Tajný Putinův klenot? Italové zabavili superjachtu Šeherezádu za 16 miliard!
V italském městě Marina di Carrara v přístavu Porto di Carrara kotví obrovská jachta, které se přezdívá „Putinova jachta“. Říká se totiž, že patří právě prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kvůli válce na Ukrajině jsou ale na oligarchy z Ruska uvaleny nemalé sankce, tamní italské úřady proto zjišťují, komu loď opravdu patří. Pokud se prokáže, že je majetkem válkychtivého prezidenta, může být zabavena. Loď je dva roky stará a její hodnota se pohybuje kolem 16 miliard korun.
Jachta má jméno Šeherezáda, je dlouhá 140 metrů a teprve dva roky stará. Na palubu se vejde celkem čtyřicet návštěvníků, kteří se mohou ubytovat ve 22 kajutách. Její rychlost je kolem 40 kilometrů v hodině. Hosté si mohou užít bazén, který se během chvilky může přeměnit na taneční parket. Luxusní pocit pak doplňují zlatem pokryté doplňky v koupelnách.
Vyrobena byla společností Lurssen. Jde o německou loděnici sídlící v Brémách, designérem je Espen Oeino. Loď zaujme zejména svou bílošedou barvou, několika velkými satelity a třeba i dvěma heliporty na přídi a na zádi. Její cena je asi 700 milionů dolarů, v přepočtu to je asi 16 miliard korun.
Patří Putinovi?
Podle webu The Sun se teď objevila v italském městě Marina di Carra, konkrétně v tamním přístavu Porto di Carra. Jedna z nejdražších jacht na světě má nad sebou jeden velký pomyslný otazník: komu patří? Říká se totiž, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ostatně i proto má přezdívku „Putinova jachta“, píše The Sun. Úřady napříč světem se kvůli válce na Ukrajině a sankcím směřovaným na Rusko a tamní oligarchy snaží zabavovat jejich majetek. A nezapomněli ani na Šeherezádu.
„Hledají poctivě, koukají na každý aspekt. Nejsou to normální policisté, kteří tady chodí. Jde o může v tmavých oblecích,“ řekl deníku New York Times kapitán jachty Guy Bennett – Pearce. Více jak 70% posádky lodě pochází z Ruska.
On sám o majiteli nesmí nic říct, podepsal prý dohodu o nepropustné mlčenlivosti. Neměl ale jinou možnost než detektivy na palubu pustit. Podle zdroje vyšetřování vede italská finanční policie.
Jde o fámu?
Kapitán dodává a ujišťuje, že jachta nepatří Putinovi a nikdo z Kremlu na palubě nikdy nebyl. „Nikdy jsem ho neviděl. Nikdy jsem ho nepotkal,“ říká a doufá, že vyšetřování očistí loď za stovky milionů dolarů od negativních fám a spekulací.
„Všichni tomu říkají Putinova jachta, je to ale fáma, která se šíří už měsíce,“ myslí si bývalý úředník Ernesto Rossi. Když loď poprvé dorazila do přístavu, tak podle New York Times její pracovníci na mole postavili velkou zábranu, která ostatním zabránila vidět, co se na lodi děje. Místní něco podobného nikdy neviděli.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
