšem rozumí jakékoli informace v rozporu s ruským narativem. K obvinění stačí v souvislosti s operací zmínit slovo „válka“.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
