Tajný Putinův klenot? Italové zabavili superjachtu Šeherezádu za 16 miliard!
V italském městě Marina di Carrara v přístavu Porto di Carrara kotví obrovská jachta, které se přezdívá „Putinova jachta“. Říká se totiž, že patří právě prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kvůli válce na Ukrajině jsou ale na oligarchy z Ruska uvaleny nemalé sankce, tamní italské úřady proto zjišťují, komu loď opravdu patří. Pokud se prokáže, že je majetkem válkychtivého prezidenta, může být zabavena. Loď je dva roky stará a její hodnota se pohybuje kolem 16 miliard korun.
Jachta má jméno Šeherezáda, je dlouhá 140 metrů a teprve dva roky stará. Na palubu se vejde celkem čtyřicet návštěvníků, kteří se mohou ubytovat ve 22 kajutách. Její rychlost je kolem 40 kilometrů v hodině. Hosté si mohou užít bazén, který se během chvilky může přeměnit na taneční parket. Luxusní pocit pak doplňují zlatem pokryté doplňky v koupelnách.
Vyrobena byla společností Lurssen. Jde o německou loděnici sídlící v Brémách, designérem je Espen Oeino. Loď zaujme zejména svou bílošedou barvou, několika velkými satelity a třeba i dvěma heliporty na přídi a na zádi. Její cena je asi 700 milionů dolarů, v přepočtu to je asi 16 miliard korun.
Patří Putinovi?
Podle webu The Sun se teď objevila v italském městě Marina di Carra, konkrétně v tamním přístavu Porto di Carra. Jedna z nejdražších jacht na světě má nad sebou jeden velký pomyslný otazník: komu patří? Říká se totiž, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ostatně i proto má přezdívku „Putinova jachta“, píše The Sun. Úřady napříč světem se kvůli válce na Ukrajině a sankcím směřovaným na Rusko a tamní oligarchy snaží zabavovat jejich majetek. A nezapomněli ani na Šeherezádu.
„Hledají poctivě, koukají na každý aspekt. Nejsou to normální policisté, kteří tady chodí. Jde o může v tmavých oblecích,“ řekl deníku New York Times kapitán jachty Guy Bennett – Pearce. Více jak 70% posádky lodě pochází z Ruska.
On sám o majiteli nesmí nic říct, podepsal prý dohodu o nepropustné mlčenlivosti. Neměl ale jinou možnost než detektivy na palubu pustit. Podle zdroje vyšetřování vede italská finanční policie.
Jde o fámu?
Kapitán dodává a ujišťuje, že jachta nepatří Putinovi a nikdo z Kremlu na palubě nikdy nebyl. „Nikdy jsem ho neviděl. Nikdy jsem ho nepotkal,“ říká a doufá, že vyšetřování očistí loď za stovky milionů dolarů od negativních fám a spekulací.
„Všichni tomu říkají Putinova jachta, je to ale fáma, která se šíří už měsíce,“ myslí si bývalý úředník Ernesto Rossi. Když loď poprvé dorazila do přístavu, tak podle New York Times její pracovníci na mole postavili velkou zábranu, která ostatním zabránila vidět, co se na lodi děje. Místní něco podobného nikdy neviděli.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
