Tajný Putinův klenot? Italové zabavili superjachtu Šeherezádu za 16 miliard!
V italském městě Marina di Carrara v přístavu Porto di Carrara kotví obrovská jachta, které se přezdívá „Putinova jachta“. Říká se totiž, že patří právě prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kvůli válce na Ukrajině jsou ale na oligarchy z Ruska uvaleny nemalé sankce, tamní italské úřady proto zjišťují, komu loď opravdu patří. Pokud se prokáže, že je majetkem válkychtivého prezidenta, může být zabavena. Loď je dva roky stará a její hodnota se pohybuje kolem 16 miliard korun.
Jachta má jméno Šeherezáda, je dlouhá 140 metrů a teprve dva roky stará. Na palubu se vejde celkem čtyřicet návštěvníků, kteří se mohou ubytovat ve 22 kajutách. Její rychlost je kolem 40 kilometrů v hodině. Hosté si mohou užít bazén, který se během chvilky může přeměnit na taneční parket. Luxusní pocit pak doplňují zlatem pokryté doplňky v koupelnách.
Vyrobena byla společností Lurssen. Jde o německou loděnici sídlící v Brémách, designérem je Espen Oeino. Loď zaujme zejména svou bílošedou barvou, několika velkými satelity a třeba i dvěma heliporty na přídi a na zádi. Její cena je asi 700 milionů dolarů, v přepočtu to je asi 16 miliard korun.
Patří Putinovi?
Podle webu The Sun se teď objevila v italském městě Marina di Carra, konkrétně v tamním přístavu Porto di Carra. Jedna z nejdražších jacht na světě má nad sebou jeden velký pomyslný otazník: komu patří? Říká se totiž, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Ostatně i proto má přezdívku „Putinova jachta“, píše The Sun. Úřady napříč světem se kvůli válce na Ukrajině a sankcím směřovaným na Rusko a tamní oligarchy snaží zabavovat jejich majetek. A nezapomněli ani na Šeherezádu.
„Hledají poctivě, koukají na každý aspekt. Nejsou to normální policisté, kteří tady chodí. Jde o může v tmavých oblecích,“ řekl deníku New York Times kapitán jachty Guy Bennett – Pearce. Více jak 70% posádky lodě pochází z Ruska.
On sám o majiteli nesmí nic říct, podepsal prý dohodu o nepropustné mlčenlivosti. Neměl ale jinou možnost než detektivy na palubu pustit. Podle zdroje vyšetřování vede italská finanční policie.
Jde o fámu?
Kapitán dodává a ujišťuje, že jachta nepatří Putinovi a nikdo z Kremlu na palubě nikdy nebyl. „Nikdy jsem ho neviděl. Nikdy jsem ho nepotkal,“ říká a doufá, že vyšetřování očistí loď za stovky milionů dolarů od negativních fám a spekulací.
„Všichni tomu říkají Putinova jachta, je to ale fáma, která se šíří už měsíce,“ myslí si bývalý úředník Ernesto Rossi. Když loď poprvé dorazila do přístavu, tak podle New York Times její pracovníci na mole postavili velkou zábranu, která ostatním zabránila vidět, co se na lodi děje. Místní něco podobného nikdy neviděli.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
