Tajný Putinův klenot? Italové zabavili superjachtu Šeherezádu za 16 miliard!
V italském městě Marina di Carrara v přístavu Porto di Carrara kotví obrovská jachta, které se přezdívá „Putinova jachta“. Říká se totiž, že patří právě prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kvůli válce na Ukrajině jsou ale na oligarchy z Ruska uvaleny nemalé sankce, tamní italské úřady proto zjišťují, komu loď opravdu patří. Pokud se prokáže, že je majetkem válkychtivého prezidenta, může být zabavena. Loď je dva roky stará a její hodnota se pohybuje kolem 16 miliard korun.
Jachta má jméno Šeherezáda, je dlouhá 140 metrů a teprve dva roky stará. Na palubu se vejde celkem čtyřicet návštěvníků, kteří se mohou ubytovat ve 22 kajutách. Její rychlost je kolem 40 kilometrů v hodině. Hosté si mohou užít bazén, který se během chvilky může přeměnit na taneční parket. Luxusní pocit pak doplňují zlatem pokryté doplňky v koupelnách.
Vyrobena byla společností Lurssen. Jde o německou loděnici sídlící v Brémách, designérem je Espen Oeino. Loď zaujme zejména svou bílošedou barvou, několika velkými satelity a třeba i dvěma heliporty na přídi a na zádi. Její cena je asi 700 milionů dolarů, v přepočtu to je asi 16 miliard korun.
Patří Putinovi?
Podle webu The Sun se teď objevila v italském městě Marina di Carra, konkrétně v tamním přístavu Porto di Carra. Jedna z nejdražších jacht na světě má nad sebou jeden velký pomyslný otazník: komu patří? Říká se totiž, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ostatně i proto má přezdívku „Putinova jachta“, píše The Sun. Úřady napříč světem se kvůli válce na Ukrajině a sankcím směřovaným na Rusko a tamní oligarchy snaží zabavovat jejich majetek. A nezapomněli ani na Šeherezádu.
„Hledají poctivě, koukají na každý aspekt. Nejsou to normální policisté, kteří tady chodí. Jde o může v tmavých oblecích,“ řekl deníku New York Times kapitán jachty Guy Bennett – Pearce. Více jak 70% posádky lodě pochází z Ruska.
On sám o majiteli nesmí nic říct, podepsal prý dohodu o nepropustné mlčenlivosti. Neměl ale jinou možnost než detektivy na palubu pustit. Podle zdroje vyšetřování vede italská finanční policie.
Jde o fámu?
Kapitán dodává a ujišťuje, že jachta nepatří Putinovi a nikdo z Kremlu na palubě nikdy nebyl. „Nikdy jsem ho neviděl. Nikdy jsem ho nepotkal,“ říká a doufá, že vyšetřování očistí loď za stovky milionů dolarů od negativních fám a spekulací.
„Všichni tomu říkají Putinova jachta, je to ale fáma, která se šíří už měsíce,“ myslí si bývalý úředník Ernesto Rossi. Když loď poprvé dorazila do přístavu, tak podle New York Times její pracovníci na mole postavili velkou zábranu, která ostatním zabránila vidět, co se na lodi děje. Místní něco podobného nikdy neviděli.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
